Týmu mezinárodních odborníků prakticky z celého světa se podařilo objevit až nečekaně silný faktor ovlivňující průběh nákazy virem SARS-CoV-2. Provedli velmi pečlivou analýzu všech možných biologických ukazatelů, vzorků a genomu dohromady více než tisícovky pacientů, u kterých se infekce rozvinula v nemoc covid-19 a dospěli k názoru, že zhruba každý desátý pacient s těžkým průběhem má stejnou vzácnou autoimunitní poruchu. Tělo řady pacientů s těžkým průběhem nemoci covid-19 si z nějakého důvodu vytváří protilátky proti vlastním interferonům I. typu. Interferony jsou přitom důležitým nástrojem imunitního systému. Jejich úkolem je rychle odhalit především virově infekce a co nejdříve s nimi zahájit boj. Interferony spouštějí hned několik procesů: stimulují v místě infekce výrobu dalších protilátek či vydávají „varování“ dalším komponentům imunitního systému. Proč si těla některých pacientů vytvářejí protilátky proti interferonům, dnes přesně nevíme. Jisté je, že tato porucha v rámci imunitního systému extrémně zvyšovala ve vzorku riziko vážného průběhu covidu. Protilátky proti interferonu mají podle dostupných údajů v běžné populaci jen zhruba tři promile lidí. Avšak právě tito lidé tvoří desetinu vážně nemocných (alespoň ve zkoumaném vzorku, který byl ale velmi heterogenní a zahrnoval lidi z celé řady zemí světa a z různých etnik). Také jiné dílčí výsledky naznačují, že v případě viru SARS-CoV-2 je správná funkce interferonů pro zvládnutí nákazy klíčová. Potvrzuje to další studie, která vyšla ve stejném čísle Science. Ta ukázala, že zhruba 3,5 % vážně nemocných mělo mutace v genech, které ovlivňují produkci interferonu I. typu. Krevní vzorky těchto pacientů (tedy těch, pro které byly k dispozici) vykazovaly extrémně nízké hladiny těchto látek. Dohromady tyto vzácné chyby zřejmě nejen vysvětlují nezanedbatelný zlomek z celkového počtu vážných případů, ale jsou také inspirací pro lékaře, kteří se s nemocí musí potýkat. Interferony se dnes již podávají pacientům zcela běžně a výsledek jejich aplikace potvrzuje, že jde správný a důležitý krok, který by měl skutečně zvyšovat pravděpodobnost lehčího průběhu. Zároveň se nabízí možnost vyvinout relativně jednoduché protilátkové testy, které by mohly odhalit pacienty, jejichž imunitní systém bojuje proti vlastním interferonům. Lékaři by pak měli podstatně více času u těchto velmi rizikových pacientů zakročit, například nasadit včas antivirotika, jako je remdesivir. /jj/
