Německé moratorium na provoz
všech 17 německých jaderných
elektráren, které mají být z rozhodnutí
vlády a parlamentu odstaveny
nejpozději do roku 2022,
nebude levné. Ekonomický deník
Handelsblatt tuto částku (s odvoláním
na studii poradenské firmy
Arthur D. Little) vyčíslil na minimálně
18 mld. eur (v přepočtu:
440 mld. Kč).
Náklady za likvidaci jednoho jaderného
zařízení se mohou pohybovat
v rozmezí 670 milionů až 1,2 mld.
eur (16,4-29,4 mld. Kč). Ve výčtu je
zahrnuto jak zbourání, tak odstranění
stavby. Navíc: pro 5-7 let po odstavení
každého reaktoru bude třeba počítat
s dalšími 150-250 mil. eur na zajištění
spolehlivého vychládání jaderného
paliva, na mzdy kontrolního personálu
aj. Protože do citovaných kalkulací
nebyly zahrnuty náklady na uskladnění
vyhořelého paliva, výsledná suma
může atakovat hranici 30 mld. eur
(cca 735 mld. Kč).
Handelsblatt poukazuje také na budoucí
disproporce v příjmech a ztrátách
firem z titulu moratoria. Zatímco
kvarteto provozovatelů německých
jaderných elektráren - E.ON, EnBW,
RWE a Vattenfall - se musí připravit
na nemalé ekonomické ztráty, likvidátoři
elektráren a dodavatelé některých
služeb pro moratorium se naopak dostanou
k finančně zajímavým zakázkám.
Německá média se v této souvislosti
zmiňují hlavně o stavebních
firmách. Transformace německé energetické
koncepce by jim mohla jen
v této dekádě přinést cca 60 mld. eur.
V SRN bylo krátce po Fukušimě
trvale uzavřeno 8 starších jaderných
elektráren. V letech 2015-2022 je bude
následovat zbylých 9 bloků. Zatím
garantují cca 20 % spotřeby elektřiny
v zemi. /zt/
