V poslední době se objevuje
rostoucí množství požadavků na
financování menších výroben elektrické
a tepelné energie z alternativních
zdrojů, jejichž smyslem je
především využití energie slunce,
biomasy a větru. Jedná se často
o specifické případy, které vyžadují
individuální a precizní analýzu
tak, aby byla zajištěna dlouhodobá
samofinancovatelnost projektu,
a tedy bezpečí především pro
investora, který chce do této oblasti
podnikání vstoupit
FORMY FINANCOVÁNÍ
Pro financování výše uvedených
projektů lze v principu rozeznávat
dva základní přístupy. Prvním z nich
je tzv. korporátní způsob, kde se při
hodnocení schopnosti projektu splácet
dluhovou službu přikládá hlavní
důraz na hodnocení úvěrovatelnosti
existujícího investora jak nositele
projektu, a to na základě analýzy jeho
historických výsledků.
Druhým možným pohledem je tzv.
projektový přístup, kde se v první
řadě prověřuje schopnost projektu
generovat finanční toky v takové
výši, aby byly dostatečné rezervy pro
pokrytí rizik. Obvykle je nositelem
projektu zvlášť založená projektová
společnost, jejímž jediným účelem
je implementovat projekt efektivně
a odděleně od jiných činností, které
s sebou mohou nést jinou úroveň
rizika. Zde se situace posuzuje podle
toho, zda zakladatelé a vlastníci této
entity za ni nesou plnou odpovědnost
či odpovědnost omezenou. Není třeba
připomínat, že zejména u nestandardních
projektů banky preferují
ochotu investora se za projekt postavit
v těžkých časech a tedy první ze
způsobů zmíněných v předchozí větě.
Nicméně vzhledem k jisté standardizaci
části projektů obnovitelných
zdrojů v uplynulých dvou letech je
u projektů s příznivým rizikovým
profilem poměrně běžná i struktura
s odpovědností omezenou.
V případě projektového financování
jsou tedy vlastní podmínky dluhových
produktů určovány zejména
typem projektu (např. použitou technologií
a zkušenostmi dodavatele),
finanční silou sponzorů (jsou schopni
a připraveni dostát svým závazkům),
zkušenostmi investora s řízením
daného typu projektu, kvalitou projektové
dokumentace a projektového
managementu, ošetřením dalších
podstatných rizik. Zde by bylo vhodné
zdůraznit roli externích poradců,
které banka využívá nejen při přípravě
a hodnocení projektu, ale rovněž
při jeho implementaci, kdy je nezávislý
názor třetí osoby akceptován
oběma stranami, mj. i při potvrzování
čerpání jednotlivých části dluhového
financování. U rozsáhlejších a specifických
projektů je často využívána
celá škála poradců, počínaje nezávislým
technickým inženýrem, přes kancelář
poskytující právní due diligence
a konče poradcem navrhujícím komplexní
strukturu pojištění. Nicméně
rozsah poradenských služeb samozřejmě
závisí na velikosti, individualitě
a stupni přípravy projektu ze
strany investora a vždy je předmětem
dohody mezi klientem a bankou.
STRUKTURA ŠITÁ NA MÍRU
PROJEKTU
Financování projektu je tvořeno
kombinací vlastních zdrojů vlastníků
a dluhových zdrojů poskytnutých třetí
stranou, obvykle bankou. Za vlastní
zdroje jsou považovány vlastní
hotovostní zdroje nebo nehotovostní
vklad investora, kapitálový vstup třetí
osoby (fondy rizikového kapitálu,
private equity…) a podřízený úvěr
(nutno vzít v úvahu podmínky daňové
uznatelnosti finančních nákladů
v souladu s novelou zákona o daních
z příjmů č. 586/1992 Sb.).
Pro účely krytí dluhu potřebného
k realizaci projektu je nejpodstatnější
zejména dlouhodobý investiční úvěr
sloužící k pokrytí rozhodující části
investičních nákladů projektu. Velmi
často obsahuje i částku kapitalizovaných
úroků za období počátku čerpání
do uvedení projektu do komerčního
provozu. Pro projekty, které nejsou
dodávány ze zahraničí, a aplikuje se
na ně tedy česká sazba daně z přidané
hodnoty, je běžné využití krátkodobé
linky na překlenutí časového nesouladu
mezi platbou této daně a následným
vrácením finančním úřadem.
