Lékaři z Kalifornské univerzity v říjnu poprvé v praxi vyzkoušejí v posledních letech stále populárnější hypotézu o blahodárných účincích podávání mladé krve starším (nedávno jsme o ni psali), všiml si časopis NewScientist. Doufají, že látky obsažené v krevní plazmě (tedy krvi zbavené všech buněk) zlepší stav pacientů s Alzheimerovou chorobou. V posledních letech se objevilo hned několik zajímavých prací, které naznačují možné přínosy takové léčby i proč by tomu tak mohlo být (my jsme o nich psali v TT č. 10 2014). Na lidech to však nikdo ještě nevyzkoušel. Pokud je možné řídit se podle výsledků na zvířatech, nedojde ani zdaleka k „omládnutí“ pacientů, ale prospěšný efekt by měl být dostatečně silný na to, aby se dal objektivně změřit. Že by mohl existovat jakýsi prospěšný „upíří efekt“, není nic nového. Náznaky se objevily už před mnoha desítkami let, a to díky zhruba 150 let staré metodě zvané parabióza. Jde o spojení oběhových systémů dvou pokusných zvířat pomocí velkého řezu v boku. Používala se a používá například ve výzkumu účinku některých hormonů a dalších látek, které se šíří krevním řečištěm. Různí odborníci si všimli, že pokud dojde ke spojení mladšího a staršího zvířete, vede to ke zlepšení zdravotního stavu staršího z nich. Příčina nebyla ovšem ani zdaleka jasná. Díky pokroku biologie v posledních desetiletích se však situace mění, a starému pozorování se tak dostalo nového zájmu. Postupně se podařilo ověřit, že u starších zvířat se zlepšila nejen schopnost opravit zranění, ale také stav jater, srdce, schopnost regenerace či výkony v testech fyzické vytrvalosti. V Kalifornii se zaměřili na pochopení vlivu této „omlazovací kůry“ na mozek, ale z praktického hlediska je ještě zajímavější i v této laboratoři ověřené zjištění, že podobný účinek jako parabióza má i podávání krevní plazmy. Právě to otevřelo dveře k letošní podzimní klinické zkoušce na lidských pacientech. Podávání krevní plazmy totiž není vůbec nic neobvyklého a nenese s sebou žádná významná rizika. Klinická zkouška tak může proběhnout relativně jednoduše a levně. V rámci zkoušky dostanou pacienti s mírnými až středně pokročilými projevy Alzheimerovy choroby krevní transfuzi plazmy od dobrovolníků mladších 30 let. Vědci pak prověří jejich mentální schopnosti těsně po zkoušce a v průběhu několika následujících měsíců. Co si od toho slibovat? Vedoucí výzkumu, neurolog Tony Wyss-Coray ze Stanfordu, byl pro časopis NewScientist optimistický. Podle jeho zatím nezveřejněných pokusů měla lidská krevní plazma na myši stejně pozitivní účinek jako plazma myší. To by mohlo naznačovat, že tu působí stejný mechanismus, který by tak měl pomoci i pacientům v klinické zkoušce. Na druhou stranu vědci nic nevědí jistě. Jen odhadují a myši zdaleka nejsou dokonalý model lidského organismu. Podávání plazmy v každém případě ani u zvířat nevedlo k tomu, že by dosáhla výsledků mladých zvířat, ale rozhodně jim pomohla ke zlepšení. Dostavit by se tak mohlo nejspíše potlačení projevů onemocnění než úplný ústup choroby. Wyss-Coray očekává posílení regeneračních schopností mozku a díky tomu i rychlé zlepšení mentálního stavu pacientů.