Z vesmíru se po 15 měsících vrátil americký bezpilotní raketoplán

Vsobotu 16. června na kalifornské základně Vandenberg vítali vesmírného rekordmana. Na zem se vrátil bezpilotní raketoplán X-37B a jeho let trval 468 dní, 13 hodin a dvě minuty. Stroj tak překonal primát raketoplánu Discovery, který během 39 letů pobyl ve vesmíru celkem 365 dní. Vojenský miniraketoplán je nyní opakovaně použitelné plavidlo s nejdelší dobou „ve službě“. Na rozdíl od Discovery ale víme jen málo o jeho činnosti ve vesmíru. Program je pod režií vojáků, a tak se veřejnosti dostalo jenom skoupého vyjádření, že úkolem letu bylo „provádět různé pokusy a ověřit, že je možné různé senzory, subsystémy, komponenty a související technologie dopravit do vesmíru a zpět“. Rozhodně nelze vyloučit, že stroj plnil armádní či bezpečnostní úkoly, jako třeba sledování některých oblastí Země z oběžné dráhy. Program X-37B je po skončení programu raketoplánů s lidskou posádkou hlavním projektem kosmického výzkumu USA. Konstrukcí raketoplány připomíná, ale je podstatně menší. Raketoplány byly dlouhé 37 metrů. OTV-2 na délku měří necelých 9 metrů a rozpětí křídel je necelých 5 metrů. Natankovaný miniraketoplán má hmotnost jenom 5 tun. Nákladní prostor je 2,2 metru dlouhý a 1,2 metru široký. Poprvé se stroj dostal na oběžnou dráhu v březnu 2010 pomocí nosné rakety Atlas 5. Tehdejší mise byla přibližně o polovinu kratší než ta, která skončila 16. června. Třetí start se plánuje na letošní podzim. X-37B je určený k tomu, aby na oběžné dráze dokázal vydržet dlouho. Je například na rozdíl od raketoplánů vybaven solárními panely, které dokážou vyrábět elektřinu po celou dobu pobytu. Zatímco raketoplány tedy byly ve vesmíru nejdéle necelých 20 dní, X-37B měl vydržet na oběžné dráze nejméně 270 dní. A jak ukázal v červnu ukončený let, zvládne to i podstatně déle. Plavidlo je z lehkých kompozitních materiálů krytých na křídlech štítem z keramických izolačních panelů a na břiše podobnými dlaždicemi jako civilní raketoplány. Měly by však být výrazně odolnější. Amatérským pozorovatelům se dařilo raketoplán stopovat prakticky po celou dobu letu. Po startu kroužil na oběžné dráze 331 kilometrů se sklonem 42,8 stupňů k rovníku. V létě byla výška dráha upravena na 337 kilometrů. V březnu 2012 se plavidlo na chvíli pozorovatelům ztratilo, ale brzy se „našlo“ na nové orbitě ve dráze ve výšce 293 kilometrů. Josef Janků