Eolická energie patří nepochybně
k nejperspektivnějším alternativním
zdrojům nejenom u nás,
ale i v řadě zemí EU27. Názory na
její širší uplatnění se však různí:
od obdivu a nadšení ekologických
aktivistů až po provozní pesimismus
regionální exekutivy a občanů.
n Jak pohlíží na možnosti jejího
intenzivnějšího uplatnění v České
republice generální ředitel Wikov
Industry Ing. Martin Wichterle?
Větrné elektrárny bezesporu mají
a v budoucnosti budou mít své místo
v energetice. Nejenom jako významný
obnovitelný zdroj, ale jako konkurenceschopný
produkt. Náklady
na vyrobenou kWh činí v příznivých
podmínkách v Evropě již pouhých
0,40 Kč a lze očekávat, že tato cena
bude ještě klesat.
V ČR tak vhodné větrné podmínky
samozřejmě nejsou. Ale i tak (při
porovnání s ostatními obnovitelnými
zdroji energie) eolika vychází velice
dobře. Ve světě se počítá s růstem
instalovaných větrných elektráren
okolo 35 % ročně, a to zejména
v Indii a Číně, kde není výkupní cena
jakkoliv podporována.
n Řada energetiků nepodléhá
emociálním výkyvům při rozhodování
o výstavbě a nasazování eolických
zdrojů. Spíše se obávají jejich
leckdy nepředvídatelných vlivů
na chod energetických soustav.
A to v národním i v mezinárodním
měřítku. Dospěl podle vašeho
mínění technický pokrok ve vašem
oboru už natolik, aby masa dočasně
nepoužitelné eolické kapacity
nemohla výrazně ohrozit zdárné
fungování sítí?
Nové technologie větrných elektráren
přináší i částečné zlepšení regulovatelnosti
vyráběné energie. Nicméně
pokud dojde k přebytku (nebo
výpadku) dodávek energie z těchto
zdrojů, v rámci přenosové soustavy
jsou jejich nahrazení a kontrola plně
na provozovateli distribuční soustavy.
V rámci EU se i nadále připravují projekty
navyšující podíl obnovitelných
zdrojů energie na celkovém energetickém
mixu a jejich podíl poroste
v důsledku požadavků na zajištění
energetické bezpečnosti EU. V blízké
budoucnosti vyrostou větrné farmy
v Severním moři. Navýší se investice
do rozvoje plynu z oblasti Kaspického
moře a Blízkého východu. Odhaduje
se, že v roce 2020 bude větrná energie
v EU zabezpečovat až třetinu veškeré
energetické produkce z obnovitelných
zdrojů, a to především s největším
podílem z mořských instalací.
Při takovém nárůstu bude nutné
počítat i s investicemi do rozvoje
přenosové soustavy, do robustnější
„inteligentní“ sítě umožňující přenášet
elektřinu v obou směrech.
n Vaše společnost dodává projekty
eolických zdrojů de facto na
klíč: od úvodních technicko-ekonomických
analýz, přes administrativně-
organizační doporučení, až
po samotnou výstavbu zdroje, jeho
zprovoznění, servis i zapracování
obslužného personálu u příštího
majitele. Myslíte i na další vývoj
a konstrukční up-grading pro příští
dekádu?
V současnosti již dokončujeme
vývoj optimalizované řady nové
generace větrné elektrárny 2 MW
s třemi různými rotory 93, 86 a 76
m. Do prodeje ji uvolníme v roce
2010. Předpokládáme, že ještě letos
zahájíme vývoj elektrárny o výkonu
5 až 6 MW, pravděpodobně ve spolupráci
se zahraničním partnerem. Tuto
elektrárnu (určenou zejména pro
„off-shore“ instalace), která se svým
výkonem bude řadit k největším na
světě, chceme instalovat v letech
2012-2013.
n Český trh je v mnoha výrobních
i odbytových kapacitách
objektivně limitován. Vaše společnost
už začala expandovat i mimo
něj. Která teritoria a výrobky pro
ně se vám zdají nejslibnější?
První smlouvu jsme již podepsali
pro francouzského zákazníka. Další
naše obchodní aktivity směřují
zejména na britský trh a do střední
a východní Evropy.
n Portfolio výrobků a služeb
vaší společnosti je poměrně široké.
Přesto: analyzujete varianty jeho
doplnění o techniku pro exploataci
dalších alternativních zdrojů
dostupných v ČR, kupř. o solární
techniku, o techniku pro využití
bioplynu a biomasy apod.?
I když se jedná o zajímavé alternativní
zdroje, z výrobního hlediska
jsou tyto obory značně odlišné. Proto
v současnosti o vstupu do těchto oborů
neuvažujeme.
/lav/