V Ostravě se pod názvem International Energy Club uskutečnila odborná diskuse nad dalším směřováním tuzemské energetiky s ohledem na splnění klimatických cílů Evropské unie. Nová vláda vzešlá z říjnových parlamentních voleb se bude muset intenzivně zabývat dosažením klimatických cílů nastavených Evropskou unií. Nový klimaticko-energetický legislativní balíček „Fit for 55“ má EU přiblížit ke splnění cílů pro rok 2030, konkrétně snížení emisí skleníkových plynů o 55 % oproti roku 1990. Jde o další krok k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. V této souvislosti budou v České republice zapotřebí bilionové investice do zajištění spolehlivých dodávek energie za konkurenceschopné a přijatelné ceny právě s ohledem na požadované odstavení fosilních zdrojů a omezování jaderné energetiky v Evropě. Shodli se na tom účastníci XII. výročního zasedání International Energy Clubu (IEC). „Je evidentní, že celý sektor energetiky v kontextu evropské politiky prochází výrazným přerodem, a to se týká i ČR, která byla donedávna zvyklá žít v energetické hojnosti za příznivých cen. V současnosti jsme ovšem svědky ubývání kapacit a zároveň postupného zdražování cen energií,“ uvedl René Neděla, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku. Téměř polovinu elektřiny a tepla vyrábějí tuzemské primární zdroje z uhlí. Energetický průmysl produkuje více než polovinu skleníkových plynů v ČR. S ohledem na klimatické cíle EU a rostoucí ceny emisních povolenek je to neudržitelný výsledek. Navíc po roce 2030 nebude podporována ani konverze uhelných tepláren na zemní plyn. „Evropská komise má již v současné době problém poskytovat podporu technologiím, které nejsou zelené. Novou mantrou se stává taxonomie a na finančních trzích se silně prosazují tzv. ESG investice. Bude zajímavé sledovat, jak se tento trend odrazí na podobě zdrojové základny v Česku,“ řekl Michal Dolana z poradenské společnosti DDeM, která zasedání IEC uspořádala. Nová vláda bude muset proto vycházet z předpokladu, že exportní energetika se stala minulostí a bude třeba vznikající deficity nějak řešit. Ať už dalším rozvojem jaderného sektoru, realistickým maximálním využitím obnovitelných zdrojů energie (OZE) v přírodních podmínkách ČR, využitím zemního plynu jako přechodného paliva, či nastavením podmínek pro využití vodíku nejen pro ukládání přebytečné energie z OZE, ale třeba i v dopravě. V této souvislosti bude zajímavé chystané předsednictví České republiky spolu s Francií a se Švédskem v Radě EU, které začne od července 2022. Na vývoj na energetickém trhu budou muset nezbytně reagovat i průmyslové firmy. Do debaty o současných a do budoucna potřebných kapacitách, o připravovaných opatřeních i o nových podnikatelských příležitostech se zapojili představitelé energetických společností innogy, ČEZ, ČEPS, EP Holding, RWE Gas Storage nebo NET4GAS. Diskuze za přítomnosti zástupců Pirátů, KSČM a ČSSD se týkala rovněž decentralizace výrobních zdrojů a připojování stále většího počtu obnovitelných zdrojů do elektrizační soustavy, environmentální udržitelnosti, akumulace energie, tzv. chytrých sítí nebo spotřebitelů a komunit, kteří energii jen nespotřebovávají, ale také ji produkují. /md/
