Světové oceány jsou místem, kde život vzniká. V uplynulých 500 mil. let se živí tvorové na Zemi minimálně pětkrát dostali až na hranici vyhynutí a důvod ležel též pod hladinou oceánu. Příčiny výkyvů teploty i pH vody v oceánech studují vědci zapojení do projektu BASE-LiNE Earth za pomoci mořských bezobratlých živočichů kmene ramenonožců. Výsledky pomohou pochopit aktuálně probíhající klimatické změny, předpovědět další vývoj, ale díky výzkumu vlastností schránek ramenonožců budou využity také v komerční sféře, např. při vývoji nových materiálů pro letecký průmysl. Projekt BASE-LiNE Earth je unikátní svým záběrem – dává možnost získat zkušenosti mladým vědcům, propojuje zkušené experty z oblasti vědy, ale také světové špičky komerční sféry. Světové oceány jsou významným ukazatelem klimatických změn na zemi. Pokrývají zhruba 70 % povrchu země a se stoupající teplotou a kyselostí mořské vody vzrostl také zájem o její historický vývoj a vliv na probíhající klimatické změny. V uplynulých 500 mil. let se život na Zemi ocitl minimálně pětkrát na hranici vyhynutí, a důvod apokalypsy tkvěl obvykle právě pod hladinou oceánu. Jak může být moře, zpravidla místo zrození života, v určitém období pro život místem ohrožujícím? A jak je možné, že některé organismy takovou situaci přežijí, zatímco jiné druhy ne? Aby vědci nalezli klíč k cyklicky se opakujícím změnám klimatu, začali hledat v dávné historii. Mohou starobylé fosilie pomoci porozumět a lépe popsat stávající stav životního prostředí? Výzvu odpovědět na tuto otázku přijalo 15 mladých i seniorních vědců, experti z oblasti průmyslu pocházející z evropských zemí a odborníci z Izraele, Kanady a Austrálie, to vše s podporou fondů Evropské unie. Společnou prací se snaží rozklíčovat procesy, které se odehrály v dávné minulosti, aby pomohli poodkrýt dění v budoucnosti. Projekt s názvem BASE-LiNE Earth byl zahájen již v roce 2015 a je koordinován z vědeckého centra GEOMAR Helmholtz v Kielu, zaměřujícího se na mořskou biologii. Informace staré miliony let „Když chtějí historikové zjistit, co se stalo v době před sto nebo dvěma sty lety, zajdou si prostě do knihovny nebo do archivu, kde naleznou veškeré záznamy z této doby,“ říká koordinátor projektu, profesor Anton Eisenhauer z centra GEOMAR. „I my používáme archivy, ale odlišné. Vývoj chemického složení vody v oceánech totiž rekonstruujeme a čteme z kalcitových schránek ramenonožců kmene Brachiopoda.“ Živočichové kmene ramenonožců mají ve svých schránkách uchované stopy změn mořského prostředí, ze kterých mohou vědci dekódovat informace staré miliony let. „Fosilní ramenonožce můžeme plně využít pro rekonstrukci změn pH v oceánech,“ říká Hana Juříková, jedna z expertů zapojených do projektu, studující v centru GEOMAR. „Schránky ramenonožců nám mohou říct, jaká byla před stovkami let teplota i kyselost mořské vody. Dokonce se dá zjistit, z jakých míst oceánu přesně živočich pochází a v jaké hloubce pod hladinou žil,“ doplňuje kolega Juříkové, Marco Romanin z Polské akademie věd. Díky projektu BASE-LiNE Earth se do výzkumu realizovaného v nejlepších evropských vědeckých centrech mohlo zapojit 15 zapálených studentů, kteří získají také zkušenost s těsnou spoluprací s neakademickou sférou, průmyslovými podniky a hi- -tech společnostmi. I to může být později vstupní branou na vrchol v daném oboru. Vývoj klimatu i nové materiály pro letectví Projekt BASE-LiNE Earth se zabývá složením schránek ramenonožců. Ty jsou neobvyklou hybridní kombinací organických molekul a minerálních látek, díky nimž je schránka částečně flexibilní, ale současně velmi pevná. A právě tyto vlastnosti umožnily živočichům přežít několik period masivního úhynu živočišných druhů na zemi. Porozumění složení schránek pomůže vědcům pochopit nejen klimatické změny, ale promítne se také do komerční sféry, konkrétně např. do vývoje nových materiálů pro oblast leteckého průmyslu. Ale objasnění změn, ke kterým v minulosti došlo, zůstává hlavním cílem projektu. Data o historickém vývoji fosilií, která vědci získali, jsou totiž aplikována do modelu analyzujícího paralely historického vývoje v porovnání se změnami klimatu aktuálně probíhajícími. Je známo, že během masivního vyhynutí živočišných druhů v době před 251 mil. let voda v oceánu neobsahovala téměř žádný kyslík a byla z velké části silně kyselá. „A podobný scénář můžeme očekávat také v budoucnosti,“ varuje profesor Eisenhauer. www.baseline-earth.eu
