Stát by měl více finančně podporovat spolupráci firem a škol, zejména úlevami na daních. Dostatečná praxe by měla být povinnou součástí výuky a titul by nemělo být možné získat bez prokázání praktických dovedností. Vyplývá to ze Studie českého strojírenského průmyslu H2/2018 zpracované analytickou společností CEEC Research. V době nedostatku techniků a obav firem, že nebudou mít pro svou výrobu a zavádění nových technologií dostatek zaměstnanců, není překvapením, že naprostá většina firem (97 %) by uvítala větší podporu od státu firmám, které nějakým způsobem spolupracují s technickými školami, a zavádění prvků tzv. duálního vzdělávání. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga popisuje plány svého ministerstva na pomoc firmám: „Ministerstvo školství si uvědomuje, že se poptávka po zavedení duálního systému odborného vzdělávání u nás stále zvyšuje. Důvodem je zejména nedostatek absolventů technických a řemeslných oborů. Ministerstvo školství je určitě pro zavádění prvků duálního systému a činí pro to řadu kroků. Uvést mohu například novelizaci školského zákona, která středním odborným školám ukládá povinnost se zaměstnavateli spolupracovat a ředitel škol si dokonce může ze zaměstnavatelů vytvořit poradní sbor. Zmínit lze ale také změnu zákona o daních z příjmů z roku 2014, díky které si zaměstnavatelé, kteří se školami prokazatelně spolupracují, mohou uplatnit uznatelné výdaje. Z toho plyne, že celá věc není jen prioritou ministerstva školství, ale také resortů průmyslu a obchodu a financí, a potažmo tedy celé vlády. Za ministerstvo školství mohu říci, že chceme i nadále podnikat taková opatření, které oblast technického školství ještě posílí.“ Propo jit systém s praxí Potřebné kroky sumarizuje Miroslav Václavík, generální ředitel VÚTS: „Je třeba podporovat polytechnickou výchovu dětí již od mateřských škol, podpořit duální vzdělávání, určitě ponechat maturitu z matematiky a umožnit přístup externistů z praxe na vysoké školy.“ Milan Šlachta, generální ředitel Bosch Group v ČR a SK, k této problematice přidává: „Nutné je společně ještě více zatraktivnit technické obory. Více propojovat vzdělávací systém s praxí. Pokud bude mezi mladými lidmi zájem o techniku, bude budoucnost technického vzdělávání zajištěna. Konkurence jiných oborů studia je značná, a protože technické obory nepatří k těm nejjednodušším, nelze se divit, že se mladý člověk někdy rozhodne i pro obor, který v budoucnu nenabízí na trhu práce až tak velkou perspektivu. Školský systém proto musí pružně reagovat na vývoj nových technologií, obnovovat své vybavení a upravovat učební obory tak, aby co nejvíce reflektovaly vývoj v jednotlivých odvětvích průmyslu. Průmyslové podniky jsou přes své komory schopny pomoci definovat budoucí potřebnou kvalifikaci. My, Bosch, chceme přispívat jako doposud poskytováním možnosti praktikovat v reálném prostředí, sdílením moderního know-how formou přednášek expertů na školách, vytvářením inspirativních akcí pro kybertechnické talenty, osvětou o technice a moderní výrobě. Prostě být partnerem pro školy, ministerské úředníky i rodiče žáků. Vše již bylo mnohokrát popsáno v analýzách typu POSPOLU.“ Formy podpory Nejpreferovanějším typem spolupráce je mezi řediteli zajištění odbornosti výuky (říká 84 % ředitelů), věnování technického vybavení (uvádí 73 % firem) nebo financování technické školy/ oboru (tento typ spolupráce podporuje 72 % ředitelů). Za nejúčinnější formu podpory ředitelé považují daňovou úlevu (65 %), třetina z nich (27 %) by spíše uvítala přímou kompenzaci vynaložených nákladů (nebo jejich části). Forma dotací není pro firmy příliš žádoucí, a to zejména díky své administrativní a časové náročnosti – pro tento způsob se vyslovilo pouze 8 % firem. „Jako zřizovatel vlastní střední odborné školy bychom uvítali větší podporu naší investice do vzdělávání. Minimálně v tom, aby stát poskytoval na žáka soukromé školy dotaci ve stejné výši jako škole státní (v současnosti je dotace pro soukromé školy oproti státním nižší). Obzvlášť v oblasti technického vzdělávání, kdy studenti po absolvování školy najdou uplatnění na trhu práce a nepředstavují tak pro stát další náklady. Zaměstnávání studentů by mohlo být více daňově zvýhodněno. Školy, které posílají studenty aktivně do praxe, by měly získat finanční podporu státu. Už dnes se snažíme studenty finančně motivovat k lepším výsledkům, pomoc státu by v tomto případě byla na místě,“ říká Jan Czudek, generální ředitel Třineckých železáren. „Efektivní by byla motivace např. formou daňových úlev pro firmy zaměstnávající, případně finančně podporující perspektivní studenty na špičkových školách,“ navrhuje Tomáš Jahn, ředitel STASTO Automation. Podle Mojmíra Čapky, předsedy představenstva Brisk Tábor, by měla „podpora mzdové oblasti diferencovaně směřovat do těch škol, kde je po absolventech největší poptávka. Zatraktivnit a lépe prezentovat zaměření studentů tam, kde najdou jisté dlouhodobé uplatnění, není úkolem pouze firem, ale i ministerstev a vlády.“ Stát by měl zároveň více podporovat praxi studentů technických oborů ve firmách (potvrzuje 99 % ředitelů), a to zejména zavedením dostatečné praxe ve firmách jako povinné součásti výuky (uvádí 81 % firem). Prokázání praktických dovedností ve výrobě by mělo být zároveň součástí ukončení výuky a podmínkou získání daného titulu (zmiňuje 66 % ředitelů). Nedostateč ná spolupr áce „Největší rezerva, kterou vidím a na které je nutno stále intenzivně pracovat, je nedostatečná spolupráce škol a firem. Proto Sdružení automobilového průmyslu dlouhodobě prosazuje, aby se zvýšil podíl praxe na středních i vysokých školách. Vzájemná spolupráce škol a firem je podle našeho názoru přínosná pro obě strany. Školám může přinést větší atraktivitu a zvýšený zájem ze strany studentů. Umožní jim být v kontaktu s nejmodernějšími trendy. Firmám pak spolupráce umožní již během studia možnost vytipovat si kvalitní absolventy, kterým mohou následně nabídnout zaměstnání. Rezervy ve výuce jsou i v tzv. měkkých kompetencích, kterými jsou schopnost prezentace, samostatné myšlení a týmová práce. Celý vzdělávací systém musí být schopen daleko rychleji reagovat na vznik nových profesí. Náš klasický frontální způsob výuky se musí razantně změnit,“ vyjmenovává nutné změny Bohdan Wojnar, prezident AutoSAP a předseda představenstva Škoda Auto. „Je třeba zavést povinnou praktickou výuku na základních, středních a vysokých školách ve výrobních podnicích, zadávání témat diplomových prací pro skutečnou praxi, odborníci z praxe by měli učit na školách, je třeba zvýšit odbornou úroveň pedagogů na všech úrovních škol. Je nutné učit v úrovni současných vědeckých technických a technologických znalostí a praxe,“ zdůrazňuje důležitost zavedené povinné praxe František Kulovaný st., předseda představenstva a generální ředitel BAEST Machinery Holding. www.ceec.eu
