Ve dnech 25. až 27. září (tedy
ve stejném termínu jako
vloni) se v Norimberku
otevřou brány veletrhu
FachPack.
Očekává se účast kolem 1400
vystavovatelů z Německa,
Nizozemska, Švýcarska, České republiky,
Rakouska, Itálie, Francie
a Belgie, Polska a Velké Británie.
Norimberské výstaviště by podle
odhadu mělo také navštívit přes
35 000 odborných návštěvníků z celé
Evropy.
FachPack patří k nejuznávanějším
evropským veletrhům obalů a také
letos bude prezentovat rozsáhlou
nabídku. Podle sdělení zástupců norimberských
veletrhů na mezinárodní
tiskové konferenci v Bratislavě
bude přibližně třetina nomenklatury
představovat obalové materiály,
obalové prostředky a pomocné
obalové prostředky. Další třetina
pokrývá balicí stroje, etiketovací
a značkovací techniku, recyklaci
obalů, zkoušení obalů. Budou zde
též exponáty se zaměřením na tisk
obalů a etiket, design, výrobu obalových
prostředků, ale i manipulační,
dopravníkové, skladovací systémy
včetně odpovídajícího softwaru
a dopravní logistiky.
OCHRANA PROTI PADĚLKŮM
Z řady témat se už tradičně očekává
v Norimberku velký zájem vystavovatelů
i návštěvníků o ochranu
zboží proti padělkům. Bohužel napodobuje
se dnes prakticky všechno
- od viagry přes další léčiva, exkluzivní
kosmetiku, luxusní zboží, náhradní
díly pro automobily a letadla
až po běžné výrobky každodenní potřeby.
Mnohé exponáty proto „prozradí“,
jak mohou právě obaly padělatelům
zkřížit plány.
CHYTRÉ FÓLIE A DALŠÍ
REVOLUČNÍ TRENDY
I letos představí výrobci obaly
se zvýšenou funkčností a sníženou
hmotností, ale zároveň s ohledem
na energetickou náročnost jejich výroby.
Nebudou chybět ani inovativní
obalová řešení.
Patří k nim mimo jiné dvoukomorové
chytré fólie, zaručující suché
uchování výrobku v obalu. To se týká
především masa, které pouští šťávu,
a proto klade vysoké požadavky
na průmyslové obaly. Vakuový obal
z měkké fólie je složen ze dvou komor,
přičemž oddělená aktivní vakuová
komora vstřebává masovou šťávu
a kyslík z okolí produktu. Maso
si tak zachová původní, přirozenou
červenou barvu. Druhá komora obalu
zabraňuje při otevření styk s uvolněnou
masovou šťávou. Zpětné vytékání
systém vylučuje. Tato nová
koncepce navíc šetří náklady ve výrobě.
Díky vakuovému systému druhé
komory se obal obejde bez savé
podložky a také fólie nemusí mít
speciální složení.
NEZÁVADNÉ TISKOVÉ BARVY
Pro plastové obaly, které přicházejí
do styku s potravinami, platí
od roku 2011 nařízení EU číslo
10/2011. Společnosti, které takové
plasty zpracovávají nebo používají,
musejí prověřit, zda jsou jejich produkty
vhodné i podle tohoto nového
nařízení. Nová norma z tohoto
pohledu také použití různých látek
limituje.
Na výstavišti se proto řada firem
zaměří na tuto problematiku, která
má podstatně širší záběr, než se
na první pohled může zdát. Některé
nepřípustné látky mohou být totiž
neúmyslně obsaženy i ve vstupních
materiálech, z nichž se vyrábějí
potravinářské obaly nebo v pomocných
látkách použitých během výrobního
procesu.
Důležitá je rovněž problematika
migrace barev, která je v současné
době velmi aktuální a musejí na ni reagovat
i výrobci sítotiskových a tamponových
barev. Jedná se zejména
o potisk produktů, které přicházejí
do kontaktu s potravinami nebo
kosmetickými produkty. Protože jde
o látky, které jsou v přímém kontaktu
s pokožkou, nebo dokonce o potraviny,
je regulace a kontrola v posledních
letech velmi přísná.
Migrace barev může probíhat třeba
přes substrát. V tomto případě
k ní dochází, když barva obsahuje
takzvané migranty, které mají velmi
malé molekuly a jsou schopné prostoupit
potiskovaným podkladem
z potištěné strany na nepotištěnou.
Jiná migrace probíhá při stohování
nebo na roli a je způsobena nedostatečným
zaschnutím potisku
a kontaktem potištěné a nepotištěné
strany mezi hotovými výrobky. Je
známa též migrace odpařováním, typická
pro odpařování těkavých látek
nebo destilaci páry během vaření,
pečení či při sterilizaci.
Proto výrobci budou na veletrhu
také nabízet různá řešení v podobě
nízkomigračních barev.
USNADNĚME VYBALOVÁNÍ
Této výzvě je věnována plocha kolem
1000 m? v hale 8. Jde o to, aby
moderní obal byl nejen po všech
stránkách funkční a bezpečně ochraňoval
v něm uložený produkt, ale aby
byl také snadno otevíratelný – ať už
se jedná o krabice z vlnité lepenky
s integrovanými prvky pro otevírání,
snadno otevíratelné šroubovací uzávěry
či třeba o plastové dózy na rybí
výrobky se zataveným víčkem.
V tomto směru jsou mnohé obaly
stále problematické, jak ukazují různé
testy. Například odborníci z katedry
ergonomie Technické univerzity
v Chemnitz nedávno zkoumali nejrůznější
obaly z hlediska manipulace.
Pokusné osoby ve věku od 57 do 77
let měly za úkol je otevřít. To se jim
všem podařilo jen u každého třetího.
Sedm obalů představovalo pro třetinu
těchto osob neřešitelný problém.
Průměrně účastníci testu strávili vybalováním
více než 30 s.
Klasickým příkladem jsou nápojové
obaly na mléko. V případě uzávěrů,
které mají navíc odtrhávací
jazýček, se většinou trochu mléka
rozlije, protože člověk musí jednou
rukou držet obal a nechtěně jej přitom
stlačí. Přitom ale už delší dobu
existují nápojové kartony se šroubovacími
uzávěry, které se obejdou bez
pojistného jazýčku.
Kromě potravinářských obalů,
jež jsou tak pevně zatavené, že
člověku nepomůže ani volný růžek
k uchopení, jsou nejčastějším zdrojem
nepříjemností při vybalování
drobné elektronické součástky jako
paměťové karty v nezničitelných
blistrech a CD disky zatavené ve fólii.
Přestože fólie chránící CD disky
jsou většinou opatřeny odtrhávacími
proužky, nejsou často viditelné nebo
se hned utrhnou.
Výzkumníci z Chemnitz objevili
také výrobky v diskontních řetězcích,
jako například konzervy s odtrhávacím
kroužkem, které se daly
otevřít mnohem snadněji než podobně
balené, ale podstatně dražší značkové
výrobky. Cena sama o sobě tedy
není rozhodující.
Pro většinu obalů platí stará zásada:
otevírací mechanismy, které
dovolují snadnou manipulaci starším
lidem, jsou pozitivně přijímány
i mladšími cílovými skupinami.
Milan Bauman