Řada obyvatel ČR bude letos čelit vyšším výdajům za teplo, nebo budou muset méně topit. Týká se to zejména obyvatel v Karlovarském, Ústeckém, Olomouckém a Moravskoslezském kraji. V těchto regionech je totiž nejvíce nezrekonstruovaných a tím pádem i nezateplených budov starších 50 či dokonce 60 let (bráno od doby výstavby, nebo od poslední rekonstrukce budov). Zároveň v nich obyvatelé nejčastěji odkládají renovaci a související zateplení budov na pozdější dobu. „Nezateplené budovy jsou desítky let vystaveny povětrnostním vlivům. Řada z nich je proto na hranici životnosti. Pokud neprojdou brzy renovací, může jim časem hrozit i demolice. Náklady na vytopení takových domů mohou navíc během 10 let představovat až 20 % příjmů domácností,“ uvedla k tomu Marcela Kubů, zástupkyně Asociace výrobců minerální izolace (AVMI). Nejkritičtější situace je v krajích Karlovarském a Ústeckém, kde se stáří budov od poslední rekonstrukce šplhá k 60 rokům a lidé tam rekonstrukci a zateplování odkládají nejčastěji. A to jak v důchodovém či předdůchodovém věku, ale i mladší. „Řada sociálně slabších domácností se snaží na vytápění šetřit omezením spotřeby a topí třeba jen v některých místnostech. Neuvědomují si, že nevytopené domy mnohem rychleji chátrají a časem se stávají neobyvatelnými,“ doplnila Marcela Kubů. Přitom sanace budov a s tím spojená oprava pláště a zateplení prodlouží životnost o další desítky let. Typickým příkladem nezateplené stavby je podle Michala Čejky z poradenské společnosti PORSENNA rodinný či panelový dům postavený v 70. a 80. letech v průmyslových lokalitách: „Právě rodinné domy si zaslouží nejvyšší pozornost a podporu ze strany státu. Aktuálně představují polovinu všech nezateplených bytových jednotek v ČR.“
Celková bilance zateplování budov není optimistická
Průměrné stáří budov nebo rekonstrukcí budov se v Česku podle posledního sčítání ČSÚ pohybuje okolo 50 let. Ke konci loňského roku přitom bylo 77 % budov nezateplených a tím pádem i bez potřebné rekonstrukce, která se obyčejně při zateplování provádí. Při současném tempu zateplování bude do roku 2020 zateplena zhruba polovina budov (55 %). Poměr výdajů za energie vůči ostatním nákladům domácnosti se podle Českého statistického úřadu dlouhodobě pohybuje na úrovni 10 %. Nezatepleným domácnostem přitom hrozí, že jejich výdaje za energie dlouhodobě porostou. „Pokud ceny energií porostou jako doposud (zhruba o jeden procentní bod nad mírou inflace), mohou v horizontu 10 let domácnosti bez zateplení platit za energie až 20 % z příjmu,“ varuje Marcela Kubů.
Nejvíce jsou ohroženi současní a budoucí senioři
Jejich domy se mohou v průběhu příštích 20 let stát nevyhovující pro bydlení či příliš nákladné z hlediska spotřeby energií. „Investice do renovací a výdaje za tepelnou energii mohou být nad finanční možnosti řady seniorů,“ konstatoval Luděk Niedermayer ze společnosti Deloitte. Stát by se proto měl snažit o promyšlené zavádění energetických standardů a podporovat rekonstrukce snižující energetickou náročnost budov. Cílem by mělo být dosáhnout do roku 2030 sanování alespoň 80 % všech bytových jednotek. Podle Niedermayera: „Promyšlené investice do snížení energetické náročnosti vlastních nemovitostí lze s nadsázkou nazvat IV. pilířem penzijní reformy, který může přispět ke stabilizaci ekonomické situace nejen penzistů.“ Energetickou úspornost jako prioritu musí začít zohledňovat i zájemci o nové bydlení a nešetřit na míře zateplení, kvalitě oken či doprovodných technologií typu rekuperace tepla. „Zkušenosti ukazují, že je podstatně výhodnější zateplit budovu na vyšší úrovni tepelné ochrany budov, než je v daný okamžik standardem. Opětovné izolování nebo instalace úsporných technologií po 10, či 15 letech je ekonomicky vždy mnohem náročnější,“ uzavírá Marcela Kubů. Zásadní význam má i legislativní podpora, kupř. nastavení kritéria provozních úspor v zadávací dokumentaci při veřejných zakázkách na výstavbu nebo renovace budov. „Důležitým kritériem musí být míra provozních nákladů (hlavně úspor energie při provozu budovy), nikoli jen cena zakázky,“ soudí Michal Čejka ze společnosti PORSENNA. Poznámka ke zdrojům dat: analýza vychází ze studie Potenciál úspor energie v budovách, kterou letos realizovala PORSENNA, z posledního Sčítání lidu, domů a bytů a z informací od členů AVMI. /jh/