Osobní i nákladní automobily
vyráběné ze švédské oceli dostávaly
do vínku již od svého zrodu kvalitu.
Vozidla odolávala tuhému švédskému
klimatu a obstála i na špatných
venkovských silnicích. Zákazníci byli
velmi nároční, proto se kvalita stala
přirozenou součástí kultury společnosti.
Péče, kterou Volvo věnovalo jak
svým zaměstnancům, tak i zákazníkům,
se postupně rozvinula i na životní prostředí.
Hodnoty jako kvalita, bezpečnost
a péče o životní prostředí, zůstaly
napevno zachovány coby základ společnosti
Volvo.
Kvalita pro Volvo Trucks znamená
spokojenost zákazníků s vozidly,
od kterých vyžadují nízké náklady na
údržbu, vysokou produktivitu a žádné
prostoje. Atraktivní design, skvělá ergonomie,
pohodlné a bezpečné pracoviště
pro řidiče se řadí mezi další kvalitativní
aspekty.
V roce 1936 sestavil ředitel Assar
Gabrielsson příručku pro prodejce ve
Švédsku, ve které se mimo jiné píše:
„Automobily převážejí lidi a jsou řízeny
lidmi. Základním principem našich
konstrukcí proto je a musí být vždy bezpečnost.”
Již od roku 1960 začalo Volvo testovat
kabiny nákladních automobilů
podle standardů, které byly po dlouhou
dobu mnohem přísnější než požadovaly
tehdejší dopravní předpisy. Později
byl sestaven tým, který se zabýval
výzkumem dopravních nehod nákladních
vozidel a autobusů s účastí Volva.
V roce 1977 se představilo Volvo F10/
F12, v němž se objevilo mnoho inovativních
bezpečnostních prvků, jako
bezpečná kabina, energii absorbující
přístrojový panel, ohnivzdorná tkanina
a nízko umístěný nárazník. Další pokrok
v bezpečnosti přišel v roce 1993 s uvedením
série FH. Byla vybavena tříbodovými
samonavíjecími bezpečnostními
pásy s integrovaným předpínačem. Nejdůležitější
věc, týkající se bezpečnosti,
představovala motorová brzda VEB,
vyvinuta pro nový 12litrový motor.
Společnost nedělala nikdy kompromisy
ohledně bezpečnosti a vždy stála
v popředí snahy o ochranu posádky
a ostatních účastníků dopravního provozu.
To se týká jak aktivních systémů,
které zabraňují nehodám, tak i stoupajícího
počtu systémů pasivní bezpečnosti,
určených k zabránění nebo alespoň
minimalizaci zranění při nehodách.
Volvo bylo dlouho světovou jedničkou
v oblasti HMI (Human-Machine
Interaction, což znamená souhru
mezi vozidlem a řidičem), a to se také
projevilo na podzim 2006, kdy byl
odhalen nákladní vůz s integrovanými
bezpečnostními prvky. Toto vozidlo je
vybaveno senzory, laserovým snímačem
a radarem ke sledování lidí, zvířat
a neživých předmětů nacházejících se
mimo vozidlo. Zahrnuje mnoho funkcí,
které pomáhají řidiči udržovat správný
směr, správnou rychlost, měnit správně
jízdní pruhy a zabránit mnohým
problémům. Více z těchto systémů se
pravděpodobně představí za nějaký čas
i v sériových modelech. Volvo Trucks
je také na předním místě v dobrovolném
umísťování alkoholových zámků
do vozidel. V této oblasti probíhají také
intenzivní výzkumy.
Volvo Cars a Volvo Trucks se účastní
na ETSC (European Traffic Safety
Council), nevýdělečném a nezávislém
sdružení několika národních organizací,
které se zabývají bezpečností provozu.
Věnuje se tématům jako je třeba ovlivňování
orgánů EU v oblasti dopravní
legislativy, střízlivost v dopravě, používání
bezpečnostních pásů a dohled policie
na porušování dopravních předpisů,
to vše s cílem omezit počet dopravních
nehod a minimalizovat jejich závažnost.
ZAMĚŘENÍ SE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Během 60. let se stalo životní prostředí
jedním z hlavních témat. Zdůrazňován
byl vliv průmyslu na ekologii. Po
konferenci OSN ve Stockholmu v roce
1972 na téma Člověk a životní prostředí,
formuloval výkonný ředitel společnosti
první deklaraci o životním prostředí
Volva.
Motory se během několika let staly
mnohem čistšími v produkci emisí
a Volvo je v tomto ohledu o krok vpředu
před legislativou. Emise u dnešních
nákladních automobilů představují pouze
zlomek toho, co před několika dekádami.
V roce 1991 představilo Volvo jedinečnou
databázi pro chemické užití,
známou jako Motiv. Ta obsahovala
4000 chemických látek seřazených
podle nebezpečnosti. Mnoho jich bylo
přeřazeno na černou listinu a nahradily
je méně škodlivé látky. O podobné klasifikaci
se dnes vede diskuse v mnohých
zemích světa.
V roce 1995 je odhalen ekologicky
šetrný nákladní automobil ECT
(Environmental Concept Truck), který
vzbudil zájem na celém světě. Ve vozidle
se představil hybridní pohon s bezemisním
provozem vhodný pro provoz
ve zranitelných oblastech. Koncept
dostal plynovou turbínu s integrovaným
vysokorychlostním generátorem a elektromotor
s nikl-kadmiovými bateriemi.
Mezi další průlomové technologie na
ochranu životního prostředí patří aerodynamické
tvarování a materiály optimalizované
pro recyklaci.
Na jaře 2006 představilo Volvo novou
generaci hybridních vozidel, které
kombinují naftový motor s elektromotorem.
Do vývoje alternativních
paliv a nových systémů řízení investuje
Volvo nemalé částky kvůli zajištění
udržitelného rozvoje. Každý
další nový motor zapojuje nové progresivní
technologie, které omezují
spotřebu pohonných hmot a omezují
emise. Jedním z nejdůležitějších cílů
v oblasti životního prostředí je dosáhnout
toho, aby všechny továrny Volvo
Trucks pracovaly bez produkce oxidu
uhličitého. První se to podařilo továrně
v Gentu v Belgii a brzy ji následovala
i továrna v Göteborgu.
Jako vlastní řešení zahlcenosti dopravních
komunikací představil Volvo trucks
modulární systém EMS. Při aplikaci
tohoto systému by dva nákladní vozy
byly schopny převézt náklad, k jehož
přepravě jsou dnes potřeba tři soupravy
s návěsem.