Astronom povoláním, srdcem kosmonaut. To je snad možné říci o RNDr. Petru Lálovi, nejen popularizátorovi kosmického výzkumu, který nás opustil v pondělí 2. září ve věku nedožitých 82 let. Čas si bohužel poroučet nedá, ale vzpomínky zůstávají...
Je noc z 20. července 1969. Na Mare Tranquillitatis [měsíční „moře“ nacházející se ve východní části přivrácené strany Měsíce — pozn. red.] z lunárního modulu Eagle vystupuje postava ve skafandru a opatrně našlapuje na měsíční povrch. V tzv. operativním studiu Československého rozhlasu v Praze se kolem pultu s mikrofony mačká řada lidí a se zatajeným dechem na přenosném černobílém televizoru sleduje rozmazaný obraz Neila Armstronga zanechávajícího první lidské stopy v měsíčním prachu. Jsou tu vědecké kapacity, popularizující kosmonautiku, ostřílení redaktoři jako Ivo Budil a Jan Petránek, jenž vyvrcholení programu Apollo moderuje, jsem tu také já, novinářské ucho, i tehdy ještě mladý popularizátor Petr Lála, který před nějakou chvílí popisoval technické detaily sestupu lunárního modulu... Ano, čas si poroučet nedá. Od té chvíle uplynulo 55 let. S Petrem jsme doufali, že se ještě návratu člověka na Měsíc v rámci přistání astronautů programu Artemis, původně plánovaného na rok 2024, dočkáme. Škoda, kdyby NASA dodržela původně stanované termíny, možná by to i Petr stihnul. Byl posledním z těch (mimo mé maličkosti), kteří tehdy před 55 lety v Československém rozhlase první přistání na Měsíci reportovali. S Petrem Lálou jsme později odvysílali spoustu dalších reportáží, komentovaného zpravodajství o kosmických pilotovaných letech či meziplanetárních sondách. Kryl nám z Prahy záda při našich moskevských reportážích s doc. Kolářem ze zlomového letu Apollo-Sojuz v červenci 1975. Potkávali jsme se i na mezinárodních astronautických kongresech, kde Lála připravoval a moderoval studentské semináře. Vídali jsme se rovněž na astronomické observatoři v Ondřejově, kde měl kmenové pracoviště. Z jeho pražského bytu jsme se snažili zahlédnout Halleyovu kometu... Astronomie a kosmonautika byly pro něj spojenými nádobami v zásadě už od dětství. RNDr. Petr Lála, CSc., se narodil 12. října 1942 v Praze a už ve svých 11 letech se (v roce 1953) stal členem České astronomické společnosti. Jeho kroky pak logicky vedly na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde vystudoval astronomii, a po skončení studia do Astronomického ústavu ČSAV na Ondřejově. A záhy po nástupu se drápkem zachytil kosmonautiky, když začal pracovat ve Skupině pro pozorování a dynamiku umělých družic Země. Jeho nejvýznamnější práce se týkaly odvození vlivu zemského albeda na pohyb umělých družic Země. Podařilo se mu navázat úspěšnou zahraniční spolupráci s odborníky především ve Francii, kde nějaký čas působil, ale i v jiných západních zemích, od kterých získával potřebná data pro své práce. Při tom neopomíjel kosmonautiku sledovat nejen z odborného hlediska, ale také jako významný komentátor a popularizátor. Spolupracoval s rozhlasem i s televizí, publikoval i v tehdy velmi populárním časopise Letectví a kosmonautika. Významnou publikační činností RNDr. Lály bylo pravidelné zpracovávání každoročních přehledů světového dění v kosmonautice, které se brzy staly nenahraditelným a velice spolehlivým zdrojem informací o nejnovějších událostech v kosmonautice východního i západního světového bloku. V dobách předinternetových šlo o nenahraditelnou informační banku. Společně s dalším významným popularizátorem dr. Antonínem Vítkem byl autorem knihy Malá encyklopedie kosmonautiky (1982). O tom, že byl významnou osobností kosmonautiky, svědčí i fakt, že se v roce 1989 stal zástupcem vedoucího Úřadu pro záležitosti kosmického prostoru OSN v New Yorku. Později, po přestěhování tohoto úřadu do Vídně, byl jmenován vedoucím jeho výzkumné a servisní sekce. Po návratu do vlasti se Petr Lála opět zapojil do popularizace kosmického výzkumu. Byl celoživotním členem České astronomické společnosti, mnoho let byl i funkcionářem Astronautické sekce ČAS. Zcela po zásluze mu byla v roce 2022, u příležitosti jeho 80. narozenin, udělena Cena Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky, kterou uděluje Astronautická sekce ČAS. Po roce 2009 byly jeho aktivity ze zdravotních důvodů omezeny, ale o dění v kosmonautice se živě zajímal i nadále. Ještě nedávno jsme, alespoň po telefonu, společně probírali problematický let americké kosmické lodi Starliner i neustálé odklady návratu lidí na Měsíc v programu NASA Artemis. Petře, letu Artemis 3 ses, bohužel, nedočkal. Ten už spolu neokomentujeme. Na kosmickou cestu, ze které není návratu, jsi odlétl o něco dříve. Snad ti bude na tvé planetce Lála [planetka 26973 pojmenovaná na počest Petra Lály — pozn. red.] lehčeji než na Zemi. /Stanislav Kužel/
