Evropská obranná agentura
EDA) vypracovala zprávu Dlouhodobý
výhled evropských schopností
obrany a jejích potřeb. Obsahuje
přehled výzev, jimž bude
Evropa čelit v příštích dvaceti
rocích a způsoby, jak na ně může
odpovědět evropská politika bezpečnosti
a obrany. Zpráva vychází
rozborů provedených vládními
úředníky a experty, obrannými
orgány, akademickými institucemi
průmyslem z celé Evropy. Zabývá
se působením globalizace jako
takové, nejbližšími zahraničími
ostatními světovými silami. Podle
zprávy povede globalizace k větší
nerovnosti a nestabilitě, ke vzniku
vítězů a poražených, a to jak mezi
zeměmi a regiony, tak uvnitř společnosti.
Ale stejně jako globalizace bude
nevratně měnit geopolitické prostředí,
bude věda a technika ovlivňovat tendence
k míru, a to v neposlední řadě
ve vojenských silách,
kde vždy hrála technická
úroveň protivníka
prvořadou roli. Většina
technologií předpokládaných
pro rok 2025 je
podle shodného názoru
vědců již dnes známa.
Nepochybně bude
pokračovat pokrok
v mikroelektronice.
Moorův zákon ještě
nejeví příznaky vyčerpání.
Pozorovací a komunikační
technologie budou podporovat dominující
úlohu znalosti ve vojenských
operacích. Podobně budou přesnost,
rychlost a bezpečnost vojenských
operací těžit z rychlého pokroku
materiálových a biologických věd.
Nicméně, tento pokrok má svůj rub.
Univerzální prostředky komunikace
jsou využívány i protivníky, a to jak
propagaci myšlenek a ideologií, tak
jako prostředky spojení. Komerčně
dostupné aplikace jako je GPS nebo
Google jsou volně přístupné ke zneužití.
A čím více budeme na technologiích
závislí, tím větší zájem bude
mít protivník, aby nás napadl právě
prostřednictvím naší technologické
infrastruktury. Protivník bude také
velmi usilovně adoptovat a využívat
náš pokrok proti nám.
V současné době má Evropa
poměrně silnou základnu výzkumu
obranných technologií a průmyslu
(DTIB). Ale její výhled není
povzbuzující. Zpráva zdůrazňuje,
že k tomu aby si Evropa zachovala
široce založenou a globálně konkurenceschopnou
DTIB musí zvýšit
investice do výzkumu a vývoje
(VaV). USA vydávají na VaV obrany
6krát více než Evropa. Z celkových
nákladů na obranu USA jde na
VaV 35 %, a to z rozpočtu zhruba
dvojnásobného než mají všechny
evropské země dohromady. Je nutno
investovat s větším efektem. To
znamená, že je nutno investovat
cíleně s přihlédnutím k budoucím
kapacitním potřebám, překonat
tradiční rozdrobenost evropské
scény obranného průmyslu, vyloučit
ztrátové duplicity a dosáhnout
ekonomicky efektivního rozsahu
výroby. V tomto kontextu označuje
zpráva závazek 22 evropských
států k otevření trhu s vojenskou
technikou za krok správným směrem.
Zpráva zdůrazňuje, že DTIB
v Evropě přežije, jen pokud se stane
celoevropskou záležitostí, nikoliv
součtem jednotlivých národních
kapacit. Kromě zvětšení a lepšího
využití investic přímo do vojenského
výzkumu, zpráva doporučuje
i zvýšení pozornosti k pokroku
v civilních technologiích spolufinancovaných
Evropskou komisí
v 7. rámcovém programu. Na projekty
s tímto zaměřením je směrováno
1,35 miliardy eur.
Zpráva rovněž navrhuje lepší
využití lidského kapitálu a zdrojů
inovací, jež se nachází na univerzitách,
malých a středních podnicích
a ve firmách, jež tradičně nejsou
považovány za součást obranného
průmyslu. V této souvislosti vyzdvihuje
inženýry a výzkumné pracovníky
z nově přijatých členů EU.
Ministři obrany po seznámení s touto
zprávou doporučili, aby ji EDA
využila jako základ pro sestavení
návrhu plánu rozvoje obranných
kapacit v EU.