V každé době existují tzv. megatrendy, což je vývoj v určité oblasti, který je každému zřejmý, protože žije na počátku trendu či uprostřed něj. Například již několik let probíhá přeměna mobilního telefonu do univerzální „krabičky“, která bude sloužit jako doklad totožnosti, peněženka, učebnice, komunikátor, ovladač internetu věcí a zdroj tisíců aplikací. Megatrendem je změna životního stylu mladých lidí pod názvem generace Y. Megatrendem je elektromobilita, vývoj autonomních vozidel či Průmysl 4.0, což je masivní nástup digitalizace a robotizace. Všude se o něm píše a roboty ovládají výrobu v čím dál více podnicích. A navíc zažíváme nástup fenoménu, který se ještě před pěti lety zdál nepředstavitelný – 3D tisk téměř všeho od mostů a domů až po tisk orgánů. Co se přihodilo nového? a nanoroboty změní mater iálové inženýrství. Zatím vede 3D tisk, protože je nepoměrně jednodušší a vidíme na něj. Kromě 3D tisku přichází nanotechnologie v podobě prvních nanorobotů. Ty prý ovládnou svět. Jak to kdysi začalo? Podle serveru nanočástice.cz jedním ze zakladatelů nanotechnologie je Richard Feynman, který na výroční schůzi Americké společnosti fyziků v Caltechu v roce 1959 představil myšlenku v přednášce „There’s Plenty of Room at the Bottom“ (Tam dole je spousta místa). Tím spustil éru nanotechnologií. Od té doby bylo o nanotechnologiích napsáno mnoho prací a natočeno mnoho videí (srov. např. www.foresight.org). V současné době nalézají nanotechnologie uplatnění v mnoha oblastech běžného života. Jde především o paměťová média, bioelektroniku, cílenou dopravu léčiv, do nekonečna. Výroba nanočástic není až takový problém, pokud nám nechtěně nezačnou pronikat do nitra buněk a měnit je. Problémem mohou být nanoroboty. Zásadní přelom v nanotechnologiích je tu. Vědci vytvořili robot tak malý, že pracuje na molekulární úrovni. Je vybaven robotickou paží, která dovede manipulovat jednotlivými molekulami nebo pohybovat jejich svazky. Robot zkonstruovaný experty z univerzity v Manchesteru měří miliontinu milimetru. To znamená, že by jich bylo potřeba miliarda miliard na to, aby vytvořily objekt o velikosti zrnka soli. Každý robot se skládá z pouhých 150 atomů uhlíku, vodíku, kyslíku a dusíku. Takový stroj nabízí obrovské možnosti, popsali jeho tvůrci v odborném časopise Nature. Tak malé stroje by mohly pracovat v molekulárních továrnách, kde by mohly vyrábět materiály a výrobky s vlastnostmi, o nichž se nám dnes ani nesní. Většina nanorobotů jsou složité miniaturní stroje, tento nový je ale mnohem jednodušší, vychází totiž z daleko hlubšího pochopení chemických procesů, na jejichž základě takové stroje fungují. Výzkum vedl profesor David Leigh, který výsledek popsal jako „ultimátní miniaturizaci strojů“. „Náš robot je poskládán z atomů, stejně jako si každý může vyrobit primitivní robot z kostek lega. Robot pak reaguje na série jednoduchých pokynů, které jsou programovány pomocí chemických příkazů. Je to docela hodně podobné tomu, jak fungují velké roboty, které vyrábějí vozy v automobilkách. Ty uchopí kus materiálu a umístí ho na předem vybrané místo, čímž vytvoří základ auta. Naše molekulární verze může být naprogramována, aby takto pracovala s předměty o velikosti molekul,“ uvedl Leigh. Některé čistě biologické procesy pohybují individuálními atomy nebo jejich shluky. Dosud bylo sporné, zda napodobit něco takového je v lidských silách. „Vycházíme z toho, jak spolu reagují atomy a molekuly a jak vznikají větší molekuly z menších. Jde vlastně o stejný proces, díky němuž vědci vyrábějí léky nebo plast z jednoduchých stavebních kamenů. Jakmile takový robot vznikne, mohou ho vědci ovládat tím, že mu posílají chemické příkazy, které mu říkají, co má dělat – podobně jako to u větších robotů dělá počítačový program,“ uvedl Leigh. Obrovskou výhodou těchto strojů je cena. S tím, jak přibývá lidí a klesá množství kvalitních zdrojů prakticky čehokoliv, stoupají ceny materiálů. Nanoroboty jsou tak miniaturní, že se toho na jejich výrobu moc nespotřebuje a samy pak budou schopny vytvářet mnohem kvalitnější materiály. Zatím je pochopitelně cena nanostrojů příliš vysoká, protože se nevyrábějí masově, ale s množstvím by měla klesat. „Naším cílem je vytvářet a vyrábět nejmenší představitelné stroje,“ popsal profesor Leigh. „Tohle je teprve začátek, ale odhadujeme, že do 10–20 let začneme využívat takových molekulárních robotů k tomu, aby konstruovaly molekuly a materiály v opravdových molekulárních továrnách.