Hostem SST i Ministerstva průmyslu a obchodu ČR byl na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu Brno Ing. Sérgio Marotta Starek z Brazílie. Jako odběratele našich obráběcích strojů jsme jej v Brně požádali o rozhovor. Téma: užitnost českých strojů ve vzdálené zemi, v Brazílii. Ve svém proslovu na tiskové konferenci SST jste řekl, že stroje z České republiky, které jste koupil, jsou spolehlivé. Přesto určitě potřebujete servis. Používáte internetovou komunikaci a diagnostiku strojů, nebo jak řešíte servis strojů při vzdálenosti od výrobce k vám do Brazílie? České stroje koupené v 70. letech diagnostiku nemají, proto jsme si museli vytvořit vlastní servisní tým pro preventivní údržbu, ale především pro akutní případy, kdy je rozhodující čas a nelze čekat na servis dodavatelské firmy. Všichni uživatelé strojů, chtějí-li pracovat rychle, musí mít vlastní servisní tým. V akutních případech není pro techniky velký rozdíl podrobit servisu stroje české, německé nebo z jiných zemí. Řekl jste také něco o taktice prodejců. Jak dalece hraje v Brazílii roli něco jako pověst nebo dobré jméno strojů, například japonských či německých, a jak dalece je to cena a skutečný průzkum trhu? Dobré jméno strojů má velkou roli. Německé a japonské stroje mají v Brazílii skvělou pověst, zároveň i jejich prodejci jsou velmi dobře připraveni, organizují mnohá školení, různé akce atd. Jejich uvádění je na vynikající úrovni, mají katalogy, flash aplikace apod. Uvedu příklad, během prezentace padla otázka týkající se parametru obráběcí hlavy a prodejce nedokázal přesně odpovědět. Nicméně za dva dny přišel znovu, a to pouze s detailní prezentací parametru hlav. Chci říci, že z takového způsobu jednání je zřejmé, že za jedním prodejcem je tým lidi, který je vám absolutně k dispozici. Jednoduše řečeno, dává to klientovi jistotu, že o něj bude postaráno. Jak velký podíl NC řízených strojů je dnes v brazilských továrnách a jaké provenience povětšinou jsou? Německé, japonské, španělské? Neznám přesné statistiky, ale nově kupované stroje jsou numericky řízené, přesto představuje většina strojového parku v Brazílii stroje konvenční. Úspěch na brazilském trhu mají stroje německé, italské a japonské. Korejské jsou velmi silné díky špičkovým aplikacím pro obrábění forem a v dovozu malých strojů. Také španělské a české stroje mají úspěch. Jak dalece se dnes velcí uživatelé obráběcích strojů zajímají o energetickou spotřebu strojů a čas potřebný k obrábění? Jsou to nyní rozhodující nebo hodně důležité parametry strojů? Energetická spotřeba stroje není při nákupu zohledňována vůbec. Čas na obrábění naopak ano, dokonce může být rozhodujícím parametrem při výběru stroje.
