Pro chladírenská a teplárenská zařízení je velmi důležitá pravidelná údržba, tyto systémy jsou totiž velmi náchylné k zanášení korozí i minerálními sedimenty. Přestože je metod, kterými lze vnitřní povrchy vyčistit, celá řada, jen některé je možné aplikovat za provozu bez nutnosti rozebrání zařízení. A jednu takovou „on-line“ metodu se podařilo inovovat týmu specialistů za účasti pracovníků z Fakulty strojní ČVUT.
Při vývoji jste pracovali se známou a běžně používanou technologií, v čem tedy tkví jedinečnost vašeho řešení? Inovovali jsme technologický postup tím, že jsme do něj zařadili určité kroky, díky nimž je v konečném důsledku celý proces efektivnější. Kromě toho jsme se zaměřili i na samotné čisticí médium, na jehož složení jsme pracovali spolu se zahraničními partnery. V minulosti se používaly roztoky a látky na bázi kyselin, ale nyní převažuje trend minimalizace těchto látek a přidávají se vhodné katalyzátory, které urychlují proces čištění. Nám se podařilo vyvinout roztok, který je univerzální. Umí pracovat se všemi kovy, které se v teplárenských a chladírenských soustavách objevují, ať už jde o ocel, mosaz, měď, či litinu. Působí na všechny materiály stejně a nepoškozuje je, což vede k bezpečnosti celého systému. Náš katalyzátor navíc proces čištění výrazně zkracuje až na jednotky hodin a po vyčištění dané místo chrání pasivací před možnou další korozí a usazováním nečistot.
Touto metodou tedy můžete čistit chladiče, výměníky tepla i otopné systémy. Můžete být konkrétní, kde všude lze váš roztok použít? Máme zkušenosti s čištěním velkých energetických celků v tepelných i jiných elektrárnách a také v průmyslu, zejména ve sklářství i při tváření plastů. Tedy všude, kde se pracuje s formami, z nichž je třeba efektivně odvádět teplo. Když jste zmínila otopné systémy, příkladem použití je čištění v bytových domech, administrativních, školských a zdravotnických budovách. Například u podlahového topení, obvykle užívaného na chodbách či třeba v tělocvičnách, putuje systémem médium velmi pomalu a sediment se tak usazuje v daleko větším množství.
Čím vším se mohou tato zařízení zanášet a jak vaše metoda funguje v praxi? Některé chladírenské i topné systémy využívají neupravenou vodu, což vede nejen k usazování minerálů, ale také ke korozi materiálu a usazování korozních produktů. Jeden milimetr silná vrstva usazenin způsobí z hlediska chlazení pokles o 6—8 % účinnosti. Z našich zkušeností však vyplývá, že usazeniny mívají typicky mocnost 4—6 mm a celkový nárůst spotřeby energie tak činí 25—50 %. U topení se dá neefektivně výkon zvýšit, ale u chlazení to nejde. Proto je třeba, aby byl systém schopný odebírat teplo účinně. A to platí mimo jiné a zejména pro průmyslovou výrobu. Ke zjištění stavu daného zařízení a následného stanovení konkrétního čisticího postupu používáme například endoskopy či termovizi. Také si odebíráme vzorky, které analyzujeme a následně upravíme čisticí médium tak, aby v daném případě pracovalo optimálně. Od firmy také získáme technickou dokumentaci systému a při čištění se řídíme jejich potřebami a požadavky. Například čištěný výměník má určitý objem, z výšky hladiny v zásobníku čisticího média tedy zjistíme, zda roztok vyplnil všechny detaily čištěného zařízení. Pokud narazíme na problém, lze jej pomocí endoskopu najít a vyřešit. Při čištění používáme mechanickou filtraci pro zachycení největších částic sedimentu, zbytek se díky cirkulaci čisticího roztoku a chemické reakci rozpustí.
Chemické čisticí látky jsou veřejností vnímané jako neekologické, váš je ale na vodní bázi, znamená to, že se nemusí likvidovat jako nebezpečný odpad? Jako každá chemická látka se likvidovat podle platných legislativních předpisů musí. Nicméně stačí separovat mechanické nečistoty, tekutinu zneutralizovat (nejlépe na hodnotu pH 7—9) a naředit. Pak ji lze vypustit do vodoteče. Většina větších firem má i vlastní čističku odpadních vod, takže odpad můžeme zlikvidovat na místě. Tím, že se roztok svým způsobem neutralizuje už v průběhu čištění, není nebezpečný ani v momentě, že by došlo v průběhu čištění k náhodnému úniku ze zařízení do bezpečnostní sběrné nádrže.
Vyčištění vnitřních povrchů může firmě či instituci snížit náklady na energie. Je tedy možné optimalizovat i samotný čisticí proces? Ano, je to možné, přičemž tato oblast je složena z několika různých aspektů. Jedná se nejen o způsob, jak ušetřit a optimalizovat vlastní náklady za čištění, ale také se v ní sleduje otázka bezpečnosti i zlepšení kvality nebo rychlosti čištění. Optimalizace procesu tedy začíná již přípravou před čištěním, konkrétně odběrem vzorků, dále samotnou volbou, přípravou čištění a monitoringem, zda byl výsledek čištění úspěšný. Ten se provádí například termovizí, případně endoskopem. V oblasti optimalizace nákladů na samotné čištění lze situaci řešit jejich rozpočítáním mezi více subjektů. To je typické u bytových domů, kdy se ze společného fondu družstva či vlastníků bytových jednotek zaplatí vyčištění vnitřních povrchů všech vytápěných prostor bez nutnosti vstupu do jednotlivých bytů, což rychle a bezpečně umožní, aby topení pracovalo za původních parametrů a s nízkými finančními náklady.
Uvědomují si majitelé firem a odpovědné osoby, že čisté zařízení přináší finanční úspory a dbají na prevenci? Nebo převažuje myšlení „dokud to jakž takž funguje, neřešme to“? Jen málokterá firma či instituce s manažery a odpovědnými osobami si uvědomuje vážnost situace i rizika odstaveného výrobního zařízení s problémy s tím spjatými. Od nových investic do nových zařízení přes výslednou, někdy problematickou demontáž až po montáž.
V oblasti čištění vnitřních povrchů se technologie posouvají směrem k šetrnosti vůči životnímu prostředí. Kam dále obor kráčí, co je nyní trendem, ať už z pohledu efektivity či ekonomiky? Upouští se od používání minerálních (anorganických) kyselin ve prospěch organických kyselin. Globálně tu existuje snaha o šetrnost vůči životnímu prostředí z hlediska ekologické zátěže či optimalizaci energií, ať se podíváme na jakoukoliv technologii čištění či obecně jakoukoliv výrobní technologii. Právě čisticí prostředky nové generace, které obsahují stopové množství kyselin, pracující s vhodnými inhibitory schopné ochránit čištěné materiály, ze kterých se systém skládá, a s katalyzátory urychlujícími čisticí procesy pomáhají optimalizovat náklady za energie a náklady spojené s čištěním vnitřních povrchů. /Kristina Kadlas Blümelová/
