Ještě jednou se vracíme ke IV. summitu o jaderné bezpečnosti, který se koncem dubna uskutečnil v metropoli USA a o němž jsme psali již v č. 7. Cílem tohoto vrcholného fóra předních politiků a jaderných expertů byl široký okruh otázek souvisejících s procesem dalšího posilování preventivních opatření vůči jadernému terorismu a k účinnému zabezpečení jaderných materiálů před eventuálním zneužitím, a to jak na národní, tak na mezinárodní úrovni. Do Washingtonu byli pozváni představitelé 53 zemí a 4 mezinárodních organizací. Hosté zastupovali země využívající jaderné materiály a aktivně se podílející na mezinárodní kooperaci ve sféře jaderné bezpečnosti. Hostitel fóra, americký prezident Barack Obama, ocenil fakt, že se v poslední době podařilo omezit rizika, jež lidstvu hrozí v souvislosti s již vytvořeným jaderným arzenálem a s pokusy mezinárodního terorismu zneužít je: „Naše země ztížily teroristům možnost dostat se k jadernému materiálu. Práce na zastavení hrozby jaderného útoku však zdaleka neskončila. Přestože svět učinil značný pokrok v ochraně svého jaderného materiálu před teroristy, stále zůstává velké množství jaderných prostředků, jejichž bezpečnost musí být zajištěna.“ Připomněl, že žádné teroristické organizaci se zatím nepodařilo získat jaderné zbraně nebo vytvořit tzv. špinavou bombu. Některé (konkrétně byly vzpomenuty pokusy al-Káidy) se o to ale pokoušely. Vedle procesu stahování obohaceného jaderného paliva, washingtonská debata neopomenula ani neméně aktuální otázky posilování kyberbezpečnosti a zabezpečení jaderných elektráren. Obama ve vazbě na poslední tragické útoky v Bruselu upozornil, že extremisté projevili zájem i o belgické jaderné energetické kapacity. Na margo Islámského státu zdůraznil, že „není pochyb o tom, že pokud by se tito šílenci dostali k jaderné bombě nebo k jadernému materiálu, použili by ho, aby zabili co nejvíce lidí.“ Pozitivní bilance summitů Ve Washingtonu se sumarizovaly i konkrétní výsledky, dosažené díky odpovědné realizaci úkolů, které jejich účastnické státy přijaly v předchozích létech. Od roku 2009 se mj. podařilo odstranit vysoce obohacený uran a plutonium z více než 150 zařízení ve 30 zemích. Nebezpečného materiálu bylo přes 3,8 t. To by podle propočtů amerických expertů mohlo stačit na sestrojení 50 jaderných zbraní. Celkem 15 států se zbavilo vysoce obohaceného uranu a plutonia kompletně. Sluší se připomenout, že mezi nimi také Česká republika. Vyjádřeno v globálním měřítku: bez nebezpečných jaderných materiálů je nyní Jižní Amerika a do konce roku 2016 se podobnými regiony stanou rovněž střední Evropa a jihovýchodní Asie. Co se týká hostitelské země, podle B. Obamy se USA zbavily 138 t uranu, jenž by mohl posloužit k výrobě 5500 jaderných zbraní. Podobně by se měl zpracovat také ruský jaderný materiál. Z něho by bylo možné sestrojit až 20 000 jaderných zbraní. Bohužel, vedle těchto pozitivních příkladů a postupů, stále existují i varovné momenty: některé státy se nezřekly svých jaderných arsenálů a nadále je posilují, včetně skladů plutonia. Barack Obama připomněl, že investice do modernizace svého jaderného arzenálu ohlásila v minulosti opakovaně Moskva. Ruský prezident Vladimir Putin se však dubnové vrcholné schůzky ve Washingtonu nezúčastnil. Na rozdíl od představitelů dalších zemí, které jadernými zbraněmi disponují – Číny, Francie, Indie, Pákistánu a Velké Británie. Aktivní př íspěvek ČR Jednání washingtonského summitu o jaderné bezpečnosti se zúčastnil i český premiér Bohuslav Sobotka. Mimo jiné nabídl pomoc českých expertů při repatriaci jaderného paliva do země jeho původu: „Zopakoval jsem nabídku našich expertů, našich zkušeností, které jsme schopni nabídnout dalším zemím, jež budou usilovat o to, aby se procesu posílení bezpečnosti účastnily.“ Česká republika má podle Sobotky v analyzované sféře výjimečné know-how. Na programu, jenž vedl ke snížení počtu zemí s vysoce obohaceným uranem, se již dříve podílel Ústav jaderného výzkumu v Řeži. Jednoznačné prohlášení Hrozbě jaderného terorismu, který se neustále vyvíjí, je nutno čelit se vší odpovědností. Představitelé zemí na summitu v závěrečném prohlášení zdůraznili svůj závazek bojovat s šířením jaderných zbraní a materiálů: „Hrozba jaderného a radiologického terorismu zůstává jednou z největších výzev pro mezinárodní bezpečnost.“ Politici se rovněž shodli na tom, že je nezbytné učinit více pro to, aby se jaderný materiál nedostal do rukou nestátních aktérů. /ex/
