Ano, REACH již vskutku klepe
na dveře a s ním termín předběžné
registrace – přeregistrace tzv.
zavedených (phase-in) látek. Termín
předběžné registrace chemických
látek podle nařízení REACH
se blíží. Začíná už 1. června 2008!
Tímto datem začíná rozhodující
etapa pro výrobce, dovozce chemických
látek, chemický průmysl,
ale i pro další odvětví, která nejsou
vnímána typicky chemicky: kupř.
pro těžební průmysl, hutní průmysl
a výrobu kovů, sklářský průmysl,
různé biotechnologické výroby, či
materiálové využívání odpadů. Nová
legislativa - nařízení č. 1907/2006
(REACH) - požaduje, aby chemické
látky jako takové, v přípravcích
a v případě látek v předmětech
(pokud se počítá s jejich uvolňováním)
byly registrovány u Evropské
agentury pro chemické látky v Helsinkách.
Registrace se vztahuje
na látky vyráběné nebo dovážené
v množství 1 nebo více tun za rok
na výrobce/dovozce, pokud nařízení
nestanoví jinak.
Povinnost registrace začíná 1.
června 2008. Chemické látky na
trhu EU, které splňují definici zavedených
látek, by měly být předběžně
registrovány do 30. listopadu 2008.
Každý manažer by si měl uvědomit,
co zanedbání této vlastně docela
jednoduché procedury (ve srovnání
s tím, co ho čeká při registraci)
může znamenat. Pokud totiž firma
nebude v daném období předběžně
registrovat zavedené látky vyráběné,
dovážené jako takové nebo
v přípravku nebo záměrně uvolňované
z předmětu, nemůže po tomto
termínu pokračovat ve výrobě
nebo dovozu do doby, než látky
zaregistruje u Evropské agentury
pro chemické látky v Helsinkách!
A to včetně registračních poplatků,
registračních dossierů atp. Nebude
moci využít prodloužených lhůt
stanovených v nařízení REACH pro
registraci, které jsou odvislé od roční
tonáže a vlastnostech látky. Tyto
lhůty jsou: 30. 11. 2010, příp. 31. 5.
2013, anebo 31. 5. 2018.
A co víc – pokud firma neprovede
předregistraci látky do 1.12.2008,
vystavuje se (kromě toho, že má
zakázáno látku vyrábět či dovážet
s okamžitou platností) postihu
a sankci za to, že po celou dobu od
začátku předregistračního období
látku vyráběla, příp. dovážela nelegálně.
Uživatelé chemických látek
mohou používat pouze ty látky, které
byly předběžně registrovány nebo
registrovány. Měli by se informovat
u svého dodavatele, zda látky předběžně
registroval a bude je registrovat.
Předběžná registrace je bezplatná
a jednoduchá, vyžaduje pro
každou látku předložení omezeného
množství údajů: název látky, čísla
EINECS a CAS * název a kontaktní
údaje potenciálního žadatele
o registraci * předpokládanou lhůtu
registrace a množstevní rozmezí
a * pokud existují, názvy a čísla
EINECS a CAS látek, které mohou
usnadnit hodnocení rizik látky.
Předregistrační dokumentace musí
být předložena Agentuře elektronicky
pomocí REACH-IT. Existují
tři možnosti: předběžná registrace
on-line - vložení požadovaných
informací do systému REACH-IT *
předběžná registrace pomocí IUCLID
- použití systému IUCLID 5
k vytvoření souboru XML * předběžná
registrace pomocí nástroje
třetí strany - použití firemních IT
nástrojů k vytvoření souboru XML.
Další informace týkající se předběžné
registrace lze nalézt na webových
stránkách:
http://schp.cz
http://reachspektrum.eu
http://echa.europa.eu/pre-registration
http://echa.europa.eu/reachit
http://echa.europa.eu/iuclid
REACH v otázkách
a odpovědích
n Jaké jsou hlavní přínosy zavedení
nové chemické legislativy
REACH z dlouhodobého hlediska?
