Zastavit, anebo podpořit alternativní zdroje?

Energetický regulační úřad (ERÚ) zahájil mediální kampaň s cílem prezentovat plán na zastavení podpory pro alternativní zdroje. Experti Aliance pro energetickou soběstačnost a sdružení Calla Martin Sedlák a Edvard Sequens k tomu vydali prohlášení, z něhož vyjímáme: Předsedkyně ERÚ opírala důvody zejména o (údajné) překročení instalovaných megawattů čistých elektráren, které měla ČR dosáhnout v rámci svého závazku k EU do roku 2020. Pouze solární energetika podle nich dosáhla celkových hodnot daných Národním akčním plánem pro alternativní zdroje (NAP) do roku 2020. Tvrdí, že při přípravě NAP jeho autoři z MPO ČR využili hodnoty pro sluneční elektrárny, které neodpovídají možnostem a trendům v tomto sektoru. Podle Aliance pro energetickou soběstačnost a sdružení Calla však k překročení hodnot daných NAP došlo pouze u solární energetiky. Plán pro fotovoltaické zdroje byl překonaný již v době, kdy jej MPO ČR sestavovalo. Určitá regulace by v sektoru slunečních elektráren být mohla. Nicméně úřady by neměly zabrzdit nové průmyslové odvětví na dalších 8 let v případě, že toto odvětví již dosáhlo cílového stavu do roku 2020. Jako řešení se podle nich nabízí ponechání přirozeného ročního růstu o 100 -150 MW. Podle zákona na podporu AZE č.180/2005 Sb. je maximální hranice jedné instalace stanovena do 30 kW. Tato hranice ponechává dostatečné možnosti pro průběžné využití fotovoltaiky na domech, v továrnách nebo skladech. Tedy v místech, kde je čistá energie zároveň spotřebována. Upozorňují, že zákon současně nezmocňuje zastavit podporu pro všechny ostatní nové instalované alternativní zdroje jen na základě překročení cílové hodnoty u jednoho z nich. Mezi další argumenty, o které ERÚ opírá svůj plán zastavit podporu, patří ekonomická zátěž pro podniky i občany. Energetický regulátor však nepředložil žádnou ekonomickou analýzu. Proto není jasné, z čeho ERÚ posuzuje únosnost a zda bude rovněž regulovat kupř. zisk ČEZ. Navíc v existujícím zákoně o podpoře výroby elektřiny z alternativních zdrojů i v novém zákoně o podporovaných zdrojích energie takové zmocnění ERÚ nemá. Energetický regulátor svá tvrzení o ekonomické nevýhodnosti AZE částečně opírá o vyvolané investice do posilování přenosové soustavy. Pravdou však je, že investiční plán ČEPS ve výši 60 mld. Kč řeší zejména rozvedení výkonu z nových velkých fosilních a jaderných zdrojů, či posílení přenosů do míst průmyslových aglomerací a obnovu dožívajících prvků přenosové soustavy. KOMU NÁLEŽÍ PODPORA? Předsedkyně ERÚ Alena Vitásková uvádí, že plně souhlasí s úměrnou podporou FVE na střechách rodinných domků a malých bioplynových stanic pro zemědělce. Zachování podpory pro nové instalace na střechách domů a továren je dobrá myšlenka. Ovšem beze změny NAP nemají FVE na střechách nárok na podporu nových instalací do roku 2020. Stará, ani nová legislativa podle Sedláka a Sequense nedává ERÚ návod, podle něhož by mohl posuzovat, jak velké bioplynové stanice si podporu zaslouží a jaké jsou již mimo interval garantovaných výkupních cen. Odpůrci ERÚ podotýkají, že nebrání (vysoké) garantované výkupní ceny. Zavedení systému podpory AZE vychází z předpokladu, že podle poklesu investiční náročnosti bude tato podpora postupně klesat. V sektoru by však měla být zachována jistota růstu. Česko se může rozhodnout podporu zrušit. Pak by mělo být současným logickým krokem nastavení férových podmínek: k ceně fosilní energie se přičtou externality a provozovatelé jaderných zdrojů budou ručit za škody při případné havárii reaktoru v plné výši. PROČ BY NEMĚL ERÚ PODPORU ZASTAVIT? Podle § 12 ERÚ stanoví výkupní cenu tak, aby bylo dosaženo 15leté doby prosté návratnosti investic. A to za podmínky splnění technických a ekonomických parametrů, kterými jsou zejména náklady na instalovanou jednotku výkonu, účinnost využití primárního obsahu energie ve zdroji. V případě vyrobení elektřiny využívající biomasu, bioplyn nebo biokapaliny, budou náklady na pořízení paliva a doba využití zařízení stanoveny prováděcím právním předpisem. Analogicky platí i pro zelený bonus. Dosud ale neexistují komplexní data za uplynulý rok, podle nichž by bylo možné vyhodnotit