V Praze se uskutečnilo již 23. kolokvium Bezpečnost a spolehlivost plynovodů. Uspořádal je Český plynárenský svaz a zúčastnili se ho odborníci ve výstavbě, provozu a údržbě potrubních plynovodních sítí. V ČR odebírá plyn 2,8 mil. domácností, tedy více než polovina ze všech domácností. Plynovody proteče přes naší republiku ročně téměř 40 000 mil. m3 plynu. Spotřebujeme přes 8000 mil. m3 a reexportuje se (prostřednictvím přepravní sítě) asi 32 000 mil. m3 plynu. Plynárenská soustava (přepravní i distribuční) musí být tudíž spolehlivá a hlavně bezpečná. Jen společnost RWE GasNet (která provozuje cca 82 % distribuční sítě v ČR) investuje do obnovy a rozvoje své distribuční sítě, ročně téměř 3 mld. korun. „Celkovou úroveň a spolehlivost plynárenské soustavy ČR je možné hodnotit i v mezinárodním srovnávání kladně,“ uvedl Miloslav Zaur, předseda Rady ČPS. „Fyzická životnost plynovodů je 30–50 let. U nás se provozují však i starší plynovody. Aby se během dlouhé životnosti plynárenské sítě omezila možnost porušení potrubí korozí, vadami materiálu apod., přijímá se řada opatření k prevenci, jako jsou diagnostika, monitoring potrubí, inspekce, revize a plánované kontroly a také odorizace plynu.“
SOUSTAVA O DÉLCE 73 613 KM
Dopravu plynu umožňují přepravní a distribuční plynovody, předávací, kompresní a regulační stanice, podzemní zásobníky plynu a řada dalších provozních i zabezpečovacích prvků. Všechny vysokotlaké, středotlaké a nízkotlaké plynovody a přípojky mají v ČR celkovou délku 73 613 km. Vysokotlaké plynovody jsou převážně ocelové, s pasivní i aktivní ochranou proti korozi. Středotlaké a nízkotlaké plynovody a jejich přípojky jsou z důvodů ochrany před poškozením korozí, a tedy posílení jejich bezpečnosti a spolehlivosti, budovány ze speciálních plastů. „Středotlaké plynovody kontrolujeme jednou ročně. Nízkotlaké jednou za tři roky, a to pomocí speciálního přístroje, s nímž obsluha jede po povrchu komunikace po trase plynovodu a hledá úniky,“ upřesnil Miloslav Zaur. Celá distribuční soustava se také monitoruje 24 hodin denně prostřednictvím dispečinků plynárenských distribučních společností, které vzájemně spolupracují. Na dispečinku je zřízena i speciální celodenní pohotovostní linka s telefonním číslem 1239. Podle Miloslava Zaura reaguje na každé zavolání a dojezdové časy jsou v průměru okolo 35 minut. Počítačové systémy průběžně sledují stav soustavy, indikují změny, poruchy i neoprávněné vstupy do blízkosti některých zařízení. Zásluhou technického vybavení jsou dispečeři schopni dálkově řídit regulační a ovládací prvky. V případě potřeby přesměrují dodávky plynu, mohou komunikovat s plynárenskými odborníky, pohotovostní službou, opravárenskými kapacitami, zákazníky i dotčenými zástupci státní správy. Provoz soustavy je tedy automatický, ovšem s možností i „ručního“ řízení.
KOMPLENÍ PÉČE O BEZPEČNOST
„I dříve velmi malé úniky plynu v distribuční síti výrazně klesají,“ potvrdil Miloslav Zaur. „Nicméně drobné úniky na hlavních uzávěrech, šroubeních plynoměrů a připojení domácích spotřebičů se vyskytují stále. Proto jednou ročně dochází k nárazové odorizaci. Při ní se do plynu vstřikne větší množství odorantu, zvýší se tak jeho zápach a případné úniky lze lépe identifikovat. Tímto způsobem se odhalují eventuální netěsnosti, zejména u domovních instalací. Praxe ukazuje, že havárie, kdy únik plynu způsobil škody, bývají většinou zaviněné právě spotřebitelem.“ „Plynárenské sítě jsou v naprosté většině případů ukryté pod zemí. Protože nejsou závislé na extrémech počasí, mají méně výpadků než elektroenergetické sítě a dodávky zemního plynu jsou k dispozici bez omezení 24 hodin denně po 365 dní v roce,“ upozornil Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS. Plynárenská zařízení jsou zařazena do kategorie vyhrazených zařízení, jež podléhají povinnosti pravidelných revizí. Ty jsou u některých velkých plynovodů zajišťovány periodickým prováděním vnitřních inspekcí plynovodů. Jedná se o metodu zjišťování úbytku materiálu nebo vnitřních vad na bázi sledování změn magnetického pole. Toto měření se provádí speciálním inspekčním pístem, tzv. plynárenským ježkem. „Riziko materiálové poruchy se snižuje už při výstavbě plynárenských zařízení. Mimo jiné tím, že plynárenské společnosti spolupracují s osvědčenými firmami, které jsou pro stavbu plynovodů certifikovány, a tudíž mají transparentně vybudován systém kvality výstavby,“ uvedl Jan Ruml. Významným opatřením pro spolehlivost (zejména ve velkých městech) je vedení plynovodů v kolektorech. Tyto podzemní chodby mohou vést i desítky metrů pod zemí. Zde jsou plynovody a další sítě chráněny před vnějšími zásahy. Snazší je i jejich kontrola a údržba. „Kolektory ve městech jsou velmi užitečné, protože většina havárií na přepravním a distribučním systému vzniká právě při zemních pracích realizovaných v blízkosti plynovodů, kdy firmy nedodržují podmínky práce v ochranném pásmu plynovodu, kde by nemělo probíhat jiné než ruční kopání,“ zdůraznil Miloslav Zaur. Pokud by došlo k odstavení části systému, musí se následně zavřít všechny hlavní uzávěry odběratelů, plynovodní síť je nutné odvzdušnit a teprve poté postupně zkontrolovat dům po domu a spouštět dodávku plynu. „Distribuční soustava má dostatečnou kapacitu, která umožňuje krýt s rezervou i očekávané budoucí požadavky na dodávky zemního plynu v souladu s aktualizovanou Státní energetickou koncepcí, která je právě ve schvalovacím procesu. Distribuční soustavy všech tří českých distributorů jsou meziregionálně propojeny a zokruhovány nejen na úrovni regionů, ale i na úrovni měst a obcí. Zokruhování sítí umožňuje pružně se vypořádat s výkyvy v odběru, nebo při vyřazení části zařízení z provozu zajistit dodávku plynu jinou cestou,“ konstatoval Jan Ruml. /pm/