Překvapivé závěry přinesla studie, kterou z pověření Energy Union Choices vypracovali specialisté konzultantských firem Artelys a Climact. Vyplývá z ní mj., že plány rozvoje plynové infrastruktury v rámci EU jsou naddimenzované. Výstavba 80 % plánovaných nových plynovodních sítí je zřejmě zbytečná. Podle kalkulace autorů studie Energy Union Choices: A Perspective on Infrastructure and Energy Security in the Transition by se EU obešla bez většiny přípojek pro import plynu i nových distribučních sítí mezi jednotlivými státy, které se mají realizovat, a to i v případě, že by došlo ke zvýšení spotřeby plynu, výkyvům v zásobování, nebo k urychlenému odklonu od uhlí. Jsou ohroženy miliardy eur? Ze základních stavebních kamenů evropské energetické unie jako jsou kolosy Nord Stream 2, Jižní plynový koridor nebo i skromnější projekty, zařazené do aktuálního seznamu 195 klíčových evropských projektů společného zájmu, by se mohly stát kámenem úrazu. Riziko neefektivních investic odhadují autoři studie na 11,4 mld. eur. Výjimkou jsou některé projekty pro jižní Evropu, kde by dosavadní zásobování plynem mohly narušovat konflikty mezi Ukrajinou a Ruskem. I zde je však možné při správném plánování, zvýšení energetické účinnosti a zohlednění podmínek regionu dosáhnout jistých úspor a omezení závislosti na dovozu. Poptávka plynu v EU klesla v uplynulých letech o 23 %. Kapacita stávajících plynovodů je využívána z 58 %, terminálů pro dovoz zkapalněného plynu (LNG) z 32 %. Studie upozorňuje, že některé části současné evropské plynové infrastruktury přestanou být využívány ještě před koncem projektové životnosti. Vývoj klimatu ovlivňuje spotřebu plynu V ČR se vloni spotřebovalo 7 607,6 mil. m3 zemního plynu, což sice bylo o 4,5 % více než v roce předchozím, ale i tak šlo o druhou nejnižší spotřebu v uplynulém desetiletí. Důvodem poklesu jsou stoupající průměrné roční teploty a s nimi související menší spotřeba plynu k vytápění v domácnostech a u maloodběratelů. Podle údajů Českého plynárenského svazu vzrůstá ale poptávka po stlačeném zemním plynu (CNG) v dopravě. Příčinu nadále klesající spotřeby zemního plynu vidí experti ve zvyšování energetické účinnosti budov, v elektrifikaci v oblasti teplárenství a dopravy a v integrovaném plánování infrastruktury v duchu klimatických cílů a energetické politiky EU do roku 2030. „Chytrý přístup k nové energetické infrastruktuře znamená lepší zabezpečení zásobování za nižší cenu,“ řekl Jonathan Gaventa, ředitel organizace E3G, která je vedle Agora Energiewende, WWF Regulatory Assistance Project a European Climate Foundation členem iniciativy Energy Union Choices. „Musíme využít možnost vybudovat bezpečný a ke klimatu vstřícný energetický systém, který vyloučí rizika špatných investic.“ /aa/
