Podle nedávno zveřejněné výroční zprávy za obchodní rok 2019 dosáhla společnost BASF obratu 59,3 miliardy eur. To v meziročním srovnání znamená pokles o 2 %. Hlavními důvody tohoto poklesu byly menší objemy prodeje a pokles cen obchodovaných produktů, zvláště pak v segmentech materiály a chemikálie. Předseda představenstva BASF Martin Brudermüller však uvedl, že vzhledem k aktuálnímu vývoji světové ekonomiky jde o dobrý výsledek. V nadcházejícím obchodním roce společnost očekává stabilizaci, resp. mírný nárůst celkového obratu na 60 až 63 miliard eur. Jedním z důležitých faktorů při naplňování tohoto plánu však bude, jak se bude vyvíjet ekonomika Číny. O aktivitách a plánech společnosti BASF v nejlidnatější zemi světa jsme hovořili s ředitelem české pobočky BASF Filipem Dvořákem: Odkdy se BASF v Číně investičně, resp. výrobně angažuje? Jaké byly počátky tohoto angažmá? Jaké byly hlavní motivace koncernu pro vstup na čínský trh? Aktivity BASF v Číně sahají až od roku 1885, kdy tam začal působit první delegát společnosti. Vlastní závody tam ale BASF začala budovat až mnohem později, na přelomu 60. a 70. let 20. století, což je také doba, kdy se po období projektů typu Velký skok situace v Číně stabilizuje a čínský trh se začíná otevírat západním investicím. V této době, tedy zhruba před půlstoletím, je motivace BASF k proniknutí na čínský trh jasná: tato země se pomalu, ale jistě začíná profilovat jako rychle se rozvíjející ekonomika a do budoucna také největší možné odbytiště v oblasti. Za posledních 50 let se změnilo nesmírně mnoho: předpokládá se, že zhruba do 10 let bude Čína největší ekonomikou světa, v žebříčku zahraničních investic na zelené louce dnes již jasně vede před USA a je světovou jedničkou. V chemickém průmyslu, jejž mnozí odborníci považují za nejlepší indikátor vývoje globální ekonomiky, je hegemonie Číny neoddiskutovatelný fakt: před 10 lety měla 13% podíl, nyní má zhruba 40 %. Čínu tedy nelze ignorovat a v chemii to platí dvojnásob. A připočtete- li k tomu, že v Evropě je hegemonem chemického průmyslu s velkým náskokem Německo, tedy mateřská země BASF, je pro nás Čína logickým partnerem. Jak důležitý je v současnosti čínský trh, resp. které jeho segmenty, pro celkový obrat koncernu BASF? Je naprosto klíčový. Z hlediska BASF se již dnes svým významem spolu s USA a Německem řadí k těm nejdůležitějším. Oproti poměrně nasyceným západním trhům nebyl ten čínský totiž ještě saturován, jinými slovy, čínský průmysl vytváří silnou poptávku ve všech odvětvích. A protože chemie je za vším a ve všem – od stavebnictví přes obuv až po baterie do elektromobilů –, BASF jako největší chemická společnost na světě s portfoliem čítajícím desetitisíce produktů je s to tuto poptávku uspokojit v šíři a v míře, kterých by jiná firma byla stěží schopná. V roce 2018 se na globálním obratu skupiny 62,7 miliardy eur Čína podílela 7,3 miliardy eur, tj. necelými 12 %, a z celkových 122 000 zaměstnanců BASF pracovalo v Číně 9 317, tedy téměř 8 %. BASF hodlá do konce roku 2030 vybudovat v Číně nový, uhlíkově neutrální závod. Jaké by měly být jeho parametry, co bude vyrábět, v jakém množství, pro jaké trhy? Jak velká by měla být investice do tohoto závodu? Tento výrobní závod představuje největší investici v historii BASF, do roku 2030 má hodnota investice dosáhnout 10 miliard USD a nová továrna se má stát třetím největším provozem BASF na světě. Parametry závodu ilustrují důležitou změnu, která se v posledních letech v čínské ekonomice děje – zatímco dříve se Čína orientovala na hospodářský růst a ostatní proměnné byly vnímány jako druhořadé, nyní se v důsledku znečištění čínských měst i krajiny a bohatnutí Číny dostává do popření rovnováha společenských, environmentálních a finančních aspektů. BASF zároveň dbá na to, aby její západní normy platily v jejích podnicích po celém světě. Ze všech těchto důvodů bude nový závod splňovat stejné nároky jako naše provozy v Německu či USA. Nově budovaný ultramoderní komplex se nachází ve městě Čan-ťiang v jihočínské provincii Kuang-tung, která má 110 milionů obyvatel a největší HDP v Číně s průměrným růstem 7 %, a představuje tak ideální lokalitu pro zásobování nenasyceného jihočínského trhu. Závod podpoří dlouhodobě důležitá i rychle