Spanilou jízdu Evropou podnikl nedávno íránský prezident Hasan Rúhání za nadšených ovací hostitelů. Jeho turné v sobě spojovalo vojenský, ekonomický, politický i propagační aspekt. Asi stočlenná íránská delegace pod jeho vedením se snažila vylepšit značně pošramocený obraz země, která podporovala nejrůznější teroristické skupiny a byla v důvodném podezření, že tajně vyvíjela jadernou bombu. Bránila se totiž mezinárodní kontrole. Itálie pomůže s ropovodem Mezinárodní ekonomické sankce proti Teheránu byly od roku 2006 zaváděny postupně a zahrnovaly jak vývoz ropy a dalšího zboží, tak odpojení od mezinárodního bankovního systému. Nyní Írán slíbil, že se polepší a nabízí nenasycený trh s 80 miliony obyvatel a také investiční příležitosti. Evropa – v ekonomickém ohledu přešlapující na místě – dychtí po nových možnostech. Od spolupráce s Íránem si slibuje hospodářské oživení. Ostatně to byl důvod, proč loni 14. července uzavřeli vyjednávači z USA, Británie, Francie, Ruska, Německa, Číny a Evropské unie s Íránem dohodu, jež blokuje přístup Teheránu k vývoji jaderných zbraní výměnou za zrušení mezinárodních hospodářských sankcí. Írán už oznámil, že chce svou hospodářskou situaci vylepšit tím, že zvýší produkci a export ropy o 500 mil. barelů. Toho však nemůže dosáhnout bez západní nejmodernější technologie. Takže za jeden z prvních úspěchů může prezident Rúhání považovat kontrakt ve výši 4,5 mld. eur, který byl podepsal v Římě. Zajišťuje výstavbu ropovodu dlouhého 2000 km. Ale to není zdaleka všechno. Celkem uzavřeli íránští a italští obchodníci dohody ve výši 17 mld. dolarů. Ruhání je první hlavou íránského státu, která po 16 letech zavítala do Evropy a dostalo se mu přijetí nejen u nejvyšších představitelů Itálie, ale i 40minutové audience u papeže. Prý se hovořilo také o mírovém uspořádání v blízkovýchodním regionu. Jen o trestech smrti a věznění dětí se nemluvilo. Zahalené antické sochy? Dokonce se prý v římském muzeu zahalovaly antické sochy a při slavnostních večeřích se nepodávalo víno. Není divu, že opoziční strana Liga severu uvedla, že se podle ní Itálie „podřizuje kultuře, která k ní nepatří. Vypadá to, že se vláda stydí za naše kořeny a za naši historii.“ Podle obdobného scénáře se pokračovalo i ve Francii. Automobilka Peugeot podepsala dohodu a chce v Íránu od konce příštího roku znovu vyrábět vozy. Peugeot bude v průběhu 5 let investovat kolem 439 mil. dolarů do modernizace automobilky Iran Khodro poblíž Teheránu. Kapacita má činit 100 000 aut. Partnerství Iran Khodro a Peugeot sahá až do roku 1962. Francie nabízí auta a letadla Pod patronací francouzského prezidenta se podepsala smlouva o koupi 118 letadel Airbus. Nejde ještě o pevné objednávky, ale o smlouvu o smlouvě budoucí v celkové hodnotě 25 mld. dolarů. Cenu odhadují novináři podle katalogu, ale mohou být poskytnuty slevy až 50 %. V Toulouse si přece jen oddechli, protože smlouva zahrnuje také 12 velkoletadel A380, jejichž výrobě hrozilo zastavení kvůli nedostatku objednávek. Česko dodá traktory Letecké spojení Evropy s Íránem je plně vytíženo a před otevřením je přímá linka z USA. V Teheránu si podávají dveře všichni evropští politici a obchodníci. Ostatně, znovuoživení obchodních vztahů dojednával nedávno v Íránu také český ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, kterého doprovázela skupina 60 podnikatelů. Za největší úspěch lze považovat prodej 250 traktorů Zetor, jež mají být dodány letos v druhém pololetí a na začátku příštího roku. Každá legrace něco stojí a na místě je otázka, kdo to zaplatí. Írán se těší, že získá 100 miliard dolarů dosud zmrazených ve světových bankách a že je bude moci investovat především do modernizace svého zastaralého průmyslu. To je sice obrovská suma, ale renomovaní ekonomové mají obavy, že je malá vzhledem k ekonomické situaci země. Bankéři v Evropě jsou po světovém ekonomickém poklesu v roce 2008 i po současném propadu v Číně opatrní v poskytování úvěrů. Snad to platí i pro Českou republiku. /ks/
