Již od roku 1964 se každoročně vyhlašují první den konání Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně výsledky soutěže Zlatá medaile. Za dlouhá léta své existence zaznamenala pravidla soutěže i forma jejich vyhlašování řadu změn. A jak tomu již bývá, některé změny byly k lepšímu, některé se naopak příliš nepovedly. Do druhé zmíněné skupiny bohužel, dle mého soudu, patří letošní změna vyhlašovaných kategorií. Stávající koncepce soutěže jistě radikálnější změnu potřebovala, nicméně, obávám se, že zcela jinou, než k jaké došlo. Do soutěže se nevnesla žádná inovace, žádný nápad ani inspirace, která by motivovala firmy i návštěvníky opět brát tuto soutěž vážně a která by vrátila její prestiž tam, kde kdysi bývala. Člověk, který byl přepracováním této koncepce pověřen, v podstatě neudělal nic, než že shluknul položky výstavní nomenklatury do 5 rádoby příbuzných oblastí, z nichž každá získala právo na svoji vlastní Zlatou medaili. Medaile poslední pak, pro mě z nepochopitelných důvodů, avšak v širším kontextu ze zcela logických důvodů, zůstala MM Průmyslovému spektru a jeho „Síni slávy“. Je dobrou tradicí, že významné odborné časopisy udělují v rámci veletrhů své vlastní ceny či oceňují významné osobnosti, ale stavět tuto cenu na rovinu Zlatým medailím udělovaným exponátům za technický a technologický pokrok? Není na tom, přinejmenším, něco zvláštního? Jsem toho názoru, že moderní soutěž tohoto typu by měla vypadat zcela jinak. V aktuálním pojetí vidím velké nepochopení smyslu podobných aktivit. Stejně jako nelze vzájemně porovnávat obráběcí stroj se záchranářským robotem nebo měřicí stanicí, nelze de facto ani porovnávat obráběcí stroje mezi sebou. Jak posoudíte, jestli je tamta frézka lepší než tamten soustruh? Na přihlášené exponáty se lze ale dobře dívat prizmatem kritérií, která jsou trendová a jdou napříč všemi obory. Například hypotetickou cenu za efektivitu a úsporu energií nebo za design by mohl získat každý jeden exponát bez ohledu na obor. Velice dobrým krokem v tomto směru byla ještě vloni udělovaná Zlatá medaile za spolupráci průmyslového podniku se školami či výzkumnými institucemi. Její zrušení právě v Roce průmyslu a technického vzdělávání je pro mě opět zcela nepochopitelné. Důvody ke změnám a vůbec celé pozadí této kauzy inspirují k nejrůznějším spekulacím. Ať už je ale skutečnost jakákoliv, pravdou je, že jsem nepotkala jediného člověka, který by tuto změnu hodnotil kladně. V příštích týdnech bychom proto rádi rozpoutali širší diskusi na toto téma jak na stránkách našich časopisů, tak i na našem webu. Budeme velice rádi, když se do ní zapojíte a podělíte se s námi o své názory, náměty a zkušenosti. Zlaté medaile MSV 2015 A jak to tedy letos dopadlo? ZM za nejlepší inovační exponát v oblasti transportu a logistiky získal exponát Zařízení pro výrobu vysokopecní vsázky – zakladač ZPH 7,5x48 výrobce a vystavovatele VÍTKOVICE GEARWORKS. Zařízení pro výrobu vysokopecní vsázky – zakladač ZPH 7,5x48Vývoj nového typu stroje na zakládání vysokopecní vsázky z různých surovin byl motivován požadavky na co nejnižší prašnost provozu. Prototyp stroje ZPH se vyvíjel pro Třinecké železárny, kde byl také nedávno spuštěn do provozu. Nahradil původní zakladač ze 60. let minulého století, který odprášení provozu vůbec neřešil. Prototyp z Vítkovic nyní slibuje snížení množství prachu až na 63 tun za rok. A to především díky teleskopické výsypce s nastavitelnou výškou, která se může přiblížit až na úroveň zakládané hromady, takže se minimalizuje množství rozptýleného prachu. Prodej zakladače ZPH Třineckým železárnám je pro Vítkovice významnou zakázkou. Na tuzemském trhu je však zákazníků pro toto zařízení jen pár, proto se výrobce zaměřuje především na zahraniční trhy. Trend bezprašných provozů se uplatňuje po celém světě. Odbyt dříve nabízelo například Rusko, za současných podmínek je však obchod s ruskými partnery problematický. Zájem o nové moderní zakladače však