rostoucí odvětví, mezi něž se řadí mj. automobilový průmysl, vysokorychlostní železnice, letectví, elektronika a elektrotechnika, farmacie či spotřební průmysl. V Šanghaji byla na konci loňského roku otevřena další část závodu na výrobu antioxidantů, můžete přiblížit účel této investice a parametry stavby? Ano, to je další důležitá investice v regionu. Tato továrna má roční kapacitu 42 000 tun antioxidantů, které pomáhají zabránit oxidačním reakcím při zpracování plastů za vysokých teplot, a tím zachovávají kýžené hodnoty a vlastnosti materiálu. Konkrétně se zde budou vyrábět Irgafos® 168 a Irganox® 1076, hlavní odbytiště bude tvořit Čína. I v případě tohoto projektu byly prioritou nejen rychlost – při budování závodu BASF poprvé využila modulární koncept a díky prefabrikovaným modulům se stavbu podařilo dokončit již za 10 měsíců, tj. dvakrát rychleji oproti stavbě na místě –, ale také bezpečnost a efektivita. Provoz splňuje vysoké environmentální standardy, používají se zde totiž ty nejúčinnější výrobní procesy, které jsou méně náročné na energii a v přepočtu na tunu produktu generují menší množství odpadu. Naši odborníci přitom pamatovali jak na šetrné nakládání s vodou v rámci celého výrobního cyklu, tak na snížení objemu tuhého odpadu pomocí technologie sušení. Díky těmto parametrům projekt grantově podpořila šanghajská vláda částkou asi 6,5 milionu eur. V Šanghaji má BASF také výzkumné a vývojové centrum, jaké jsou jeho hlavní cíle? Abych navázal na předchozí otázku: jednou z funkcí centra je spolupráce také s již zmíněnou továrnou na výrobu antioxidantů a dalšími místními kapacitami. Ale zdaleka nejen to: inovační kampus Šanghaj je R&D hub s globální působností. Jeho otevření v roce 2012 odráželo reorientaci čínské ekonomiky – Čína se jednoduše z montovny světa posouvá do role technologického lídra, což s sebou přináší i zcela jiné požadavky na dodavatele jako BASF. Šanghajský kampus nám pomáhá hledat odpovědi na výzvy, jakými jsou snižování emisí, výroba katodových materiálů pro elektromobily, 3D tisk či zavádění digitálního byznys modelu, který obnáší posilování strategie e-commerce i vývoj a implementace celé škály digitálních platforem jako e-shopy 1688.com a JD.com nebo služba WeChat pro péči o zákazníka. To hezky dokládá, že kampus pracuje na produktech a řešeních, jež naleznou využití jak přímo v Číně, tak po celém světě. BASF rozšiřuje také závod v Ťiang-men v provincii Kuang- -tung. Tam plánuje vybudovat nové zařízení na výrobu automobilových laků, které by mělo být uvedeno do provozu v první polovině roku 2022. Co očekáváte od této investice? Stejně jako v případě ostatních investic jde současně o uspokojení poptávky v Číně i o posílení globální pozice BASF, což jde v chemickém průmyslu ruku v ruce. Podnik, o kterém mluvíme, je v provozu od roku 2016 a díky kontinuálním investicím do výzkumu a vývoje, kvality produktů, zdraví a bezpečnosti i environmentálních opatření se za uplynulou dobu stal prvotřídním výrobním závodem ve světovém měřítku. Dnes se tu vyrábí kompletní portfolio nátěrových hmot od základních nátěrů přes tmely, plniva, tvrdidla a ředidla až po vrchní laky. Jaké další projekty BASF v Číně v dohledné době plánuje? Je jich celá řada, protože Čína je největším magnetem i pro investice BASF. Za všechny bych jmenoval výstavbu nového závodu pro povrchové úpravy v provincii Če-ťiang, expanzi výrobního závodu na terc- -butylamin v Nankingu či spolupráci s čínskými firmami Shenzhen Xingshengdi New Materials, která využívá naše přísady k výrobě základních stanic 5G pro mezinárodní telekomunikační společnosti, a Shanghai Qihua Water Photovoltaic Engineering, jíž naše produkty pomáhají vyrábět vysoce kvalitní pontony pro plovoucí solární elektrárny. Jaké další země či regiony v oblasti jihovýchodní Asie považuje BASF za strategicky významné a investičně zajímavé? Oblast Dálného východu, Austrálie a Oceánie v rámci BASF spadá do regionu Asia Pacific. Těžiště našich aktivit v regionu leží v Číně, proto se také regionální centrum nachází v Hongkongu. Poměrně hustou síť závodů a poboček máme rovněž v Japonsku, Indii, Vietnamu, Jižní Koreji, Indonésii a Austrálii. Stejně rovnoměrně jsou v regionu rozmístěna i naše R&D či technická centra. /pj/
