Při přemýšlení o digitalizaci ve firmách se často řeší dvě na první pohled složité otázky: Jaký systém vybrat pro plánování a organizaci výroby a jak vybrat správný software pro organizaci řízeného skladu? Odpověď přitom může být jednodušší, než se na první pohled zdá. „Sklad i výrobu je nejefektivnější spravovat jedním systémem,“ říká Petr Figura, šéf projektového týmu společnosti K2.
Pokud chce firma opravdu efektivně zlepšit výkonnost skladu, nestačí dnes už jen zavést elektronickou skladovou evidenci. Mnohem výhodnější je informačním systémem celý sklad skutečně řídit. Právě za tímto účelem vznikla celá řada WMS nástrojů (warehouse management system). Ty dokážou skutečně zefektivnit a zrychlit fungování skladů i celé logistiky. „Pokud ale řízený sklad nemá kompletní a přesné informace z výroby, nákupu a dalších částí firem, může se vám stát, že efektivitu skladu dále ve firmě nevyužijete a celkový přínos bude minimální,“ varuje Petr Figura z K2 a dodává: „Především výroba a sklad jsou tak úzce provázané části každé firmy, že prakticky není možné řešit sklad odděleně od výroby. Pracovníci sklad nenaskladňují ani nemanipulují s materiálem nebo zbožím, protože se jim chce, ale protože to po nich vyžaduje výroba nebo obchod.“ Při plánování výroby je potřeba vždy vzít v potaz tři proměnné: stroje, lidi a materiál. „Pokud něco z toho nemáte, nemůžete vyrábět. Zatímco stroje a lidi si oddělení výroby dokáže ohlídat poměrně efektivně, s materiálem už to může být horší. Pokud ve skladu není, výroba stojí. Jenomže pokud sklad s dostatečným předstihem nedostane informace o tom, že materiál bude potřeba, nastanou dvě možnosti — buď materiál chybí a výroba stojí, nebo naopak drží spoustu materiálu skladem, a to váže až příliš mnoho finančních prostředků,“ vysvětluje Figura. Informační systém, který má kompletní data o výrobě i skladu, si ale s podobným problémem umí poměrně hravě poradit. „Náš ERP systém K2 například dokáže na základě plánu výroby a aktuálních skladových zásob predikovat, kdy bude potřeba další materiál, zohlední délku dodávky a vydá pokyn k objednávce, případně ji automaticky rovnou odešle,“ popisuje projektový manažer K2.
Z čeho vyrábět Ani to, že má sklad dostatečné zásoby ve chvíli plánování výroby, ale neznamená, že se výroba bez problémů spustí. „Může dojít k tomu, že plánuju výrobu. A mám dostatek surovin. Jenomže ta surovina mi za 14 dní exspiruje. A já chci začít vyrábět právě za dva týdny. Takže přestože by se mohlo zdát, že materiálu je na skladu dost, systém včas upozorní zodpovědné osoby, že tady dochází ke kolizi a je potřeba na to adekvátně reagovat. Pak už záleží na konkrétní situaci, jestli to firma bude řešit nákupem nového materiálu, nebo změnou plánu výroby,“ říká Figura. Podobná rizika dobře znají zejména výrobní podniky v potravinářství nebo farmacii. V nich je běžné, že ze skladu je potřeba brát nikoli jen konkrétní materiál, ale i konkrétní šarže. „Typicky se to řeší metodou FEFO, tedy první se bere surovina s nejbližším datem exspirace. Na skladu firma může mít konkrétní surovinu i na deseti místech v různém množství a v různých šaržích. Informační systém tak musí být schopen vyhodnotit, které šarže mají jít do výroby přednostně, a ty ze skladu následně vyexpedovat,“ doplňuje Figura.
Omezení manipulace Velkou výhodou je také možnost tvorby virtuálních skladů. To v praxi znamená, že není potřeba materiál přemísťovat například z celního skladu do karanténního, z něj do výrobního a podobně. Místo toho je materiál fyzicky na jednom místě a mění se typ umístění. „V K2 se automaticky vytvoří převodka mezi sklady. Jinak je ten pohyb zablokovaný. Systém ví, že do daného regálu nemá skladníka posílat, protože materiál v něm ještě není připravený k použití. Po propuštění materiálu se jednoduše dané uložení odemkne a systém do něj skladníka v případě potřeby pustí. Tím samozřejmě odpadá spousta zbytečné manipulace,“ popisuje fungování řízeného skladu Figura. Řízený sklad a plánování výroby jsou zkrátka krásnou ukázkou toho, že jedna a jedna jsou někdy tři. Zavedení jednoho nebo druhého firmám pomáhá zlepšit svou efektivitu. „Nedívat se na oba systémy jako na oddělené celky, ale naopak propojit je do jednoho funkčního řešení a využít tak jejich vzájemné synergie je to, co především výrobním podnikům přináší skutečně velkou konkurenční výhodu na trhu,“ uzavírá Petr Figura ze společnosti K2. /www.k2.cz/
