Malé fotovoltaické elektrárny (FVE), jejichž výkon nepřesahuje 10 kW, loni v Česku navýšily výrobu meziročně na 0,72 TWh elektřiny, tedy o 172 %. Většina z této produkce byla přitom spotřebována v místě výroby, typicky tedy například v domácnostech.
Podle údajů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) bylo v minulém roce v České republice vyrobeno 76,9 TWh elektřiny, meziročně o 9,2 % méně. Malé solární elektrárny se tak ovšem na hrubé produkci elektřiny v zemi podílely už téměř jedním procentem. Není to zatím mnoho, avšak jak zdůraznil Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ: „Působivý je ale meziroční nárůst jejich instalované kapacity i produkce. Mezi lety 2022 a 2023 se zvýšila instalovaná kapacita tohoto typu zdrojů o 158 %, a elektřiny vyrobily dokonce o 172 % více. Čísla jasně dokládají boom, který v posledních dvou letech zažívají instalace střešních solárních elektráren.“ Z roční produkce 0,72 TWh elektřiny dodaly malé fotovoltaiky do sítě 0,3 TWh. Více než 58 % z celkové produkce malých fotovoltaik tak bylo spotřebováno přímo v místě výroby, zejména v domácnostech anebo v provozech podnikatelů, kteří si solární elektrárny nainstalovali. Data ERÚ zároveň ukazují, že u výkonnějších fotovoltaických zdrojů je rozvoj výrazně pomalejší. „Instalovaná kapacita fotovoltaických elektráren přesahujících výkonem 1 MW se například meziročně zvýšila jen o 1,7 %, a výroba elektřiny se u nich dokonce mírně snížila,“ uvedl Stanislav Trávníček Loni v Česku ovšem klesla i celková produkce elektřiny, a to meziročně o 9,2 % na 76,9 TWh elektřiny. Propad byl patrný zejména u výroby z uhlí a zemního plynu. Obnovitelné zdroje naopak navýšily výrobu o 5 %. Největší podíl na výrobě elektřiny má stále jaderná energie, z té pocházelo 40 % produkované elektřiny. V České republice bylo loni zprovozněno rekordních 82 799 nových solárních zdrojů, což je oproti roku 2022 nárůst o téměř 50 000. Výrazně, konkrétně o 970 MW, vzrostl také instalovaný výkon. V průběhu roku 2024 ovšem rozvoj solární energetiky zpomalil. V prvním pololetí letošního roku bylo zprovozněno 24 000 nových fotovoltaických elektráren, v meziročním srovnání tedy téměř o polovinu méně. Instalovaný výkon přesto meziročně klesl jen o 0,5 % na 484 MW. Postupně totiž roste průměrná velikost připojených elektráren.
Přibývá požárů
S počtem fotovoltaických elektráren ale přibývá i negativních jevů s nimi spojených: například počet požárů v místě jejich instalace. Dokazují to statistiky Generálního ředitelství hasičských záchranných sborů ČR. Letos jich od ledna do konce června bylo už 28. Během největšího solárního boomu hasiči za celý rok 2022 řešili 29 požárů fotovoltaik, loni dokonce 55. V předchozích letech bylo vznícení solárů spíše ojedinělé. Ředitelství HSZ příčiny těchto událostí eviduje teprve až od letošního roku. K nejčastějším patří technické chyby a závady na fotovoltaice, za kterými údajně často stojí neodborná instalace, například nedodržení pokynů výrobců, nebo umístění elektrárny na nevhodné místo. Důležité je také správné uzemnění elektrárny. Instalační firmy se podle hlasů z oboru poměrně často setkávají s tím, že domácnosti buď nemají hromosvod vůbec, nebo jim k němu chybí potřebná dokumentace.
Vedra produkci zpomalila jen mírně
Produkci fotovoltaických výroben poněkud nepříznivě ovlivnily tropické teploty. Teploty, které ojediněle přesáhly 37 °C, totiž výkony solárních elektráren překvapivě snižují. Vliv přitom má i konkrétní použitá technologie. Nižší výkon většinou kompenzují větší osvit a delší dny. „Výkon solárních panelů je při vysokých teplotách nižší, protože křemík má vyšší výkonnost při nízkých teplotách. Rozdíl výkonu mezi teplotou 25 °C a 35 °C může být nižší o 5—10 %,“ uvedl pro ČTK Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace. Štěpán Chalupa, šéf Komory obnovitelných zdrojů energie, k tomu dodává: „Nepovažuji to za problém. Technologie si s tím umí poradit, umí fungovat i v oblastech s daleko vyššími teplotami. Ať už výrobce pro potřebu vlastní spotřeby, nebo třeba obchodník průběh výroby panelů znají, a dokážou tak výkon a výrobu dobře předpovídat a řídit spotřebu nebo další prvky flexibility.“ Podle Chalupy praxe už ukázala, že nejlepší podmínky pro výrobu elektřiny z fotovoltaiky jsou v květnu a v červnu. Zároveň připomněl, že výrobu ovlivňuje více faktorů: kromě způsobu instalace a orientace a sklonu panelů například počasí, délka dne a následně i zmiňovaná teplota. Podle společnosti S-Power Energies nejvíce solárním panelům z pohledu výkonu svědčí chladné slunečné počasí. „V zimních slunečných dnech tedy fungují nejlépe, ale zas na ně slunce svítí jen krátkou část dne a často ne v optimálním úhlu. V horkém létě je výkon jednotlivých panelů o něco nižší. Celkový výkon elektrárny je ale v součtu podstatně vyšší než v zimě, protože horké počasí kompenzuje délka osvitu a lepší úhel dopadu paprsků,“ popsal ředitel firmy Jaroslav Šuvarský. /jj/