To se uvidí na základě vyhodnocení
zkušeností získaných po určité
době platnosti nařízení. Členské
státy a Agentura by měly každých
5 let připravit pro Komisi zprávy
o uplatňování tohoto nařízení na
území jednotlivých členských států
a v EU jako celku. Zpráva Agentury
o zkušenostech s uplatňováním
tohoto nařízení by měla být poskytnuta
veřejnosti.
Za hlavní důvody pro zavedení
nové politiky chemických látek
uplatněné nařízením REACH označili
zástupci příslušných institucí,
kteří nařízení REACH navrhli
a schválili, dosažení vysoké úrovně
ochrany zdraví a životního prostředí.
Dosaženo by toho mělo být systematickým
zkoumáním vlastností látek
a posuzováním rizik jejich výroby,
používání i odstraňování. Vybrané
mimořádně nebezpečné látky by
měly být v budoucnosti používány
pouze na základě zvláštního povolení.
V krajním případě může být
výroba nebo používání mimořádně
rizikových látek významně omezena
nebo zcela zakázána. Většina
ze jmenovaných nástrojů byla již
používána i v systému platném před
nařízením REACH, nová chemická
politika přináší změnu především
v rozsahu jejich plošného uplatňování.
n Očekávají se v průběhu zavádění
REACH nějaké negativní
dopady na trh chemického průmyslu
z globálního pohledu?
Z globálního pohledu lze za největší
problém označit izolované
uplatnění principů nařízení REACH
jen v EU a v dalších třech zemích
Evropského hospodářského prostoru,
což přináší konkurenční nevýhodu
při uplatňování výrobků ze zemí
EU na třetích trzích. V ceně látek
a přípravků, ale i v ceně věcí vyrobených
na území EU musí být rozpuštěny
veškeré náklady (zejména
na registraci látek), ale i náklady
na plnění všech ostatních povinností
uložených výrobcům látek,
přípravků a předmětů nařízením
REACH. Látky a výrobky vyráběné
z látek mimo území EU tyto náklady
neponesou.
Lze očekávat, že se zvýší již existující
tlak na přemísťování výroby
ekonomicky citlivých chemických
komodit z území EU do jiných oblastí
světa. Tyto tlaky mohou představovat
z ekonomického hlediska větší
problémy než představuje nebezpečí
vytěsnění některých nebezpečných
látek z trhu EU z důvodů potřeb zvýšené
ochrany zdraví a životního prostředí.
Na druhé straně lze v novém
systému nalézt prvky usnadňující
a zlevňující v porovnání se současným
stavem uvádění nových látek na
trh, což by mohlo podporovat inovační
tendence v chemickém průmyslu.
Usnadňuje se zejména dočasná výroba
látek pro potřeby produktového
a procesního vývoje, výrazně se zjednodušuje
a zlevňuje administrativní
stránka výroby a vstupu na trh zcela
nových chemických látek, vyráběných
nebo dovážených v množství
do 10 t ročně.
n Připravily se české podniky
dostatečně na zavedení nového
systému REACH?
Většina českých podniků se poctivě
snaží připravit na plnění nových
povinností spojených zejména
s potřebou registrace chemických
látek a s hodnocením rizik jejich
používání. Prokázala to třeba školení
pořádaná v rámci projektu Adaptabilita,
podporovaného z prostředků
EU a MPSV. Školení se zúčastnilo
více než 1000 pracovníků z chemického
průmyslu a obchodu.
Lze očekávat, že většině výrobců
a dovozců chemických látek bude
dělat problém prokazování vlastnictví
informací o vlastnostech chemických
látek, které budou muset mít
k dispozici a poskytovat je jako součást
registrační dokumentace. Nejde
ani tak o problém znalosti vlastností.
Ty byly dosud čerpány z veřejných
zdrojů. Jde spíše o problém úhrady
podílu nákladů na zjištění těchto
vlastností.
