Čtyřsetmegawattový paroplynový zdroj
v Timelkamu 70 km jihozápadně od Lince
uvedla do zkušebního provozu hornorakouská
energetická společnost Energie
AG. Největší evropské zařízení tohoto typu
vyrobí ročně 2,4 miliardy kWh.
Investice do elektrárny, která vyrostla
v sousedství biomasového zdroje, dosáhla
165 milionů eur (4,2 miliardy Kč). Šéf polostátní
firmy Leo Windtner ji označil za součást
ofenzívy, jejímž cílem je zajistit plnou
soběstačnost Horních Rakous ve výrobě elektřiny;
po spuštění Timelkamu se podíl dovozu
z jiných spolkových zemí sníží z padesáti na
třicet procent. Do roku 2015 tak chce firma
vybudovat plynové bloky o celkovém výkonu
1000 megawattů a vynaloží na ně 600
milionů eur.
Spotřeba elektřiny roste v průmyslových
Horních Rakousích o 4,4 procenta ročně,
když celorakouský průměr činí 2,5 procenta.
Nedostatek proudu vznikl u našich
jižních sousedů poprvé v roce 2001 a od
té doby trvale roste. Loni scházela v celkové
bilanci už desetina spotřeby a scházejících
6,8 miliardy kWh, tedy více než
produkci jednoho temelínského bloku,
Rakušané dovezli. Za první čtyři měsíce
se pak rakouský čistý import snížil oproti
loňským čtyřem miliardám kilowatthodin
o pětinu, informoval regulační úřad Econtrol.
Prohlubující se nedostatek
elektřiny hodlá země řešit rozsáhlým
programem budování
plynových zdrojů. Výstavba
deseti bloků je rozvržena do
roku 2015. V první etapě do
roku 2010 se jich má vybudovat
pět o celkovém výkonu
2200 megawattů. Budou stát
nejméně 1,1 miliardy eur, na
další téměř miliardu přijde
vybudování plynovodu přes
Alpy do Korutan.
První elektrárnu v rámci
paroplynového programu
postavil německý E.ON právě
v hornorakouském Timelkamu,
další dva třísetmegawattové
budou následovat v Klagenfurtu
(Celovci) a se dvěma
počítá státní energetická firma
Verbund v Mellachu (800 MW) a vídeňském
Simmeringu (400 MW), informoval s odvoláním
na E-control rakouský hospodářský
čtrnáctideník Economy.
Při provozu v základním režimu vyprodukují
za rok přes 13 miliard kWh a spotřebují kolem
čtyř miliard kubíků dováženého zemního plynu.
Do ovzduší vypustí nejméně šest milionů
tun oxidu uhličitého, čímž dnešní bilanci
rakouských emisí zhorší o sedm procent.
Rakouský energetický mix tvoří z 55 procent
vodní, z jedné třetiny tepelné a z 12 procent
ostatní, mj. obnovitelné zdroje. Domácí
výrobu 63,7 miliardy kWh tak musí doplňovat
dovoz – obchodně z polských uhelných
elektráren, jejichž emise CO2 se tak nepočítají
do celkové rakouské bilance, fakticky
z českých, německých a švýcarských jaderných
elektráren, mj. tedy i z Temelína.(kp)
