Výroba cementu bez škodlivých emisí

Výroba cementu je průmyslovým odvětvím významně znečišťujícím ovzduší oxidem uhličitým. Vápenec, který je hlavní složkou cementu, vylučuje během hoření značné množství tohoto plynu. V budoucnu by se mohlo dosavadní množství CO2 snížit až o 40 %. Jen v Německu se vyrábí ročně kolem 30 mil. t cementu; jeho produkce tvoří v SRN podle generálního sekretáře Německého spolkového fondu životního prostředí Osnabrück (DBU) Fritze Brickewedde kolem 3 % z celkového množství CO2 vypouštěného v Německu. Způsobuje to surová moučka, která tvoří základ cementu. Z velké části sestává jen z vápence, který váže CO2, jenž se během hoření uvolňuje a uniká do ovzduší. Současnou technologii hodlá změnit firma IBU-Tec Advanced Materials,Výmar. „Novým výrobním procesem se vypouštěné množství oxidu uhličitého může snížit až o 40 %,” sdělil letos v srpnu Fritz Brickewedde z IBU-Tec redakci časopisu VDI Nachrichten. „Cílem je změnit základní surovinu cementu a vápenec nahradit průmyslovými odpadními látkami,“ doplňuje Steffen Vogel, náměstek vedoucího technologického odboru IBU-Tec. Vývoj projektu podporuje DBU částkou 240 000 eur. Projekt je důležitým krokem na cestě k ohleduplnější výrobě cementu. Firma provádí výzkum ve spolupráci s Institutem stavebních hmot Univerzity Bauhaus ve Výmaru a Institutem technické chemie Univerzity Friedricha Schillera v Jeně. Výzkum se týká nové látkové směsi, ve které se šedobílý kámen může z velké části nahradit. Podle Steffena Vogela přichází v úvahu průmyslový odpad, například popel a struska. Zvláštní odpadní látky ze spalovacích procesů při výrobě tepelné energie nevylučují totiž při opětovném využití žádný oxid uhličitý. To, co dosud leželo ladem při spalování odpadu, výrobě oceli či výrobě elektrické energie z hnědého uhlí jako nepotřebný odpad, by se mohlo v dohledné době využít pro ochranu životního prostředí. Tak úplně jednoduché to ovšem nebude, protože „cement je komplikovaná směs. V současnosti ještě experimentujeme se správnou skladbou směsi,“ vysvětluje Vogel. Pokud se bude svým složením blížit chemické skladbě využívané surové moučky, mohla by být – podle okolností – polovina dosud využívaného vápence nahrazena průmyslovými odpadními látkami. Tímto způsobem by se snížila také spotřeba přírodní suroviny – vápence. Přesto, že tento výzkum značně pokročil, byly by možnosti nahrazení vápence ještě omezené, míní Brickwedde, generální sekretář DBU. „Vývoj středně velké firmy překračuje současný stav techniky.“ Nová směs by se měla na závěr projektu vyzkoušet v cementárně. Od začátku výzkumu a vývoje probíhá bezprostřední spolupráce s cementářským průmyslem. „Pokud se výrobní technologie osvědčí v praxi mohly by se výsledky uplatnit také v dalších průmyslových odvětvích, což by byl ve svém důsledku významný příspěvek k ochraně ovzduší. /eb/