Vyberte i vy projekt desetiletí v soustavách zásobování teplem

V oblasti dálkového zásobování teplem vzniká u nás každým rokem řada zajímavých projektů. Od roku 2002 proto Teplárenské sdružení České republiky vyhlašuje každoročně soutěž s názvem Projekty roku v systémech dálkového vytápění a chlazení. Jejím záměrem je ukázat veřejnosti možnost a úspěšné realizace v tomto oboru. Přihlášené projekty přispívají k rozvoji a modernizaci účinných, ekonomických (navíc k životnímu prostředí šetrných) systémů zásobování teplem. Efektivně zajišťují teplo pro byty i energetické potřeby služeb a průmyslu. Ze 76 teplárenských projektů z let 2001 až 2010 bylo vybráno 10 projektů, které se v soutěžní anketě utkají o titul Projekt desetiletí ve třech kategoriích (novináři, energetici a ekologové, veřejnost). Hlasování bude zahájeno v polovině ledna na webových stránkách Teplárenského sdružení České republiky – www. tscr.cz. Vítězné Projekty desetiletí budou vyhlášeny na společenském večeru XVIII. teplárenských dnů 25. dubna 2012 v pražském hotelu Step. PŘEDSTAVUJEME FINALOVOU DESITKU: Využití geotermální energie pro dodávku tepla v Děčíně (Termo Děčín, a. s., člen skupiny MVV Energie CZ) Projekt centrálního zdroje tepla pro pravobřežní část Děčína dokončený v roce 2002 představuje největší využití geotermální vody v ČR. Tepelná čerpadla využívají energii teplé vody (31 °C), která přirozeně vyvěrá z hloubky 545 metrů. Geotermální voda je pomocí tepelných čerpadel využívána k výrobě tepla do městské soustavy zásobování teplem. Po vychlazení a úpravě se voda už jako pitná dodávala i do městského vodojemu (1 milion m3/r). Pro pohon tepelných čerpadel se získává elektřina z kogeneračních plynových motorů. Plynové kotle slouží pro krytí zimních špiček a jako záloha. Účinnost zdroje je 140% a v porovnání s výrobou tepla jen z plynu je roční úspora 10 000 tun CO2. Modernizace soustav zásobování teplem v Blansku, Boskovicích a Tišnově (ZT Blansko, s.r.o. ve spolupráci s dotčenými městy) Radnice v Blansku, Boskovicích a Tišnově ve spolupráci se společností ZT Blansko v letech 2000 až 2005 zmodernizovaly dožívající městské tepelné soustavy. V Blansku byla dodávka tepla soustředěna do 5 soustav s řídicí kotelnou a kogeneračními motory. Nové předizolované sítě zajišťují teplo pro 3500 bytů. V Boskovicích modernizace ušetřila 20 % paliva a změnila systém vytápění více než tisícovky bytů, tří škol a dalších odběratelů. Z 9 kotelen zůstaly tři. V Tišnově bylo zrušeno 7 kotelen a zrekonstruováno 5 blokových kotelen. Teplem je zásobováno 1600 bytů a tři mateřské školky. Nově bylo připojeno 160 bytů. Energetická účinnost soustavy v Tišnově byla modernizací zvýšena ze 73 nad 85 %. Rozšíření palivové základny a kombinované výroby elektřiny a tepla v Klatovech, Klatovská teplárna, a.s. Klatovská teplárna uvedla v roce 2008 do trvalého provozu hnědouhelný roštový kotel s prvky fluidní techniky, který umožňuje spoluspalování hnědého uhlí a dřevní štěpky až do objemu 20 %. Parametry kotle umožňují kombinovanou výrobu elektřiny a tepla protitlakou parní turbínou. Zprovoznění kotle umožnilo snížit roční spotřebu mazutu pro výrobu tepla a elektřiny z 8000 tun na 3500 tun při současném spalování 15 000 tun hnědouhelného hruboprachu a dodržení nejpřísnějších emisních limitů. Tím byly výrazně sníženy náklady na spotřebované palivo, což má v konečném důsledku zásadní vliv na cenu tepla. Tento ukazatel byl také rozhodujícím faktorem celého připravovaného projektu. Nový zdroj a rekonstrukce soustavy zásobování teplem v Žatci, (Žatecká teplárenská, a. s.) V polovině roku 2009 začal rozsáhlý projekt rekonstrukce soustavy zásobování teplem v Žatci. Za 15 měsíců byla v areálu uhelné výtopny vybudována nová kotelna s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla v největší jednotce na spalování biomasy s organickým Rankinovým cyklem (ORC) v ČR. Současně proběhla rekonstrukce nadzemního horkovodu, čímž došlo k výraznému snížení ztrát v distribuci tepla. Vedle částečné náhrady spalování uhlí byl zrušen mazutový špičkový a záložní zdroj uprostřed sídliště. S instalovaným tepelným výkonem termoolejového kotle 10 MWt a nominálním elektrickým výkonem ORC 1,8 MWe patří jednotka k pětici největších jednotek v Evropské unii. Využití biomasy pro výrobu tepla a elektřiny – Krnov, Nový Jičín a Olomouc (Dalkia Česká republika) V Krnově byl v roce 2009 zahájen provoz kotle na spalování čisté biomasy, který zajišťuje polovinu roční výroby tepla a elektřiny. Až 