Vyhubí chemici laboratorní zvířata?

Pro chemický průmysl se stal 13. prosinec 2005 historickým dnem. Rada ministrů pro hospodářskou soutěž schválila k vydání legislativu REACH. Ukládá chemickému průmyslu povinnost ověřovat a definovat vliv 30 000 chemikálií na lidské zdraví a životní prostředí. Toto opatření vyvolalo již mnoho sporů. Jako jedna z vážných záležitostí v této souvislosti je uváděn extrémní nárůst potřeby pokusných zvířat k ověřování účinků chemikálií, což vyvolává etické problémy. Již v roce 1957 renomovaní vědci W. Russell a R. Burch formulovali deontologická pravidla, označovaná v angličtině jako tři R (Reduction, Refinement a Replacement), česky omezování, zjemnění a nahrazování. Pravidla jsou dodnes celosvětově uznávána. Na evropské úrovni se stala problematika náhradních metod testování na zvířatech velmi aktuální v roce 2003, když vyšla směrnice o zákazu prodeje a dovozu kosmetiky testované na zvířatech. Nyní se problém testů na zvířatech vrací s ještě větší naléhavostí, protože potřeba laboratorních zvířat pro testy REACH je odhadována na několik milionů kusů. Přitom nejde jen o etiku, ale závažné jsou i náklady, které jsou při testech na zvířatech podstatně vyšší než testy na buňkách nebo tkáních in vitro (ve zkumavce). Kromě toho náhradní metody usnadňují automatizaci testování, lze je reprodukovat, lépe srovnávat, vytvářet databanky výsledků atp. Dalším argumentem pro hledání náhrad za testování na zvířatech je názor stále většího počtu vědců, že působení toxické látky na zvíře může být podstatně odlišné od působení na člověka. To zpochybňuje hodnotu a spolehlivost testů na zvířatech. Evropská unie byla k problematice náhradních metod testování vždy vstřícná. Vědecké standardy pro náhradní metody testování na zvířatech byly definovány Evropským byrem pro chemikálie (ECB). V roce 1991 zřídila Evropská komise v rámci Jednotného výzkumného střediska (JRC) Středisko pro hodnocení náhradních metod (ECVAM), a pověřila jej hodnocením procedur pro alternativy pokusů užívajících zvířata. Kromě úlohy při analýze a hodnocení doporučení pro alternativní praktiky, tento vědecký orgán je ústředním místem pro sledování vývoje v oboru a shromažďování poznatků. Jsou přístupné v databázi SIS externím zájemcům. Spolupracuje s příslušnými partnery pro náhradní metody testování v USA a v OECD. V současné době má ECVAM 11 oddělení zaměřených na různé typy toxicity. To umožňuje studium širokého spektra náhradních metod a výzkum na tomto poli. V rámcových programech vědeckotechnického rozvoje EU byl výzkum testování in vitro vždy podporován. V současné době spolupracuje 12 zemí EU a Švýcarsko v iniciativě ACute- Tox, koordinované univerzitou ve finském Oulu, na vývoji spolehlivých metod testování systemické toxicity bez použití zvířat. Revidují současné technologie a další faktory. Výsledkem by měla být strategie umožňující robotické testování a propojení s počítačovým modelováním. Iniciativa je rozložena do období 2005 až 2010. Testování vlivu toxicity na rozmnožování a dědičnost je zatím velmi závislé na užívání laboratorních zvířat. Této problematice se věnuje projekt ReProTect rozvržený na období 2004 až 2008 se záměrem nahradit zvířata testy ve zkumavce, počítačovým modelováním a vývojem specifických senzorů. Integrovaný projekt Sens-it-iv zahájený v letošním roce bude řešit otázky hypersenzivity plic a kůže k určitým produktům. Je do něj zapojeno 31 partnerů. Vznik všech projektů urychlila legislativa REACH a směrnice o kosmetice. Metody, jež budou vyvinuty budou prověřeny ECVAM a pak předloženy regulátoru v Evropě, což je Evropské byro pro chemikálie (ECB). Souběžně budou předány OECD k šíření ve světovém měřítku../šmí/