Úsilí o spojení sil, které projevuje
bruselská centrála Evropské unie,
občas připomíná 1. světovou válku,
kdy na italských bojištích koně nedokázaly
vytáhnout těžká děla do alpských
svahů a velitelé obsluh děl veleli
„všichni do kol!“.
Spojení sil koní a lidí pak kanón posunulo
kousek dál. Ale to byl rozkaz pouze
pro 6 vojáků. Společenství pracovníků
v technickém rozvoji EU však čítá miliony
lidí, mnohdy závislých na různých
zájmech politiků a bruselská byrokracie
nemá pravomoc velitele děla. Přitom
je současná politika, v důsledku opožďování
lidského vědomí za objektivními
potřebami společnosti, produktem
bezohledného soupeření na světovém
ekonomickém válčišti. Hlavními konkurenty
Evropské unie jsou Spojené státy
a donedávna Japonsko. Nyní je to již
Čína. Je zřejmé, že Evropa v tomto prostředí
obstojí pouze při efektivní koordinaci
národních zdrojů vědecko-technického
(VaT) rozvoje. V Evropské unii
jsou používány 3 nástroje koordinace
VaT. Jsou to rámcové programy rozvoje
vědy a techniky, iniciativy ERA-NET
a článek 169 Smlouvy o Evropské unii.
Rámcové programy (RP) jsou finančním
nástrojem k prosazovaní VaT
politiky EU. Výzkumná témata určuje
řídicí výbor tvořený reprezentanty
členských států a přidružených zemí.
V současné době probíhá již 7. RP,
který obsahuje 10 tematických celků,
například zdraví, nanotechnologie,
biotechnologie a další. Projekty ke
spolufinancování z fondů EU vybírá
sbor nezávislých expertů a na realizaci
projektu se musí podílet minimálně
3 členské nebo přidružené země.
Iniciativy ERA-NET jsou založeny
na předpokladu, že se podaří dosáhnout
koordinace regionálních a národních
programů tak, aby se neplýtvalo zdroji
na duplicitní projekty. V každé zemi
je zřízeno národní řídicí středisko, což
je v podstatě financující orgán, který
vybírá záměry a témata ke společnému
řešení. Jejich činnost zahrnuje výměnu
informací o národních aktivitách,
sdílení databází a eventuálně vydávání
společných výzev k předkládání
projektů. Umožňuje to zahajování prací
bez čekání na financování z fondů
Unie. Pokud je projektové konsorcium
financováno pouze z národních zdrojů,
Brusel financuje náklady koordinace,
výcviku a řízení konsorcia.
Článek 169 Smlouvy o evropské unii
je legislativní základ pro vstup orgánů
EU do národních výzkumných programů.
Legislativa pro kofinancování
projektů v rámcových programech je
upravena články 166 a 167 Smlouvy.
Výzkumná témata RP určuje Rada
ministrů a Evropský parlament. Jako
příklady užití článku 169 lze uvést v 6.
RP projekt řešení problematiky nemocí
z chudoby v rozvojových zemích. V 7.
RP je plánována realizace 4 projektů
podle článku 169. Mezi nimi je i projekt
AAL (Ambient Assisted Living),
což je v podstatě aplikace informačních
technologií ke zlepšení života seniorů.
Mechanismus ERA-NET se již
poměrně dobře zaběhl. Důležitá je
politická vůle od začátku akce. Na
podporu tohoto faktoru bylo zavedeno
společné plánování na úrovni Rady
ministrů a zaměření na společné problémy
EU jako je stárnutí obyvatelstva,
klimatické změny, nebo v současnosti
finanční krize. Společným problémem
32 Evropských výzkumných rad
sdružených do skupiny EUROHORCs
je obtížnost financování mobility
vědců. Vědec sám je obvykle zajištěn
nějakou formou stipendia, avšak
jeho rodina nikoli. To vede k tomu, že
mnozí mladí vědci po založení rodiny
přestanou akceptovat nabídnuté zahraniční
pracovní úvazky i když to brzdí
zvyšování jejich kvalifikace.
ERA-NET sice zřídila virtuální
výukovou platformu NETWATCH,
ale ta slouží více pracovníkům koordinačních
pracovišť než vědcům. Je
otevřen záměr vytvoření aspoň virtuálního
systému stipendií, když zatím
neexistuje reálný systém. Každá země
si dosud finančně hospodaří na svém
písečku. Když se pak vyskytnou v jedné
zemi třeba tři projekty, které by si
zasloužily financování, a peníze stěží
postačí na financování jednoho, dva
projekty se neuskuteční.
Stranu připravil: /šu/