už projevilo například Chile, v plánu jsou i jednání se zájemci v Egyptě, Austrálii či Íránu. ZM za nejlepší inovační exponát v automatizační, měřicí a řídicí technice, senzorice a robotice získal exponát RUDA – Robot pro hledání osob v závalech a lavinách výrobce a vystavovatele VÚT Brno. RUDA – Robot pro hledání osob v závalech a lavináchRobot je určen pro záchranné složky jako podpůrný automatizovaný prostředek k hledání žijících osob v závalu či pod lavinou. Obsahuje unikátní řešení modulární robotické platformy s různými senzorickými systémy pro detekci přítomnosti osoby za překážkou (např. zával či lavina). Zejména využití bioradaru a georadaru přináší nový rozměr pro automatizované vyhledávání osob, přičemž i další senzory (termokamera, citlivý mikrofon, ultrazvukové snímače aj.) výrazně zvyšují šanci najít osoby v neznámém prostředí. Robot je možné řídit drátově či bezdrátově, avšak umí pracovat i v autonomním režimu za využití lokalizace, tvorby map a autonavigace v neznámém prostředí. Robot je dekontaminovatelný. „Robot je speciální v tom, že má integrované senzory a vybavení na hledání lidí za překážkami. Proto je světovým unikátem,“ vysvětlil vedoucí výzkumného týmu doc. Ing. Martin Drahanský z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Na výzkumu a konstrukci robota pracovalo 5 let 15 lidí, přepočteno na úvazky 7 plných úvazků – převážně studenti doktorského studia a několik studentů magisterského stupně oboru informační technologie. Sestrojili jej od základů, bez koupě hotového podvozku či podvozku, zakoupené však byly například senzory. RUDA byl dokončen na konci roku 2014 a v Brně jej mohli letos vidět například návštěvníci veletrhu IDET 2015. ZM za nejlepší inovační exponát pro technologie a techniku ve zpracování plastů a kompozit, svařování, slévání, montáží a povrchových úprav získal exponát FastMIG X výrobce Kemppi OY, který vystavovala firma ARC-H. FastMIG X výrobce Kemppi OYNejvyšší ocenění v této jedné z nově ustanovených kategorií získal letos v Brně multiprocesní zdroj CC/CV pro synergické pulsní svařování MIG/MAG, MMA, TIG od finského výrobce Kemppi. Je vybaven speciálním softwarem pro optimalizaci svařování, systémem Mobile Control k řízení a nastavení parametrů pomocí tabletu nebo smartphonu a funkcí pro měření napětí na oblouku. FastMig X je představitelem nejnovější generace invertorových svářecích zdrojů. Vyznačuje se kombinací špičkových technologií, hardwarového a softwarového vybavení integrovaného do modulární konstrukce, které přináší benefity a rychlou návratnost investice v podobě vysoké kvality, produktivity a spolehlivosti. FastMig X je modulární systém, proto je finální sestava vždy nakonfigurovaná podle požadavků zákazníků. A to jakýchkoliv, od svařování konstrukční oceli po svařování speciálních slitin, stejně jako od svařování hrubých materiálů po svařování tenkých plechů, od aplikací v dílnách až po svařování v loděnicích. Nepřeberné množství svařovacích křivek, jednoduché nastavení a rozšiřitelnost svařovacího zdroje umožňuje rychle reagovat na změnu požadavků, což vede ke snížení prostojů, k nutnosti přestavení a produktivnějšímu svařování. FastMig X umožňuje svařování špičkovými svařovacími procesy, vyvinutými firmou Kemppi, které zajišťují vyšší produktivitu a kvalitu svařování. Přestává se ztrácet čas a nedochází k plýtvání materiálem či opravování chybných svarů. Je zajištěna flexibilita, je méně prostojů, více svařování a vyšší profit. Jedná se o novinku letošního roku, která měla premiéru v Nitře, kde rovněž získala Zlatou medaili. Obě tato ocenění bezesporu potvrzují výjimečnost produktu. Několik předních světových výrobců se může pochlubit podobnými systémy, ale díky odlišnosti v softwaru a v řízení parametrů patří FastMig X ke světové špičce. Pro zájemce jsou jistě příjemné i dodací lhůty, které se pohybují kolem tří týdnů. Společnost Kemppi se pravidelně účastní MSV v Brně již více než 20 let. ZM za