“ Podle serveru w4t.cz pomáhají nanoroboty v boji s rakovinou vědcům z Bar-Ilan University v Izraeli. Jejich metoda (zahrnující vpravení nanorobotů do pacienta trpícího rakovinou) byla v tomto roce schválena pro testování na lidech. Tato metoda je vysoce selektivní a skýtá obrovské výhody oproti tradiční chemoterapii či ozařování, které společně s poškozenými buňkami ničí i ty zdravé. Podle izraelských vědců jsou nanoroboty schopny rozeznat až 12 typů rakovinových buněk, na které cíleně aplikují lék, což šetří zdraví pacienta. Tkáň poškozenou rakovinovým bujením jsou schopny opravit pomocí jakýchsi mostů mezi dvěma částmi zachovalé zdravé tkáně a napomoci tak přirozenému regenerativnímu procesu. Kromě léčby rakoviny je možné tuto technologii použít pro jakoukoli regeneraci svalů, páteře a dalších tkání. Nejen velké naděje skýtají nanotechnologie, ale také velké hrozby. Například kdyby se replikace (sebekopírování) nanorobotů vymkla lidem z rukou, mohly by za 24 hodin naplnit Zemi. I medicínské použití nanorobotů může být nebezpečné, když poškodí DNA či mitochondrie. Škodlivé nanomateriály údajně již nepůjde dostat z těla ven. Čištění těla od miliard „nanosmítek“ pomocí speciálních nanonástrojů asi žádná zdravotní pojišťovna neproplatí. Zatím se všichni bojí jen Průmyslu 4.0 – digitalizace a robotizace. Proč? Protože postupně vezme práci všem, kteří dělají opakující se a předvídatelné činnosti, jež lze algoritmizovat. PostihPostihne to všechny referenty, nižší a střední manažery. Lidem zůstane konceptuální a tvůrčí činnost. Jenže nic neexistuje samo o sobě, bez vzájemných synergií s dalšími aspekty a jevy. Kromě Průmyslu 4.0 k nám nenápadně přichází i nové materiálové inženýrství představované právě 3D tiskem, nanoroboty, „lamináty“ apod. Podobně jako Průmysl 4.0 bude kapitalistům poskytovat obrovské úspory všech nákladů spojených se zaměstnáváním lidí, tak nové materiálové inženýrství („průmysl 5.0“) bude poskytovat úspory v materiálech a ve vyšší přidané hodnotě. Postupně veškerá tvorba předmětů/ výrobků bude bezodpadová – vše bude na míru, v duchu hesla „ani molekulu nazmar“. Aby toho nebylo málo, za rok se začnou více prodávat kvantové počítače a spustí se věk kvantové fyziky a kvantové biologie („průmysl 6.0“). Zatím stojí kvantový počítač D:Wave asi 10 mil. dolarů, avšak cena se bude snižovat a výpočetní výkon růst. Lidstvo tak získá netušené možnosti v řešení teoretických i praktických otázek a problémů. To vše se odehrává na pozadí klimatických změn, obrovské migrace lidí, politických otřesů, geopolitických transformací a možných válek či epidemií. Tímto článkem chci jen podotknout, že je moudré sledovat nejen megatrendy, ale i slabé signály budoucích trendů a naučit se synergickému myšlení. Ve firmách je třeba se velmi rychle připravit na souběh těchto tří fenoménů: robotizaci, nové materiálové inženýrství a kvantovou elektroniku, protože dynamika změn, kterou vyvolají, bude neuvěřitelná. Půjde o největší otřesy v dějinách lidstva. Potřebujete se nachystat mentálně – připustit si to, personálně – vyškolit lidi, materiálně – nachystat si investiční prostředky. Patrně nejdůležitější bude přeškolit lidi na nové obory a vytrénovat u nich kreativitu, kterou první generace robotů mít nebudou. Kdo se takto nachystá, bude mít neuvěřitelnou konkurenční výhodu. Máte k dispozici asi tři až pět let. Po roce 2020 naberou události velmi rychlý spád. PhDr. Karel Červený, MSc., MBA