plnění NAP. V současné době můžeme posoudit pouze naplňování v oblasti výroby elektřiny z alternativních zdrojů. Víme, že hrubá konečná spotřeba elektřiny v roce 2011 byla 70,5 TWh. Alternativní zdroje s podílem 7,1 TWh tedy zajišťují 10 %. Sdružení Calla se podle zákona o právu na informace dotázalo ERÚ, z jakých dat vycházel při svých tvrzeních o naplnění cílů NAP stanovených na rok 2020 a z něj vyplývajícího požadavku na zastavení podpory. ERÚ mu odpovědělo: „Na základě Vašeho dopisu ze dne 23. února 2012 sdělujeme, že ERÚ v současné době provádí zpřesňující propočty a analýzy zahrnující jednotlivé druhy alternativních zdrojů, které jednoznačně vyhodnotí ekonomické dopady podpory těchto zdrojů. Po dokončení analytických prací, přibližně počátkem 2. pololetí 2012, po vyhodnocení dat z regulačních výkazů, úřad v dostatečném předstihu seznámí veřejnost s výsledky a případnými opatřeními v oblasti alternativních zdrojů.“ Z uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že ani ERÚ nemá k dispozici příslušná data, z nichž by mohl vyvodit tak radikální požadavky, jaké uvedl ve své tiskové zprávě z 22. února a které předsedkyně Alena Vitásková uváděla v rozhovorech, upozorňují ekologičtí aktivisté. Cíle v oblasti elektřiny z AZE byly pro rok 2011 splněny a jen mírně překročeny díky solární energetice a doznívajícímu boomu tohoto odvětví v roce 2010. Naplnění cílů u jednotlivých zdrojů v roce 2011, tak i porovnání s cílem roku 2020, představuje graf. Při porovnání dat ohledně nárůstů instalovaného výkonu AZE během několika let, dostupných přímo na webu ERÚ zjistíme, že v roce 2013 AZE výrazně stagnují: ? větrná energetika narostla o pouhé 3 MW (byly zprovozněny jen dvě větrné elektrárny), ? solární energetika o 6 MW, ? energetika malých vodních elektráren o 1 MW, ? u spalování pevné biomasy dokonce dochází k poklesu instalovaného výkonu: za poslední dva roky o 424 MW. Tvrzení, že již v roce 2012 bude splněn cíl pro rok 2020 (byť jen v elektřině, což je podle NAP 11 679 GWh) se podle ekologických institucí jeví jako vymyšlené. Jak z grafu vyplývá, hodnoty dané NAP překročila pouze fotovoltaika. Pokud nedojde k aktualizaci NAP, pak nemá solární energetika šanci na získání podpory podle zákona a případní investoři musí počkat, až bude finančně zajímavá bez pevně stanových výkupních cen. Současně se ani nenaplní prohlášení předsedkyně Aleny Vitáskové, že by ji chtěla zachovat u instalací na rodinných domech. Ze směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z AZE vyplývá pro EU jako celek cíl 20 % podílu energie z AZE a 10 % podílu energie z AZE v dopravě. Podle této směrnice jsou pro ČR závazné pouze celkové cíle vztažené k roku 2020. Konkrétně se jedná o závazný cíl podílu energie z AZE na hrubé konečné spotřebě energie v ČR ve výši 13 % v roce 2020. Zástupci Evropské komise již dali najevo, že si nesplnění cílů budou u hříšníků tentokrát vynucovat. PROČ ZACHOVÁVAT PODPORU PRO AZE? Podle Sedláka a Sequense proto, že za sebou zanechávají mnohem menší ekologické škody a postupně nahrazují uhelné nebo jaderné technologie. Fosilní a jaderné zdroje však dosud kvůli dominantní roli velkých energetických společností kontrolují trh. Své postavení, jehož se pochopitelně nechtějí vzdát, si vybudovaly s pomocí masivních státních dotací. Nyní je už (většinou) nepotřebují. Nový hráč ale nemá šanci proniknout na trh bez účinného impulsu. Nejrozšířenější systém podpory pomocí vyšších výkupních cen (takzvané feed-in-tarifs), pomáhá snížit konkurenční nevýhodu. Podpora zeleným zdrojům však bude pouze dočasná. Brzy se bez ní (zejména větrné nebo solární zdroje) obejdou úplně. Příkladem je cena solárních článků. Za posledních 10 let klesla o 70 % a do konce tohoto desetiletí se předpokládá, že spadne o dalších 50 %. Cena elektřiny ze Slunce se tak blíží sazbě za elektřinu v Kalifornii, Itálii nebo v Turecku. Česko si na svůj okamžik levné fotovoltaické energie musí chvíli počkat. Přesto by dnes nemělo ztrácet spojení se světovou technologickou špičkou. Již dnes AZE vytvářejí tisíce pracovních míst, přispívají do obecních rozpočtů a snižují znečištění ovzduší od emisí i rakovinotvorných látek, připomínají oba kritici./ex/