Výzkumný prostor v síti

Úsilí o spojení sil, které projevuje bruselská centrála Evropské unie, občas připomíná 1. světovou válku, kdy na italských bojištích koně nedokázaly vytáhnout těžká děla do alpských svahů a velitelé obsluh děl veleli „všichni do kol!“. Spojení sil koní a lidí pak kanón posunulo kousek dál. Ale to byl rozkaz pouze pro 6 vojáků. Společenství pracovníků v technickém rozvoji EU však čítá miliony lidí, mnohdy závislých na různých zájmech politiků a bruselská byrokracie nemá pravomoc velitele děla. Přitom je současná politika, v důsledku opožďování lidského vědomí za objektivními potřebami společnosti, produktem bezohledného soupeření na světovém ekonomickém válčišti. Hlavními konkurenty Evropské unie jsou Spojené státy a donedávna Japonsko. Nyní je to již Čína. Je zřejmé, že Evropa v tomto prostředí obstojí pouze při efektivní koordinaci národních zdrojů vědecko-technického (VaT) rozvoje. V Evropské unii jsou používány 3 nástroje koordinace VaT. Jsou to rámcové programy rozvoje vědy a techniky, iniciativy ERA-NET a článek 169 Smlouvy o Evropské unii. Rámcové programy (RP) jsou finančním nástrojem k prosazovaní VaT politiky EU. Výzkumná témata určuje řídicí výbor tvořený reprezentanty členských států a přidružených zemí. V současné době probíhá již 7. RP, který obsahuje 10 tematických celků, například zdraví, nanotechnologie, biotechnologie a další. Projekty ke spolufinancování z fondů EU vybírá sbor nezávislých expertů a na realizaci projektu se musí podílet minimálně 3 členské nebo přidružené země. Iniciativy ERA-NET jsou založeny na předpokladu, že se podaří dosáhnout koordinace regionálních a národních programů tak, aby se neplýtvalo zdroji na duplicitní projekty. V každé zemi je zřízeno národní řídicí středisko, což je v podstatě financující orgán, který vybírá záměry a témata ke společnému řešení. Jejich činnost zahrnuje výměnu informací o národních aktivitách, sdílení databází a eventuálně vydávání společných výzev k předkládání projektů. Umožňuje to zahajování prací bez čekání na financování z fondů Unie. Pokud je projektové konsorcium financováno pouze z národních zdrojů, Brusel financuje náklady koordinace, výcviku a řízení konsorcia. Článek 169 Smlouvy o evropské unii je legislativní základ pro vstup orgánů EU do národních výzkumných programů. Legislativa pro kofinancování projektů v rámcových programech je upravena články 166 a 167 Smlouvy. Výzkumná témata RP určuje Rada ministrů a Evropský parlament. Jako příklady užití článku 169 lze uvést v 6. RP projekt řešení problematiky nemocí z chudoby v rozvojových zemích. V 7. RP je plánována realizace 4 projektů podle článku 169. Mezi nimi je i projekt AAL (Ambient Assisted Living), což je v podstatě aplikace informačních technologií ke zlepšení života seniorů. Mechanismus ERA-NET se již poměrně dobře zaběhl. Důležitá je politická vůle od začátku akce. Na podporu tohoto faktoru bylo zavedeno společné plánování na úrovni Rady ministrů a zaměření na společné problémy EU jako je stárnutí obyvatelstva, klimatické změny, nebo v současnosti finanční krize. Společným problémem 32 Evropských výzkumných rad sdružených do skupiny EUROHORCs je obtížnost financování mobility vědců. Vědec sám je obvykle zajištěn nějakou formou stipendia, avšak jeho rodina nikoli. To vede k tomu, že mnozí mladí vědci po založení rodiny přestanou akceptovat nabídnuté zahraniční pracovní úvazky i když to brzdí zvyšování jejich kvalifikace. ERA-NET sice zřídila virtuální výukovou platformu NETWATCH, ale ta slouží více pracovníkům koordinačních pracovišť než vědcům. Je otevřen záměr vytvoření aspoň virtuálního systému stipendií, když zatím neexistuje reálný systém. Každá země si dosud finančně hospodaří na svém písečku. Když se pak vyskytnou v jedné zemi třeba tři projekty, které by si zasloužily financování, a peníze stěží postačí na financování jednoho, dva projekty se neuskuteční. Stranu připravil: /šu/