Podle průzkumu Teplárenského sdružení ČR, jehož členové zásobují teplem přes 1,2 mil. domácností, zaznamenala většina tepláren oproti minulé zimě velmi mírný nárůst dodávek tepla v řádu jednotek procent, průměrně o 3 %. To odpovídá navýšení spotřeby tepla v průměrném bytě pouze o 0,6 GJ. Nižší nárůst dodávek tepla byl zaznamenán zejména v lokalitách, kde byly dokončeny další realizace úsporných opatření, zejména zateplování budov. Ačkoliv průběh uplynulých třech zimních období byl rozdílný, jejich průměrná teplota se pohybovala vždy skoro 2 °C nad dlouhodobým normálem. Vyšší průměrné teploty se tak pochopitelně projevují na nižší spotřebě tepla, a tím i nižších platbách za teplo. „Každý stupeň oproti dlouhodobému normálu snižuje spotřebu tepla přibližně o 6 %,“ připomíná ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek. Nejchladněji bylo v Karlovarském a Zlínském kraji: „jen“ 1,5 °C, resp. 1,7 °C nad dlouhodobým normálem. Nejtepleji bylo pak zejména na severovýchodě Čech, v pásu Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje. Zde byly teploty oproti dlouhodobému normálu let 1980–2010 od září do března teplejší bezmála o 2,5 °C. Zatímco při průměrné zimě je obvyklé, že všechny tři zimní měsíce (prosinec, leden a únor) mají průměrnou teplotu pod bodem mrazu, v letošní zimě byl „mrazivý“ pouze leden. Oproti normálu –2,8 °C to bylo ale jen –1,4 °C. Prosincový průměr byl dokonce 3,7 °C a únorový 3 °C. Letošní únor tak patřil ve statistikách k nejteplejším. V Jihomoravském a Moravskoslezském kraji bylo dokonce o 5 °C nad normálem. Do vyúčtování dodávek tepla se ovšem teploty v letošním I. čtvrtletí promítnou až příští rok a vyúčtování za loňský rok, které by měli lidé začít brzy dostávat, již nijak neovlivní. /pk/
