Vysoké školy technického zaměření včera a dnes

Už několik desítek let roste rychle význam technických vysokých škol, protože jejich absolventy naléhavě potřebuje moderní průmysl, který se v globálním působení musí soustavně vyrovnávat se silnou konkurencí. Vítězí podniky nabízející nejmodernější techniku za přijatelné ceny. Rychlý pokrok v aktuálních vědních oborech zahrnujících zejména počítačovou, automatizační a informační techniku a nové konstrukční materiály je realizován především rozsáhlou inženýrskou a vědeckou činností. Není prázdná fráze, že v současné době je větší poptávka po mladých inženýrech ve Spojených státech než u nás. Důvody, které podstatně zvýšily prestiž technických věd a tedy i technických vysokých škol jsou zřejmé. EKONOMICKÁ VÝKONNOST TECHNICKÝCH VYSOKÝCH ŠKOL Termín "Ekonomická výkonnost technických vysokých škol" je výstižně objevný a srozumitelný nejen technikům a ekonomům, ale i sociologům a pracovníkům v dalších povoláních zaměřených na formování naší budoucí společnosti. Ekonomická výkonnost technických vysokých škol je prokazována rozbory analyzujícími rostoucí inženýrskou činnost v podnicích. Efektem je rozsáhlejší kvalitní produkce za nižší náklady. Tradice a vážnost vysokých škol humanitního zaměření ustoupila naléhavým ekonomickým vlivům na společnost provázejícím rozvoj technického školství. Technické vysoké školy a průmysl složitějších výrobků v technicky vyspělých státech realizují už delší dobu spolupráci zejména v oblasti aplikovaného, ale i základního výzkumu, která je ekonomicky výhodná pro obě strany. Rozšiřuje výzkumnou základnu podniků a přibližuje výuku na vysokých školách řešení aktuálních výzkumných problémů s využitím získaných laboratoří. V moderně řízených podnicích, až na řídké výjimky, stoupá počet pracovníků s technickým vysokoškolským vzděláním. Je termín "Ekonomická výkonnost technických vysokých škol" poučný i pro naši vládní elitu a její nejbližší okolí podílející se na moci? Řada dokumentů Rady vlády pro rozvoj lidských zdrojů, Rady vlády pro vědu a výzkum a dokumenty vypracované na ministerstvech svědčí o podpoře pozitivních změn ve zvyšování vzdělanosti s akcentem na význam moderního technického vzdělávání, které může nejvíce ovlivnit konkurenceschopnost naší země. Skutečnost se však často liší od záměru. V období let 1995 až 2005 stoupl počet našich vysokoškolských studentů o 70 %, ale výdaje státu na studenta poklesly o 28 %! Ze státní dotace byl pro technické studijní obory určen koeficient finanční náročnosti 1,65 a např. pro veterinární obory 3,5. Potřeba náročného experimentu, a tedy i náročného přístrojového vybavení ve výuce technických předmětů, nebyla vzata na vědomí těmi, kteří rozhodují. Nejde o zlý úmysl, ale o fatální neznalost. PROFESOŘI Na technických vysokých školách je třeba vzhledem k rychlému vědeckému pokroku doplňovat přednášenou látku v krátkých obdobích několika let o nové poznatky vědy a techniky. To klade mimořádně vysoké odborné nároky na přednášející, na jejich spojení se současným výzkumem a vývojem ve špičkových podnicích a významných vědeckých organizacích. Mezi profesory na našich současných technických vysokých školách jsou značné rozdíly. Třeba o spolupráci s Katedrou kybernetiky na ČVUT v Praze usilují vysoké školy, vědecké organizace a světoznámé podniky se špičkovou produkcí výrobků založených na využití moderní informatiky a počítačové a automatizační elektroniky i v takových oborech, jako je např. letecký výzkum, navíc ve Spojených státech. Známá je vysoká úroveň Leteckého ústavu z Masarykovy univerzity v Brně, který se význačným způsobem podílí na výzkumu a vývoji českých letadel se značnou nadějí na produkci a jehož absolventi jsou vítáni v prestižních evropských leteckých podnicích a výzkumných leteckých ústavech, např. v Toulouse, kde je zaveden konečný vývoj a stavba Airbusů. Máme dosud i profesory řídící katedry bez výrazných úspěchů. Jejich schopnosti mohou být z více důvodů omezeny. Např. nepřizpůsobili svou činnost nárokům počítačové éry, nejsou patřičně vybaveni znalostí aktuálních jazyků. Výrazným jevem je více profesorů staršího věku (u většiny jim však věk neubírá na kvalitě pedagogické činnosti) a téměř chybí profesoři mladší, např. do 35 let. Rozhodně není nepřekonatelný problém angažovat do vedoucích vysokoškolských pedagogických funkcí vhodné mladé vědce. STÁT A VYSOKÉ ŠKOLY V některých státech nabyl pojem "Knovlidge Society" velmi aktuální význam a jeho uskutečňování se až v netušené míře projevilo v rychle stoupající ekonomické úrovni obyvatelstva odvozené od rychlé modernizace průmyslu a v efektivním uplatnění jeho produkce na světovém trhu. Viz např. Finsko. Máme za sebou velmi emociální volební kampaň, ve které obě největší politické strany předložily svým potencionálním voličům plány zaručující naši světlou budoucnost. Je mi líto, že se dosud ke mně nedostal plán technického rozvoje a školství jako součást navrhované vládní politiky. Až na jednu výjimku. Ministryně školství Miroslava Kopicová si nyní vybrala za náměstka pro vysoké školy a vědu exposlance Petra Matějů, který jako klíč ke zlepšení a rozšíření vysokoškolského studia prosazoval vehementně řadu let zavedení školného na vysokých školách. Nyní mi připadá při tvrzení, že zavedení školného není tématem vlády, jako čert s křížkem na krku. Uspokojivé vysvětlení, jaká činnost jej doporučuje jako top-manažéra pro řízení rozvoje vědy a vysokých škol, by přijala naše veřejnost se značným uspokojením. Stojí zato připomenout, že předsedou Rady pro rozvoj vědy a vysokých škol ve Finsku, kde dochází k největšímu rozvoji vědy, techniky a školství v Evropě, je vždy předseda vlády. ING. JIŘÍ ČERNOHORSKÝ, DRSC.