80 000 tun biomasy ročně zajišťuje teplárně 20 dodavatelů z regionu. Teplárna zásobuje pětinu krnovských bytů (2500) a 10 významných průmyslových firem. Instalace kotle na biomasu (4200 t/r) v Novém Jičíně umožnila diverzifikovat palivovou základnu (biomasa 10 %, plyn 90 %) a omezila i dopady nárůstu ceny plynu do cen tepla. Teplárna Olomouc provozuje tepelné hospodářství zoologické zahrady, kde byl vybudován nový kombinovaný zdroj výroby elektřiny a tepla. Teplo a 5 % spotřeby elektřiny pro provoz zahrady jsou vyráběny ze 400 t štěpky. Vyvedení tepla z Elektrárny Dětmarovice pro novou soustavu zásobování teplem v Bohumíně (ČEZ Teplárenská, a.s., a město Bohumín) Dodávku ekologického tepla do Bohumína umožnila volná kapacita elektrárny v Dětmarovicích, která již teplem zásobuje 8800 bytů a další odběratele v Orlové. V rámci projektu za půl miliardy korun proběhly úpravy v elektrárně, byl vybudován 8 km dlouhý napáječ a položeno 13,5 km teplovodních rozvodů po Bohumíně a 71 dožívajících plynových kotelen bylo přestavěno na 80 výměníkových stanic. Kromě školních, kulturních a dalších městských zařízení bude vytápěno více než 5300 domácností a řada dalších komerčních objektů. Původní dodávka 150 TJ tepla by se měla do roku 2016 zdvojnásobit. Zrušením plynových kotelen se sníží v Bohumíně produkce CO2 o 13 500 tun a emise NOx o 11 500 kg. Rozvoj kombinované výroby elektřiny a tepla (MVV Energie CZ a.s. a její dceřiné společnosti) V letech 2009 až 2010 byla ve skupině MVV Energie CZ prostřednictvím projektů COGEN kombinovaná výroba elektřiny a tepla rozšířena v 10 lokalitách 7 měst s náklady přes 0,6 mld. Kč. Společnosti skupiny MVV energie CZ dnes vyrábějí elektřinu a teplo v kombinovaném cyklu v 10 městech (20 lokalit). Kogenerační plynové motory s instalovaným výkonem od 0,42 do 4,5 MWe doplněné akumulačními nádržemi, jsou instalovány v 7 městech a turbíny (od 1 do 5 MWe) v dalších třech městech. Jako palivo se používá u motorové kogenerace zemní plyn, u parních turbín uhlí, biomasa, topné oleje a energie ze spalování odpadu. Ročně skupina kogeneračně vyrobí 150 GWh elektřiny. Rozšiřování Pražské teplárenské soustavy do dalších městských částí a Neratovic (Pražská teplárenská, a.s.) Od roku 2002 byly na Pražskou teplárenskou soustavu, jejímž základním zdrojem je mělnická elektrárna s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, napojeny pražské části Modřany, Krč, Invalidovna, Horní Počernice, Horní Měcholupy a Petrovice, Lhotka-Libuš, Holešovice a město Neratovice. Zrušeny byly desítky plynových kotelen, které nahradily nové výměníkové stanice. Zlepšila se ekologická situace v zásobovaných místech. Na soustavu byly přepojeny desetitisíce domácností, které ušetří ročně tisíce korun v nákladech na teplo, dále občanská vybavenost i průmyslové podniky. Horkovodní napáječe jsou dostatečně velké, aby se mohli připojit i další odběratelé v zásobovaných oblastech. Využití biomasy pro výrobu zelené elektřiny, tepla a chladu v Plzni (Plzeňská teplárenská a.s.) V Plzni zkoušeli spalování biomasy už v roce 2002. Na jaře 2010 zprovoznili „zelený“ energetický výrobní blok za téměř 900 mil. Kč. Do sítě může dodávat elektrický výkon 11,5 MW nebo tepelný výkon 15 MW do soustavy zásobování teplem v Plzni. Ročně kotel spálí 120 000 tun biomasy odpadní i cíleně pěstované. S novým zařízením v Plzni vyrobí přes 40 % zelené elektřiny. Celkem k výrobě elektřiny, tepla a chladu Plzeňská teplárenská využívá 300 000 tun biomasy, což nahradí 150 000 tun uhlí. Po využití odpadního teplo spalin kotlů pro sušení štěpky a dopravníku peletek do kotle Plzeňští jako první začali přepravovat do teplárny lesní biomasu ekologicky kontejnery po železnici. Zásobování teplem a kombinovaná výroba elektřiny a tepla z biomasy v Třebíči (TTS Třebíč s.r.o.) V roce 2001 kouřilo v Třebíči přes 100 uhelných a plynových blokových i domovních kotelen a desítka průmyslových uhelných kotelen. V lednu 2002 uvedla TTS Třebíč do provozu první teplovodní kotel na Teplárně Sever, na kterou byly přepojeny desítky kotelen v této části Třebíče. Dnes je její dominantou termoolejový kotel s kogeneračním ORC modulem. Podle podobného scénáře byly ve městě vybudovány tepelné soustavy Teplárny Jih a Teplárny Západ. Stovky lokálních zdrojů nahradily tři moderní ekologické teplárny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla z biomasy pro 10 000 domácností. Podíl biomasy na roční výrobě 400 000 GJ překračuje 90 %, to je unikátní nejen v rámci ČR.