Nedorozumění se nevyhýbá
ani domněle exaktnímu
jazyku vědy. Na konci
loňského roku se v médiích
objevila zpráva, že vědci hned
ve dvou laboratořích stvořili smrtící
kmen chřipky, který by mohl v případě
úniku zahubit miliony lidí. Obavy
ze zneužití výzkumu prováděného
nizozemskými a americkými vědci
dokonce vedly k bezprecedentnímu
doporučení jeho výsledky nepublikovat
a následně i (dobrovolnému) vědeckému
moratoriu na podobné práce
s chřipkovým virem.
Na konci března bylo ale všechno
jinak. Zodpovědné orgány vzaly své
rozhodnutí zpět. Studie o vzniku údajně
katastrofického viru se nakonec
objeví ve špičkových vědeckých časopisech.
Prý došlo k nedorozumění.
Co se v pokusech dělo? Vědci vytvořili
nové kmeny ptačí chřipky,
které se nešířily jen mezi opeřenci,
ale i savci. Tvrdily to alespoň první
neurčité informace o výzkumu, který
provedli nezávisle na sobě Ron
Fouchier z Rotterdamu a Jošihiro
Kawaoka (angl. transkripcí Yoshihiro
Kawaoka) z Wisconsinské univerzity
v Madisonu. Oba jsou uznávaní
odborníci v oboru s rozsáhlými
zkušenostmi.
Každý tým postupoval trochu jinak,
ale v podstatě virus ptačí chřipky více
či méně geneticky upravili, a pak jí
nakazili pokusná zvířata. Cílem bylo
zjistit, kolik změn stačí viru ptačí
chřipky k tomu, aby se stal nebezpečným
pro savce. Z prvních zpráv se
zdálo, že se tohoto cíle podařilo dosáhnout
až nečekaně úspěšně. Podle
neurčitých informací se měl alespoň
jeden z virů účinně šířit mezi pokusnými
fretkami i vzduchem a způsobovat
u nich vážné zdravotní problémy.
To byl ovšem údajně omyl. Především
autoři nizozemského výzkumu
svou studii jednoduše špatně napsali.
Z první verze hodnotitelé (také
virologové) nepoznali, že nový virus
se sice mezi fretkami patrně šíří
vzduchem, ale jenom velmi neúčinně
a navíc u nich způsobil jenom velmi
lehké onemocnění. Virus měl prostě
velmi daleko k účinnosti sezónního
chřipkového viru, přitom nezpůsobil
o nic horší potíže.
Jak špatně či nepřesně byla práce
napsána, či zda ji hodnotitelé špatně
četli nebo snad vůbec nečetli, to se
zřejmě jen tak nedozvíme, protože
první verze práce zůstane patrně nepřístupná
veřejnosti. Každopádně je
záhadou, proč se autoři výzkumu už
dlouho předem neozvali a neprotestovali
proti prvním a evidentně velmi
přehnaným zprávám. Zvláště, když je
v některých případech autoři přímo
kontaktovali.
Opravené verze zpráv z obou výzkumů
si tedy budeme moci brzy
přečíst ve vědeckých časopisech.
Nebude to patrně tak napínavé čtení,
jak se mohlo ještě nedávno zdát, pro
odborníky by ale mohlo být zajímavé
až dost. Z neúplných informací
se ovšem zdá, že odborníci z jejich
výsledků získají nové indicie při hledání
možných pandemických kmenů
chřipky. Výsledky obou výzkumů
jsou prý až překvapivě podobné, což
by mohlo znamenat, že vědci narazili
na klíčové mechanismy možného
přizpůsobení viru ptačí chřipky
na savce.
To je možná jeden z důvodů, proč se
studie nakonec dostanou ven. Hodnotitelé
po schváleném zveřejnění prací
mimo jiné uvedli, že k rozhodnutí jim
pomohly i nové epidemiologické informace,
které při prvním rozhodnutí
nebyly k dispozici. Svádí to k otázce,
zda epidemiologové ve skutečném
světě pozorovali něco podobného
jako nizozemský a americký tým
ve svých laboratořích. Pokud tomu
tak je, budeme zřejmě rádi, že se
zkazky o smrtelném nebezpečí viru
ukázaly být jen chybou. ????/jj/
