Autory unikátního stroje se stali vědci z Vysokého učení technického v Brně, odboru fluidního inženýrství Viktora Kaplana. Tým v čele s Františkem Pochylým doslova přepsal odborné encyklopedie: výsledkem jeho několikaměsíčního výzkumu a vývoje se stala dvoustupňová vírová turbína v kaskádovém uspořádání. Lze ji využít i na tocích s až dvojnásobným spádem. Turbína je výsledkem spolupráce VUT v Brně a ČEZ, která vyústila do společného grantu financovaného touto společností. Může napomoci nasadit dosud nevyužívaný hydroenergetický potenciál, a tím zvýšit podíl výroby ČEZ z AZE. Společný projekt je zaměřen na zdokonalení parametrů a zvýšení účinnosti již vyvinuté jednostupňové turbíny v násoskovém nebo přímoproudém provedení a na vývoj dvoustupňové vírové turbíny se dvěma protiběžnými koly pro využití větších průtoků při vyšších hodnotách spádu. Turbína vznikala pro konkrétní lokalitu Jezerní potok. První vírovou turbínu vyvinul tým Františka Pochylého roku 2000. Vychází z Kaplanovy turbíny. Je však zjednodušena, pracuje bez rozvaděče udělujícího rotaci, má vyšší otáčky a konstrukce v mnoha případech nevyžaduje převodovku. Tento původní koncept se zaměřil na nízké spády. Vzhledem k tomu, že Jezerní potok disponuje spádem 3,7 m s možností navýšení až na cca 4,5 m, musela se při výzkumu zaměřit pozornost na kavitační odolnost při zachování hydraulické účinnosti. Z hlediska kavitační odolnosti jsou navrženy dvě varianty: jednostupňové provedení stroje se třemi lopatkami oběžného kola a originální vírová turbína v kaskádovém uspořádání se dvěma různými oběžnými koly. Oběžná kola mají opačný smysl rotace. Proto je nutné turbínu opatřit dvěma generátory. To umožňuje originální stroj využívat i pro spády vyšší než 5 m. Ve srovnání s tradičními turbínami mají vírové turbíny brněnských vědců při stejné účinnosti nižší náklady a vyšší spolehlivost. Vírovou turbínu lze teoreticky použít na většině instalací u zbývajícího hydroenergetického potenciálu České republiky. Ve Skupině ČEZ lze instalovat vírovou turbínu kupř. i na okruzích odpadů chladicí vody, v odkalištích, vlastních jezech, tocích a nádržích v areálech elektráren se spádem do 3 m. „Ve srovnání s klasickou Kaplanovou turbínou je tato turbína konstrukčně jednodušší a dá se nainstalovat s výrazně nižšími náklady. Tím se stává dostupnější pro investory při výstavbě malých vodních elektráren,“ uvedl Aleš Laciok, koordinátor výzkumu a vývoje ČEZ. Dvoustupňová vírová turbína v kaskádovém uspořádání, vyvinutá na VUT v Brně, je prvním strojem tohoto druhu ve světovém měřítku, který prokázal svoji funkci na základě prototypových zkoušek v reálných provozních podmínkách. /uai/
