V České republice je potřeba odstranit veškeré právní bariéry, které znemožňují propojení zemědělství s výrobou čisté energie. Agrovoltaiku podporují energetici i zemědělci. Česká republika má velký potenciál ve dvojím využití půdy kombinujícím zemědělskou a energetickou výrobu. Toto spojení přináší výhody pro ochranu zemědělské produkce i výrobu čisté elektřiny, např. pomocí solárních panelů. Přední zemědělské svazy proto společně s Aliancí pro energetickou soběstačnost upozorňují novou vládu na potřebu odstranit právní bariéry s cílem umožnit symbiózu společného využívání české zemědělské půdy a energetické soběstačnosti českých zemědělců. Zemědělci jsou a budou jednou z profesí nejvíce zasažených změnou klimatu. Agrární komora, Ovocnářská unie a Zelinářská unie ve spolupráci s Aliancí pro energetickou soběstačnost upozorňují vládu, že rostoucí ceny energií zastihly také zemědělce v době, kdy jsou jejich výnosy už pod tak velkým tlakem extrémního počasí, nedostatku pracovních sil a rostoucích cen půdy. Součástí řešení může být v mnoha ohledech například agrovoltaika. Ať už tím, že plodiny nebo i hospodářská zvířata může ochránit před silným sluncem, větrem či kroupami, nebo tím, že sníží tlak vytvořený cenou půdy a přitáhne na venkov investice, které vytvoří nová pracovní místa. Spojení fotovoltaiky se zemědělstvím je možné a již několik let se postupně rozvíjí ve Francii, Nizozemsku a Německu. Řada tamních projektů ukazuje, že lze vyrábět čistou energii i na zemědělských plochách bez ztráty jejich hlavní funkce, tedy produkce potravin. Solární panely lze umístit například jako ochranu před povětrnostními vlivy nad jablečné sady, vinice nebo plantáže malin. Svislé instalace fotovoltaických modulů zase mohou fungovat jako větrolamy. „Primární úlohou zemědělců je vyrábět potraviny a agrovoltaika jim může pomoci tuto úlohu plnit v tom, že jim umožní zemědělské pozemky využít jak pro výrobu potravin, tak pro udržitelnou produkci elektrické energie. Současně agrovoltaika může přispět ke snížení závislosti zemědělských podnikatelů na volatilních tržních cenách elektrické energie. Agrovoltaiku vnímáme i jako jednu z cest, jak připravit naše členy na další aktuální výzvy, které přicházejí se změnou klimatu. Extrémní projevy počasí, jako jsou kroupy nebo jarní mrazíky, představují pro hospodáře v otevřené krajině existenční hrozbu, se kterou může agrovoltaika pomoci. Stát by proto neměl hospodářům v krajině bránit přijímat ochranná opatření, která se jinde ve světě ujala,“ říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. „Potvrzuji, že mezi sadaři roste zájem o agrovoltaiku. Mnozí ale nevědí, co si pod ní mají představit, protože pilotní instalace v Česku pořád chybějí. Stát by měl umožnit vznik prvních pilotních projektů, které ověří nasazení této technologie v našich podmínkách. Nabízíme proto spolupráci s naším výzkumným ústavem ovocnářským v Holovousích,“ dodává Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie ČR. „Nevidíme důvod, proč u nás agrofotovoltaice bránit. Je to příležitost, jak snížit závislost zelinářských podniků na draze kupované energii potřebné především pro skladování zeleniny. Je třeba ale najít vhodná řešení právě pro náš sektor,“ říká předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka.
Bariéry, které brání vzniku projektů
Aktuální právní stav je podle sdružení chaotický. Stát sice počítá s podporou i pro agrovoltaiku formou investičních dotací z Modernizačního fondu. Současně však nelze projekty agrovoltaiky realizovat kvůli chybějícímu vymezení v zákoně. Agrovoltaika je totiž z definice spjata se zemědělskou činností na zemědělském půdním fondu. Podle zákona musí zájemce nejdřív požádat o odnětí půdy ze zemědělského fondu, aby mohl instalaci umístit, stejně jako v případě obyčejné pozemní fotovoltaiky. Reálně tak nemají zemědělci důvod o agrovoltaice uvažovat, neboť by přišli o svůj hlavní zdroj obživy. „Aliance pro energetickou soběstačnost bývalou vládu opakovaně vyzývala, aby zákon opravila. Také české zemědělství je třeba připravit na dopady klimatické změny, a právě zkušenosti s agrovoltaikou ze zahraničí ukazují, že částečné zastínění chrání plodiny před letními horky nebo přívalovými dešti. Navíc nedává smysl, když stát sice nabízí dotační podporu pro vznik takových projektů, ale současně má zákony, které to neumožňují. Věříme, že nová vláda bude debatě o nastavení parametrů pro rozvoj agrovoltaiky otevřená,“ doplňuje na závěr Martin Abel, analytik Aliance pro energetickou soběstačnost a koordinátor projektu Klub agrovoltaiky, který má za cíl umožnit sdílení zkušeností mezi zemědělci a experty na solární energetiku. /ma/
