Ojedinělé Muzeum železniční dopravy v Lužné u Rakovníka ve Středočeském kraji patří
k turisticky nejvyhledávanějším místům v regionu. Každoročně ho navštíví stovky zájemců
o železniční techniku nejen z České republiky, ale i ze zahraničí.
Muzeum je situováno nedaleko současné
železniční stanice Lužná u Rakovníka
v prostorách bývalé výtopny
společnosti Buštěhradské dráhy. Není
možná bez zajímavosti, že zdejší železniční
trať oslavila v letošním roce již
140 od svého vzniku. S vystavováním
historických kolejových vozidel zde
parta železničních nadšenců začala již
v roce 1997. V roce 1999 pak provozování
expozic muzea převzaly České
dráhy, které ji také v rámci Depa historických
vozidel provozují i v současnosti.
Původní výtopna na železniční trati
z Kladna do Chomutova se od roku
1871 nacházela přímo ve stanici Lužná.
Rostoucí provoz zdejší železnice vedl
ke zřízení nové, prostornější výtopny.
Její výstavbu společnost Buštěhradské
dráhy ukončila v roce 1924; v těchto
místech je dnes železniční muzeum.
V 80. letech minulého století vznikla
v areálu nová budova pro opravy motorových
lokomotiv. Přestože některé
historické budovy musely být zbourány,
původní část výtopny se podařilo
zachránit, a to včetně technologického
zázemí pro provoz parních lokomotiv.
CO ZDE NAJDEME: NEJVĚTŠI
EXPOZICI PARNICH LOKOMOTIV
V ČECHACH
Většině zájemců si v souvislosti
s historickým vývojem železnice vybaví
parní lokomotivy. Právě ty jsou
hlavním lákadlem muzea, neboť jich
má ve své expozici více než tři desítky.
Z hlediska vývoje železniční dopravy
se jedná často o unikátní exponáty
z různých období železniční historie;
od malých lokomotiv, které na přelomu
devatenáctého a dvacátého století
sloužily na místních tratích až po výkonné
stroje, které zažily nejen vrchol,
ale později i postupný útlum provozu
parních lokomotiv ve druhé polovině
dvacátého století. Větší část z vystavených
exponátů je sice neprovozní;
přesto jejich konstrukce a technické
řešení dodnes vzbuzují obdiv i zasloužené
uznání.
Nejsilnější česká parní lokomotiva
Albatros pochází z roku 1947. Obrovský
stroj s mocným motorem dokázal
zrychlit cestu z Prahy do Bratislavy
o neuvěřitelných 40 minut. Dodnes
žádná jiná parní lokomotiva na českých
kolejích nejela tak rychle. Ve své
době utáhla bez problémů rychlík až
s devatenácti vozy. Albatrosy na kolejích
skončily v 70. letech; většina těchto
nádherných strojů bohužel putovala
do starého železa.
Parní lokomotivu Mikádo vyrobily
Škodovy závody v Plzni roku 1937
a vzhledem ke svému výkonu 2100
koní byla určena pro dálkové a mezinárodní
rychlíky. Ve své době patřila
k nejzdařilejším lokomotivám a dodnes
patří v Evropě k nejkrásnějším.
Přezdívka Mikádo vznikla podle krátkého
komínu.
Maximální rychlost lokomotivy byla
110 km/h. Jeden z nejstarších exponátů
muzea, parní lokomotivu 324.391,
vyrobili ve Vídni v roce 1908. Byla
určena pro Buštěhradskou dráhu,
kde vozila nákladní a smíšené vlaky.
Nejvyšší rychlost lokomotivy byla
50 km/h.
Lokomotiva této řady byla v provozu
značně oblíbená. Sloužila ještě v 60.
letech minulého století v Karlových
Varech při posunu. Nyní je v majetku
NTM Praha a v současnosti je zapůjčena
do Železničního muzea ČD v Lužné
u Rakovníka.
Zástupcem vrcholu parní trakce je
tendrová lokomotiva 477.043 Papoušek,
která u tehdejších Československých
státních drah sloužila hlavně pro
příměstskou a lehkou rychlíkovou dopravu
v polovině padesátých let dvacátého
století. Lokomotivy se v provozu
udržely téměř do konce sedmdesátých
let minulého století.
Z parních exponátů nelze opomenout
ani novější přírůstek muzea, a to motorový
vůz s parním pohonem M 124.001
Komarek z roku 1903. Dvounápravový
parní motorový vůz byl vyroben
v Pražské vagónce Ringhoffer.
Vůz byl vybaven dvouválcovým parním
strojem a dosahoval maximální
rychlosti 50 kilometrů za hodinu. Tento
vůz byl do Lužné zapůjčen ze sbírek
pražského Národního technického muzea.
Zajímavostí bezesporu je, že tento
vůz je nejstarším provozuschopným
vozidlem s parním pohonem ve sbírce
železničního muzea v Lužné.
Kromě parních lokomotiv jsou
ve sbírkách zdejšího muzea i motorové
lokomotivy, nebo motorové vozy.
K vidění jsou také speciální úzkorozchodná
vozidla o rozchodu 800 mm;
jde o parní a motorové lokomotivy, používané
v závodové dopravě v hutních
provozech v Kladně. Kromě nich je
zde i několik nákladních vozů, zejména
pak speciální výsypné vozy, plošinové
vozy na ingoty, kalich na strusku
nebo cisterna.
Provozuschopné lokomotivy jsou
spolu s upraveným vozem pro přepravu
cestujících používány k projížďkám
po úzkorozchodném okruhu v areálu
muzea.
Ve vnitřních prostorách muzea jsou
soustředěné exponáty z různých odvětví
železniční dopravy. Vedle modelů se
zde nachází i řada dokumentů, fotografií,
trojrozměrných exponátů i různých
částí lokomotiv.
Poměrně rozsáhlá je expozice odvětví
zabezpečovací a sdělovací techniky.
Jsou zde zastoupeny jednotlivé typy
staničních zabezpečovacích zařízení
a průřez sdělovací technikou, používanou
na železnici. Zabezpečovací techniku
demonstruje také několik kusů renovovaných
mechanických návěstidel
ve venkovním areálu.
Oblast provozu reprezentují různé
železniční předměty, jako je výpravka,
svítilny, jízdenky nebo kleště na jejich
označování. Expozice o údržbě tratí obsahuje
ukázky ručního nářadí, různých
druhů kolejiva a částí výhybek.
Prostor před rotundou je určen k prezentaci
sbírky lokomotiv a vozů. Jsou
umístěny okolo točny a na dalších kolejích
před halou oprav. Technologické
zařízení pro provoz parních lokomotiv
se zachovalo v blízkosti kolejového
napojení na železniční stanici. Kromě
skládky uhlí jsou zde vodní jeřáby pro
plnění nádrží lokomotiv vodou, v kolejích
se nachází jáma pro odpopelování
lokomotiv a prohlížecí jáma a také renovovaný
zauhlovací výtah Teudloff.
Stranu připravil: /čej/