Krátká agenturní zpráva na sklonku loňského listopadu možná zapadla ve víru jiných politických a ekonomických událostí. Ekonomická a zvláště energetická obec ji však přehlédnout nemůže. Patří mezi stěžejní energetické a strategické informace právě uplynulého roku 2012: MERO ČR ZÍSKALO VLASTNICKÝ PODÍL NA ROPOVODU TAL. Zkusme si ji zanalyzovat detailněji: společnosti MERO ČR a Shell Deutschland Oil GmbH podepsaly zdánlivě nenápadnou smlouvu o nákupu akcií, na jejímž základě skupina MERO nabyla 5procentní podíl ve společnostech vlastnících a provozujících ropovod TAL (The Transalpine Pipeline). Bližší podrobnosti k dokumentům, včetně ceny transakce a dalších obchodních podmínek, žádná ze zúčastněných stran s ohledem na dohodu o důvěrnosti informací nezveřejnila. KLÍČOVÁ ALTERNATIVA MERO ČR však nabytím uvedeného podílu naplnila jeden z klíčových strategických cílů v oblasti energetické bezpečnosti ČR. Právě zmíněný ropovod TAL totiž představuje pro naši republiku klíčovou alternativu v oblasti dodávek ropy a kapitálovým vstupem společnosti MERO ČR do společností vlastnících a provozujících ropovod TAL se tato pozice dále posílila. V praxi se tak MERO ČR stává jedním z vlastníků ropovodu TAL, společného podniku velkých evropských rafinerií a přepravců ropy. Dalšími vlastníky jsou ÖMV, Shell, Exxon Mobile, Ruhr Öl, ENI, BP, Conoco Philips, Petroplus a Total. Ryze geograficky: z italského přístavu Terst se ropa dopravuje potrubím přes Alpy do zpracovatelských závodů na území Rakouska a Německa. V bavorském městě Vohburg se napojuje ropovod IKL, který vede až na Centrální tankoviště ropy v české Nelahozevsi. Úspěšná transakce, jejímž výsledkem je vlastnický podíl na ropovodu TAL, má řadu pozitivních důsledků. Vedle již zmíněného posílení energetické bezpečnosti ČR při zásobování ropou jsou to především: zvýšení hodnoty aktiv společnosti MERO, jejímž vlastníkem je český stát, a fakt, že MERO nepotřebuje pro vypořádání této transakce využít zdroje externího financování, ani žádné prostředky z veřejných rozpočtů. VÝHODNOST PROPOJENÍ ROPOVODŮ IKL A TAL Prokázala se již několikrát, když se z nejrůznějších důvodů snížil objem dodávek ropy pro české rafinerie ropovodem Družba. V roce 2008, kdy se problémy výrazněji objevily poprvé, MERO ČR operativně dosáhla dohody s vedením ropovodu TAL o navýšení dodávek ropy přivezené po moři do Terstu a dopravené potrubím do Vohburgu. Pro případy krizové situace při přepravě ropy byla tato smlouva prodloužena v roce 2010 (až do konce roku 2015), takže MERO ČR mohlo využívat volnou přepravní kapacitu ropovodu TAL i mimo obvyklý systém dlouhodobých nominací a bez neúměrně vysokých dodatečných nákladů. Přesto MERO ČR zůstávalo pouze tzv. třetí stranou, která neměla (na rozdíl od vlastníků TAL) operativní a flexibilní možnost upravovat výši reálného objemu přepravené ropy v průběhu roku podle aktuálních potřeb, příp. kdykoliv využít volnou disponibilní kapacitu ropovodu TAL – podle aktuální potřeby vlastníků českých rafinerií. Oprávněnost takového postupu se opětovně prokázala vloni, kdy poprvé v historii došlo k většímu objemu přepravené ropy přes ropovod TAL a IKL než ropovodem Družba. Postavení MERO ČR se nyní zásadně mění. V případě výpadků dodávek ropovodem Družba lze uspokojovat potřeby českých rafinerií prostřednictvím ropovodu TAL – IKL, v závislosti na volné přepravní kapacitě ropovodu TAL. „Energetickou bezpečnost České republiky se snažíme zajistit ve všech oblastech. Jednou z nich jsou bezpečné dodávky ropy a její skladování. Vysoce oceňuji v této souvislosti fakt, že prostřednictvím nově nabytého vlastnického podílu na ropovodu TAL má Česká republika posíleny možnosti dodávek potřebné ropy nejen tradičním ropovodem Družba, ale v dostatečném objemu také ropovodem IKL, napojeným na transevropský ropovod TAL. Vynaložené náklady jsou mnohonásobně přečísleny pozitivními efekty této transakce,“ řekl k tomu ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. /ag/
