Německá média postupně publikují zajímavé statistické údaje, jejichž rozbor napovídá, v jakém stavu se reálně nachází idea „zeleného“ a energeticky nízkoemisního Německa, kterou začala před čtyřmi roky prosazovat vláda Angely Merkelové: nejvíce elektřiny se v Německu stále vyrábí z uhlí. Největším bezemisním zdrojem zůstávají jaderné elektrárny – a účty za elektřinu rostou. V Německu se v roce 2014 vyrobilo celkem 625 TWh elektřiny (AG Energiebilanzen). Ze všech nefosilních zdrojů pochází slabá čtvrtina celkové hodnoty, a to 161 TWh elektřiny (vítr na souši 56 TWh, na moři 1 TWh, biomasa 43 TWh, fotovoltaika 35 TWh, vodní zdroje 20 TWh, domácí odpad 6 TWh). Ekologickou bilanci nadále výrazně vylepšuje jádro: vyrobilo 97 TWh elektřiny. Navzdory klimatické metě – snížit emise CO2 do roku 2020 o 40 % – se v roce 2014 vyrobilo nejvíce elektřiny z fosilních zdrojů. Celkem 334 TWh (z toho připadlo 156 TWh na hnědé uhlí, 118 TWh na černé uhlí a 60 TWh na zemní plyn). Původ zbývajících 33 TWh statistika na webu SPIEGEL ONLINE blíže nespecifikuje. Od července 2014 do června 2015 Němci nakoupili 12 TWh francouzské (zhruba 75 % jaderné) elektřiny. Z českého mixu odebrali 6,3 TWh. Nejvíce elektřiny vyvezli do Nizozemska (23,9 TWh), do Rakouska (15,5 TWh) a do Švýcarska (12,6 TWh). Mírný optimismus roku 2015, kdy v Německu příplatek na nefosilní zdroje poprvé za 15letou historii poklesl (z 6,24 na 6,17 centů), pro rok 2016 už vymizel. Jak oznámili němečtí provozovatelé sítí firmy 50Hertz, Amprion, TenneT a TransnetBW, zvýší se na 6,354 centů. Příplatek, který dorovnává státem garantovanou výkupní cenu ekologické elektřiny, přitom v roce 2000 odstartoval na nepatrné částce 0,2 centů. /aa/
Emisní zátěž lze mj. zhodnotit na základě nově zpracované studie Klimatické změny a jaderná energie Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Vychází z analýz Life Cycle Assessment (LCA) databází Ecoinvent a National Renewable Energy Laboratory a dalších dat a nabízí přibližný výsledek v globálním měřítku. Podle studie vzniká při spalování uhlí průměrná emisní zátěž 1025 g ekvivalentu CO2.kWh–1, přičemž hnědé uhlí zatěžuje životní prostředí více než černé – v průměru 1297 g oproti 1156 g ekvivalentu CO2.kWh–1. Druhým nejvýznamnějším zdrojem emisí skleníkových plynů na jednotku vyrobené elektřiny je plyn: v průměru 492 g ekvivalentu CO2.kWh–1. Výši emisí z fosilních zdrojů mohou zmírnit pouze účinné technologie zachycování a skladování oxidu uhličitého (CCS).