Potíže lze rovněž očekávat při
zajišťování jazykově vybavených
a odborně připravených zástupců
výrobců a dovozců pro jednání
v tzv. forech pro vzájemnou výměnu
informací o vlastnostech látek a pro
posuzování vlastností, pro které je
potřebné mít znalosti a zkušenosti
z řady oborů, jakými jsou chemie,
fyzikální chemie, humánní a veterinární
lékařství, biologie, toxikologie,
ekotoxikologie, bezpečnostní
inženýrství atd. Někteří vedoucí pracovníci
průmyslových oborů, které
se nepovažují za typicky chemické
(kupř. těžební průmysl, výroba
kovů, sklářský průmysl, materiálové
využívání odpadů, biotechnologické
výroby atd.), si dosud ne vždy dostatečně
uvědomují dopady nařízení
REACH. Ta stanoví povinnost registrace
výrob všech látek získávaných
z přírodních zdrojů, získávaných
recyklací nebo regenerací z odpadů
nebo vyráběných člověkem, pokud
se jedná o výrobu alespoň 1 t látky
za rok a pokud látka nepodléhá některé
z výjimek.
n Jakou administrativní zátěž
a celkové náklady bude znamenat
zavedení systému REACH
pro malé a střední podniky v ČR?
Nebudou znevýhodněny oproti
velkým podnikům?
Pokud budeme za tyto náklady
považovat náklady na uplatňování
povinnosti registrace vyráběných
a dovážených chemických látek
a ostatní náklady spojené s plněním
povinností stanovených výrobcům,
dovozcům (ale i uživatelům)
chemických látek, lze ze struktury
nákladů a z jejich vazby na plnění
určité povinnosti odvodit, že nejvyšší
zatížení dodatečnými náklady
na registraci, přepočtené na jednotku
registrovaného množství látky lze
očekávat u látek vyráběných a registrovaných
s nejnižším množstvím.
U takových látek by mohlo v nejméně
příznivých případech při výrobě
těsně nad 1 t ročně dojít k dodatečné
zátěži nákladů až v řádu stovek korun
na jeden kilogram. U látek registrovaných
pro množství do 100 t ročně
to mohou být až desítky korun na
kilogram, u velkotonážních látek to
mohou být zlomky až desítky haléřů
na kilogram.
Nevýhodou malých podniků je
malá vybavenost firem příslušně
kvalifikovanými pracovníky. Činnosti
spojené s registracemi látek je
dosud nuceno zajišťovat jen několik
společností, které se rozhodly vyrábět
nové chemické látky. Ostatní
firmy se nemusí podobnými činnostmi
zabývat. Třeba věřit, že se
postupně všem podnikům, malým
i velkým firmám, podaří povinnosti
stanovené nařízením REACH
zvládnout. Znamená to pro ně ale
významný nárůst potřeby financí na
zabezpečení požadovaných povinností,
které se budou částečně snažit
zvládat vlastními silami, ale ve velké
části musí předpokládat potřebu
nákupu služeb pro oblast registrace
a hodnocení rizik látek.
n A co dopad zavedení nové
legislativy na konečného spotřebitele?
Vyvolá dva protichůdné účinky.
Pozitivní lze očekávat ze zvýšení
ochrany zdraví a životního prostředí,
jako následek lepšího poznání
vlastností látek a posouzení jejich
rizik v konkrétních výrobcích prodávaných
spotřebitelům. Dopady
pro spotřebitele méně příjemné lze
očekávat v postupném rozpouštění
nákladů na všechny procedury spojené
s uplatňováním nařízení REACH
do ceny výrobků. Patrně nedojde ke
skokovému nárůstu cen. Nicméně
ekonomické zákony platí a zvýšení
výrobních nákladů způsobené dodatečnými
náklady na registraci a hodnocení
rizik látek se musí v konečné
fázi promítnout v ceně výrobků.
/bs/
