Výkon větrníků se v Česku zněkolikanásobí

Celkový instalovaný výkon větrných elektráren vzroste do roku 2012 téměř na osminásobek. Tvrdí to předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček. Kapacita větrníků by v té době měla překročit 1000 megawattů, zatímco nyní dosahuje 133 megawattů. Jde prý o střízlivé prognózy, současné plány investorů počítají s ještě rozsáhlejší výstavbou. Při nasazení současných dostupných technologií lze plánovaný výkon zabezpečit asi pětistovkou stožárů. Ty by mohly ročně vyprodukovat asi 2,5 terawatthodiny elektřiny, což jsou zhruba tři procenta veškeré v Česku vyrobené elektrické energie. Nynější podíl dosahuje stěží dvou desetin procenta. Větrné parky chce stavět například skupina ČEZ či J&T, své plány již oznámila i řada menších investorů. V Krušných horách chce stavět firma Proventi, na Drahanské vrchovině zase brněnská společnost Eldaco. Janeček tvrdí, že výhodou domácích větrných elektráren je pozdější start, modernější stroje totiž pracují s vyšší účinností. Zatímco v Česku dosahuje 26 procent, v sousedním Německu - větrné velmoci - se pohybuje kvůli řadě až dvacetiletých, méně výkonných, větrníků kolem 20 procent. Modernější věže jsou vyšší a mají větší lopatky. Nově aktualizované větrné mapy ukazují, že nejvíce vhodných lokalit pro výstavbu nových větrníků je v horských pohraničních pásmech Krušných hor a Jeseníků a na Vysočině. Kritika ze strany ČEP S, ekologů i obcí Větrné elektrárny ale na druhou stranu kritizují někteří ekologové, kteří se obávají zásahů do krajinného rázu a ekosystému. S řadou projektů také nesouhlasí lidé, kteří bydlí v místě, či zástupci místních či krajských samospráv. Větrné elektrárny působí problémy i firmě ČEPS, provozovateli národní přenosové soustavy, protože jsou nespolehlivým zdrojem, kvůli nimž se musí stavět záložní zdroje. Navíc je kvůli nim soustava obtížněji regulovatelná, zejména kvůli zdrojům na severu Německa, kde je instalováno už 21 tisíc megawattů. Elektřina z nich občas totiž „teče“ nekontrolovaně přes Česko a ohrožuje tak stabilitu soustavy. ČEPS se proto spíše než domácích větrníků obává německých plánů na nové větrníky u pobřeží Baltského moře. „Při současných pravidlech je připojení výkonu 500 megawattů v možnostech elektrizační soustavy,“ řekl Marián Belyuš ze sekce strategie ČEPS. Dá se podle něj zvládnout i více. ČEPS založil expertní skupinu, kde o problematice větrných elektráren s provozovateli jedná.(aa)