Editace genů je jedním z nejvíce sledovaných témat současného výzkumu rakoviny. Od svého objevu v roce 2002 se bakteriální systém obrany proti virům CRI SPR/Cas9 stal jedním z nejpopulárnějších nástrojů pro editaci genomů. Postupně si nachází velmi široké uplatnění v molekulární biologii i biomedicíně. Za svou oblibu vděčí editor CRI SPR/Cas9 hlavně tomu, že práce s ním je relativně jednoduchá a v neposlední řadě také levná. S CRI SPR/Cas9 mohou editovat geny, vypínat geny nebo třeba geny vkládat i studenti střední školy. I tento populární editor genomu ale má své mouchy. Jednou z velkých nevýhod je, že CRI SPR/Cas9 je příliš objemný. CRI SPR/Cas9 je vlastně enzym spojený s ribonukleovou kyselinou a není úplně snadné ho dopravit k buňce a propašovat dovnitř. Obvykle se k tomuto účelu používají schránky virů, ale u editoru CRI SPR/ Cas9 to je problém. Wenfu Zheng z čínského Národního centra pro nanovědu a technologii v Pekingu a jeho spolupracovníci vyvinuli nový typ nevirového transportního prostředku, s nímž je možné přepravit plazmid – kus DNA s kompletním editorem – do buňky nádoru. Jde o jednoduchý a zároveň multifunkční transportní prostředek založený na lipidech a nanočásticích zlata. Na tento prostředek je možné „naložit“ plazmid s editorem CRI SPR/Cas9, který se pak dostane až do nádorové buňky. Když je pak nádorová buňka ozářena laserovým paprskem, tak nanočástice uvolní editor, který se pustí do práce a podle předen připraveného plánu nádorové buňce co nejvíce uškodí. Zlaté nanočástice jsou pro tento účel obzvláště vhodné, protože je lze snadno upravit, stabilizovat a nastavit na reakci po ozáření laserem. Zheng a spol. připravili svůj nanotransport z lipidů a zlatých nanočástic tak, že obsahoval editor nastavený na vyřazení genu Plk-1. Tento gen je významným regulátorem buněčného cyklu, který hraje významnou roli v rozvoji nádorů. Když editor gen Plk-1 vypne, tak to může zásadním způsobem rozvrátit fungování nádorové buňky a přivést ji k zániku.
