Vědí to už v Německu. Jak známo, po havárii v JE Fukušima se tamější spolková vláda rozhodla uzavřít všechny německé jaderné elektrárny do roku 2022. Tři roky po tomto rozhodnutí však stále hledají odpovědi na naléhavé otázky, co všechno s uzavřenými elektrárnami nastane? Potká je stejný osud jako reaktor v severoněmeckém Rheinsbergu, který technici rozebírají už 19 let? Provozovatelé počítají s likvidační lhůtou minimálně 10 let. Jejich představy jsou patrně příliš optimistické: kupř. Ano, JE Rheinsberg na severu Německa se likviduje již 19 let. Byla první jadernou elektrárnou v bývalé Německé demokratické republice, jejíž provoz začal v roce 1966. Stavba trvala 6 let. Krátce před sjednocením Německa se zařízení uzavřelo kvůli pochybám o jeho bezpečnosti. Likvidace začala v roce 1995 a teprve letos by měly být odvezeny poslední sutiny. CO LIKVIDAČNÍ PRÁCE ZPOMALUJE? Před samotnou likvidací se musí nechat vyhořelé palivo dochladit ve skladovacím bazénu. V případě JE Rheinsberg to trvalo 5 let. Poté se rozebrala schránka reaktoru o hmotnosti cca 100 t, která se převezla do meziskladu Lubmin (Přední Pomořansko). Podle posledních údajů braniborského ministerstva životního prostředí v elektrárně stále čekají na uskladnění kontejnery s odpadem o objemu více než 2000 t. Pro zajímavost: celkový objem odpadu elektrárny tvoří okolo 300 000 t sutin. Z toho je 40 000 t postiženo radiací. RŮST CENY ZA LIKVIDACI Původní odhad nákladů činil 420 mil. eur. Nyní už citovaná suma vzrostla na 560 mil. eur (cca 15,1 mld. Kč). Podle Jörga Möllera z firmy Energiewerke Nord, která má likvidaci na starosti, náklady stoupají vzhledem k nevyřešené německé otázce trvalého úložiště jaderného odpadu. Šachta Konrád u Braunschweigu zatím na uskladnění kontejnerů připravena není. Odpad se proto musí prozatímně uskladňovat ve vzdálenějším skladu Lubmin. Dalším podstatným faktorem jsou i nezohledněné stoupající náklady na pracovní sílu a energie, které nebyly do původní kalkulace započítány. Velké německé energetické koncerny podle posledních zpráv plánují založit veřejnoprávní fond na likvidaci jaderných elektráren. Náklady se pohybují v desítkách miliard eur a fond (tedy stát a daňoví poplatníci) by mohl koncernům ulevit. Německá vláda zatím toto téma s provozovateli jaderných elektráren neprojednávala. Nezřídka zaznívá i kategorický názor: NE! „Provozovatelé, kteří za elektrárny desítky let těžili velké peníze, si musí svou odpovědnost vyřešit sami.“ Do rezervního fondu, do kterého provozovatelé měsíčně odvádějí částky na likvidaci a uskladnění radioaktivního odpadu, koncerny podle údajů Frankfurter Allgemeine Zeitung doposud nastřádaly 34,4 mld. eur (téměř 1 bil. Kč). V současnosti jsou kontejnery uskladňovány na území elektráren. Mezisklady mají povolení k uchovávání radioaktivního odpadu na omezenou dobu 40 let. /aa/