nejlepší inovační exponát pro technologie a techniku konvenčního i nekonvenčního obrábění, tváření a metod rapid prototyping získal exponát Dlouhotočný CNC automat MANURHIN K´MX 816 CLEVER výrobce a vystavovatele TAJMAC-ZPS. Dlouhotočný CNC automat MANURHIN K´MX 816 CLEVERManurhin K´MX 816 Clever je nejproduktivnější model z výrobního programu dlouhotočných automatů vyvinutý v Tajmac-ZPS, Zlín. Proto byl také právem oceněn zlatou medailí. Pracuje s 8 nezávislými lineárními osami a dvěma vřeteny s rotačními osami C. Je určen k obrábění složitých součástí z tyčového materiálu do průměru 16 mm. V základním provedení je osazen 32 nástroji, z toho 14 může být poháněných. Možnost práce čtyřmi nástroji současně výrazně snižuje čas obrábění. Po brněnské premiéře čeká tento stroj rovněž předvedení světovému publiku na EMO Milano 2015. ZM za nejlepší inovační exponát pro automatizaci, měření a regulační techniky, senzorové techniky a robotiky získal exponát InfiniteFocusG5 výrobce a vystavovatele Alicona Imaging GmbH. InfiniteFocusG5Rakouská firma Alicona je celosvětovým dodavatelem optických 3D řešení pro měření povrchu, která umožňují dosáhnout těch nejvyšších kvalit při výrobě. Základní kompetencí je měření tvaru a hrubosti i u tvarově rozmanitých a miniaturních předmětů. Díky klíčové technologii Focus-Variation se nabízí kombinace funkcí mikrosouřadnicových měřicích přístrojů se systémem pro měření povrchu. Oceněný InfiniteFocus SL patří ke špičkovým výrobkům této firmy. Zákazník může přesně měřit tvar i hrubost komponent na zvolené ploše. Tato stabilní a odolná technologie zajišťuje opakovatelné a ověřitelné měření i ve výrobním prostředí. Těchto výrobků pracuje v České republice už šest nebo sedm a jejich počet pravděpodobně po brněnském veletrhu ještě vzroste. ZM za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy 2015 získal prof. Ing. Petr Zuna, CSc. D.Eng. h. c. FEng., prezident a zakládající člen Inženýrské akademie ČR a proděkan ČVUT FS. prof. Ing. Petr Zuna, CSc.Profesor Petr Zuna absolvoval ČVUT FS v roce 1963. Habilitoval se v roce 1989, profesorem v oboru Nauka o materiálech jmenován v roce 1992. Po nástupu na katedru nauky o materiálu v roce 1985 absolvoval stáž v ČKD Praha. V období 1991–1997 a 2000–2005 vykonával funkci děkana ČVUT FS, v letech 1997–1999 funkci rektora ČVUT. V současnosti je proděkanem ČVUT FS a zástupce vedoucího ústavu materiálového inženýrství ČVUT FS. Je viceprezidentem čs. společnosti pro nové materiály a technologie. Prof. Zuna je zakládajícím členem a prezidentem Inženýrské akademie ČR. Pro rok 2002 byl zvolen prezidentem mezinárodního sdružení inženýrských akademi í CAETS, je členem Ruské a Slovenské Inženýrské akademie. Podílel se na založení GAČR, v níž 8 let působil jako člen předsednictva. Tři roky působil ve výboru pro fyzikální a technické vědy European Science Foundation (ESF). Je členem vládní rady pro výzkum a vývoj a byl členem představenstva AERO Vodochody. Působil a působí jako předseda nebo člen vědeckých rad ČVUT v Praze, ČVUT FS v Praze, Akademie věd ČR, ÚJV Řež, FSI Brno, STU FS Bratislava, UFP AV ČR a Technického muzea. Byl členem akademického sněmu AV ČR, je členem redakčních rad časopisů Kovové materiály, Technik a MM, člen Rady resortu ministerstva obrany pro obranný výzkum a člen komise Svazu průmyslu a dopravy pro výzkum a vývoj. Je spoluautorem jedné monografie, autorem a spoluautorem 81 článků v českých i zahraničních časopisech a sbornících, 21 vyžádaných přednášek a panelových referátů, 23 vysokoškolských skript a středoškolských učebnic a jednoho vynálezu. Byl hlavním spoluřešitelem projektu Národní program orientovaného výzkumu. Za svůj život získal rovněž řadu významných ocenění: medaili MŠMT I. stupně, zlatou Felberovu medaili, zlatou medaili IGIP, pamětní medaili Čs. svazu bojovníků za svobodu a čestný doktorát University of Glasgow (2003). Zdroj: http://www.cvutmedialab.cz Andrea Cejnarová, Brno