U specifických technologií majících
vyšší nároky na provozní kapitál
(bioplyn, biomasa) je využíváno
provozní financování, např. ve formě
revolvingového úvěru sloužícího
ke krytí nákupu zásob – vstupních
surovin sloužících pro provoz celého
zařízení. Relativně samostatnou
kapitolou je potom předfinancování
dotací, které může být realizováno
buď samostatnou úvěrovou linkou
nebo v rámci seniorního dluhu, kdy
po fyzickém přijetí dotace je provedena
mimořádná splátka.
Vzhledem k podmínkám zákonné
regulatorní podpory pro implementaci
projektů využívajících obnovitelných
zdrojů energie, pohybují se
obvyklé splatnosti investičních úvěrů
v rozmezí 12-13 let od uvedení do
provozu, maximálně však do 15 let.
Čerpání investičního úvěru reflektuje
dobu výstavby, která je velmi rozdílná
(relativně krátká u fotovoltaických
projektů, např. u biomasy až dva
roky). I když parametry stanovené
vyhláškou mohou svádět k předpokladu
podpory projektů na delší dobu
než zákonem stanovenou, úvěrující
banka konzervativně při určování
délky úvěrové angažovanosti vychází
ze zákonných parametrů, které přeci
jen jsou rigidnější než podzákonné
předpisy v diskreční pravomoci jednotlivých
správních úřadů.
OŠETŘENÍ RIZIK PROJEKTŮ OZE
Z pohledu věřitele projekty obecně
(a ty využívající obnovitelné zdroje
energie zvláště) obsahují celou řadu
rizik. Je pravdou, že hlavní riziko
komerčního uplatnění produkce na
trhu je značně minimalizováno právním
rámcem, včetně povinnosti vykupovat
veškerou elektřinu z obnovitelných
zdrojů a zákonným omezením
meziročního poklesu výkupních cen.
Nicméně i tak je potřebné s touto
kombinací regulatorního rizika a platebního
rizika odběratele elektrické
energie (distribuční společnosti)
počítat.
Mezi klíčová rizika však patří riziko
technologické a riziko implementace
projektu, která v sobě obsahují
zejména možnou nefunkčnost technologie,
nedosažení očekávaných
technických parametrů, v jejichž
důsledku bude zařízení provozováno
neefektivně a často při vyšších než
očekávaných nákladech. Tato rizika
bývají u dobře připravených projektů
standardně ošetřena smluvně a to
soustavou náhrad škod přímo v generálním
dodavatelském kontraktu, a to
zejména náhrady škody pro případ
nedodání / zpoždění dodávky, náhrady
škody při nižším než předpokládaném
výkonu a náhrad škod pro případy
nedostupnosti. Technologická
rizika mohou dále omezit další faktory
jako výběr osvědčené technologie,
stabilního dodavatele nebo nezávislý
technický monitoring.
Eliminace provozních rizik
je důležitým faktorem zejména
u složitých projektů vyžadujících
mj. značné lidské a ostatní provozní
kapacity. Nicméně také u projektů
fotovoltaických výroben má kvalitní
zajištění provozu své místo. Z pohledu
věřitele je výhodou sjednání dlouhodobé
servisní smlouvy s ověřeným
dodavatelem za přesně daných podmínek
(zajištění disponibility zařízení
a úhrada ušlých zisků v případě
jejího nedodržení).
Vzhledem k prostředí podpory
výroby energie z obnovitelných
zdrojů, které je nastaveno na dlouhodobou
návratnost vynaložených
investičních prostředků, je i příslušné
financování strukturováno jako dlouhodobé
a vycházející z jisté úrovně
ekonomické stability. Na druhou stranu
však zjevně neumožňuje projektu
generovat výrazně vyšší příjmy než
jsou ty vycházející z regulatorního
rámce. Proto je vhodné k těmto projektům
přistupovat zdravě konzervativně
a zároveň např. věnovat patřičnou
pozornost i zajištění kurzových
a úrokových rizik.
ZÁVĚR
Financování výroby elektrické
energie z obnovitelných zdrojů je
v současnosti standardní a stabilní
součástí portfolia služeb nabízených
ČSOB. Nicméně i přesto je potřebné
a vhodné věnovat náležitou pozornost
přípravě projektů, a to nejen
z technického pohledu, ale i z pohledu
nastavení správné finanční struktury.
ČSOB proto umožňuje svým
klientům nejen příslušné konzultace
a poradenství pro zajištění financovatelnosti
projektů, ale i přípravu
příslušného podnikatelského záměru
pro účely získání dotačních titulů
nebo pobídek. Jan Barton
Projektové financování
ČSOB, a.s.