Už dnes je možné uskutečnit dálkový let bez emisí uhlíku. Jen nesmíte moc spěchat. Solární vzducholoď Solar Airship One doletí z mírného pásu k rovníku asi za 20 dní.
Solar Airship One je novým typem vzducholodě o délce 151 m, která má mít celou svrchní část trupu pokrytou solární fólií pro výrobu energie. Ta představuje plochu asi 4 800 m2. Elektrická energie této pozoruhodné vzducholodě pocházející z uvedené solární plochy je přitom využívána hned dvojím způsobem: během dne přímo pohání elektrické systémy včetně pohonu, zároveň jsou však její přebytky využívány pro rozklad vody. Vyrábí tak s pomocí elektrolýzy vodík pro palivové články, které pak vzducholodi dodávají energii během noci. První posádku zmíněného plavidla by měl tvořit bývalý francouzský astronaut a vojenský pilot Michel Tognini, bývalá pilotka a přeživší letecké nehody Dorine Bournetonová, která je paraplegička, a také dobrodruh a vzduchoplavec Bertrand Piccard, který jako první úspěšně obletěl svět v balonu a má na svém kontě i další letecké rekordy. Pokud jde o let vzducholodě Solar Airship One, tým projektu Euro Airship počítá s tím, že by měla letět průměrnou rychlostí lehce přes 83 km/h. Oproti běžné letecké dopravě tedy poletí méně než desetinovou rychlostí a o hodně rychlejší už vzducholoď nejspíš ani nebude. Let vzducholodí ovšem nabízí i výhody, včetně důležité možnosti přistát a vzlétnout víceméně kdekoliv. Pokud dojde k očekávané renesanci vzducholodí, mohly by se například stát luxusními výletními „plavidly“, která se budou pomalu vznášet nad pozoruhodnými místy či krajinou. Velmi zajímavá je také nosnost vzducholodí, jež může několikanásobně převýšit nosnost nákladních letounů. Nákladní vzducholoď by přitom stále byla rychlejší a levnější než nákladní loď. Design vzducholodě zahrnuje celou řadu obnovitelných prvků až na jednou klíčovou věc. Let tohoto dopravního prostředku by byl nemyslitelný bez cca 50 tisíc m3 helia. O tento prvek přitom na Zemi nenávratně přicházíme. Když se dostane do atmosféry, nakonec uniká do vesmíru. Tým Euro Airship přesto předpokládá, že na první bezemisní cestu vyrazí někdy v roce 2026. Bude směřovat k rovníku, přičemž poletí ve výšce kolem 6 000 m. /Stanislav Mihulka/
