„Mezi lety 2013 až 2020 chceme využít
25 až 55 mld. korun z výnosu prodeje
emisních povolenek na program energetických
úspor v budovách. Jedna koruna
investovaná do tohoto programu energetických
úspor znamená 5 – 6 korun a přinese
tak celkové investice 135 – 300 mld.
korun. To se pozitivně promítne do tvorby
pracovních míst ve stavebnictví,“ řekl nedávno
předseda vlády Petr Nečas v rámci
konference zaměřené na podporu ekonomického
růstu.
Tento velkorysý program jednak přímo
podporuje zvyšování zaměstnanosti a jednak
výrazně snižuje výdaje na podporu
v nezaměstnanosti. V důsledku toho se
zvýší příjmy pracovníků jak v samotném
stavebnictví, tak ve stavebním průmyslu,
což následně také zvýší osobní spotřebu.
Bez nadsázky můžeme konstatovat,
že je to výrazný impuls pro rozvoj české
ekonomiky.
OD PROKLAMACÍ K ČINŮM
Přibližně 100 tuzemských firem se
sdružilo v neziskové asociaci Česká rada
pro šetrné budovy a v Centru pasivního
domu a založilo iniciativu Šance pro budovy.
Chce prosadit, aby se od roku 2013
stavěly v České republice jen nízkoenergetické
domy a od roku 2015 dokonce jen
budovy pasivní.
Iniciativa souvisí se směrnicí Evropské
komise o energetické náročnosti budov.
Podle ní musí do 31. prosince 2018 členské
státy EU zajistit, aby všechny nové
budovy užívané a vlastněné orgány veřejné
správy byly budovami s téměř nulovou
spotřebou energie. A od konce roku 2020
se tomuto standardu budou muset podřídit
všechny nové budovy.
Iniciativa našla pozitivní ohlas i na české
politické scéně. Poslední zprávy
z poslanecké sněmovny dokazují, že se
od velkých slov už pokročilo k praktickým
krokům.
Poslanci koncem června ve třetím čtení
schválili vládní novelu zákona o hospodaření
energií, která do české legislativy
převádí evropskou směrnici o energetické
náročnosti budov. Schválený právní předpis,
bude-li potvrzen v Senátu, představuje
významný krok k zajištění vyšších
energetických standardů budov v Česku.
V budoucnu by tak měl pomoci snížit domácnostem
účty za energie a zvýšit kvalitu
bydlení. Prodávané a nově pronajímané
nemovitosti budou také muset vykazovat
informaci o své energetické spotřebě
v podobě průkazů energetické náročnosti.
Cílem směrnice je, aby se ke konci
dekády stavěly domy s téměř nulovou
spotřebou energie. Vyšší energetické
standardy by měly v Česku začít platit už
od začátku příštího roku a podle schválené
novely se postupně dále zpřísňovat.
Povinnost opatřit si pro nemovitost průkaz
energetické náročnosti by měla začít
platit také již od 1. ledna příštího roku, a to
při prodeji a novém pronájmu celých budov
a při prodeji jednotlivých bytů nebo
kanceláří. Pro nové pronájmy bytů a kanceláří
by pak měla vstoupit v platnost o tři
roky později.
Petr Holub, koordinátor Šance pro budovy,
která se na přípravě novely zákona
podílela v pracovní skupině Ministerstva
průmyslu a obchodu, podobu schválené
novely vítá: „Poslanci schválením novely
umožní českým domácnostem výrazně
uspořit na vytápění a zároveň je ochrání
před možným skokovým zdražením energie
v budoucnosti“. Zároveň připomíná,
že přechod na vyšší energetické standardy
v budovách se Česku vyplatí: „Jak spočetl
tým ekonoma Miroslava Zámečníka, celkový
ekonomický přínos tohoto posunu
k vyšším energetickým standardům – při
poměrně konzervativním předpokladu
3% růstu cen energií – může být až 223
mld. Kč v průběhu 25 let.“
S vyšším růstem cen energií se přitom
přínos peněz do státní kasy bude navíc
dále zvyšovat. K úspěšnému praktickému
uplatnění novely iniciativa Šance pro
budovy také doporučuje, aby stát zvolil
chytré finanční nástroje, které pomohou
vlastníkům a investorům překonat největší
bariéru pro zavedení energeticky úsporných
opatření, kterou jsou jejich vysoké
počáteční investiční náklady. Může jít
například o nízkoúročené půjčky z revolvingového
fondu.
ÚVĚRY, ZÁRUKY A KAPITÁL
Také další novela představuje velkou
podporu ekonomickému růstu. Díky ní by
Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) mohl
v budoucnu čerpat peníze z evropského
projektu na rozvoj měst JESSICA. To
dosud nebylo možné. Projekt na podporu
rozvoje městských oblastí poskytuje dlouhodobé
úvěry, záruky a investiční kapitál.
Podmínky půjček i záruk prostřednictvím
programu JESSICA jsou podle
tvůrců novely výhodnější než běžné tržní
nabídky. Příjemci mají například nižší
úrokové sazby nebo delší doby splatnosti.
Fond by měl pokračovat ve financování
oprav panelových domů. Nově už
by však neposkytoval nenávratné dotace
k úrokovým sazbám, ale nabízel by nízkoúročené
úvěry s možností rozložení splácení
až na 30 let.
V připravovaném znění programu Panel
2013+ fond navrhuje poskytnout úvěr
až do 90 procent uznatelných nákladů,
zatímco dotace byly dosud většinou jen
do 30 procent nákladů a příjemce podpory
musel zbytek dofinancovat z vlastních
zdrojů. „Ten poměr je u nízkoúročených
úvěrů opačný, a to je další výhoda, kterou
pro vlastníky bytových domů připravujeme,“
vysvětlil podmínky budoucího programu
ředitel fondu Jiří Koliba.
A ještě jeden aspekt je velmi potřebný
pro podporu ekonomického růstu. Novela
zákona totiž rozšiřuje účel fondu bydlení
z dosavadní podpory rozvoje bydlení
nově o udržitelný rozvoj obcí, měst a regionů.
Mění se také dosavadní ustanovení,
že fond hospodaří pouze s majetkem
státu. Nově by mohl hospodařit s vlastním
i cizím majetkrm, tedy i s penězi
z Evropské unie. /ks/