Ustálené slovní spojení sice praví, že voda je základem všeho života, ale bez velké nadsázky lze zároveň konstatovat, že je i základem průmyslu. Bez sloučeniny H2O by totiž většina výroby prostě nebyla možná. V průmyslu navíc nachází široké spektrum využití. Asi každému se vybaví mytí a čištění zařízení, surovin i prostor pro výrobu. Vysokou spotřebu vody má tradičně průmysl potravinářský, kde je voda ve většině případů i základní surovinou, dále průmysl papírenský, textilní nebo i energetický. Téměř všechny klasické elektrárny, vyloučíme-li fotovoltaické, větrné, ale také vodní, které se však bez vody pochopitelně neobejdou, pracují de facto na principu parního stroje. Tepelné elektrárny, včetně jaderných, totiž využívají tepla k přeměně vody na páru roztáčející turbíny. Voda slouží také jako reaktant či rozpouštědlo vstupních a vznikajících látek, transportuje materiál, přenáší energie a odvádí či přenáší teplo v parních a chladicích okruzích. Ostatně i pro nezastupitelnost vody historicky vznikaly průmyslové komplexy v dosahu toků. A nesmíme zapomínat ani na zemědělství. Důkaz o tom, že ani moderní průmysl se bez vody neobejde, přinášejí mimo jiné čísla z Českého statistického úřadu. Snad mi odpustíte, že sáhnu po předloňských, protože kompletní přehled za rok 2023 bude vydán až někdy v květnu. Pro základní náhled však čísla z roku předešlého postačí. Principiálně se totiž od té doby průmysl ani chování lidí až tolik nezměnily. Spotřeba vody v domácnostech poklesla předloni oproti roku předchozímu o 3,8 l/os/den na 89,4 l/os/den. Což představuje necelých 14 mil. m3 vody spotřebované domácnostmi za celý rok. Ve srovnání s rokem 1990, kdy spotřeba kulminovala na hodnotě 173,5 l/os/den, se jednalo o pokles o 84,1 l/os/den, tedy o 48,5 %. Průmysl a ostatní odběratelé však naopak spotřebu vody navýšili o 9,7 %, tedy na 149 mil. m3. To je meziroční nárůst o 13,2 mil. m3. Ve výsledku tak průmysl spotřebovává více než 10násobek toho, co proteče našimi domácnostmi, a jen roční nárůst jeho spotřeby představuje situaci podobnou tomu, jako by se počet obyvatel ČR z roku na rok zdvojnásobil. A to všechno v situaci, kdy v mnoha regionech a časových obdobích začíná být vody nedostatek. Není tedy divu, že se Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR rozhodlo dotačně podpořit udržitelné hospodaření s vodou v podnicích všech velikostí, tedy nejen ve velkých, ale rovněž v úplně malých. Do popředí vystupují technologie schopné spotřebu vody snižovat, ať už tím, že omezují její spotřebu, nebo že ji filtrují, čistí a vracejí zpět do přírody, i do opakovaného využívání v průmyslu. A když už jsme u těch úsloví: voda je velmi dobrý sluha, ale špatný pán. Téct by tedy měla tam, kde je jí zapotřebí, nikoliv kam nepatří. Zkrátka, zbytečným ztrátám vody je třeba bránit už při její dopravě. Nehledě na ekonomiku ve smyslu, že zbytečné úniky distribuci a úpravu vody prodražují, umí voda i pěkně škodit a tomu je třeba účinně bránit. Také o tom je dnešní téma. /Ing. Michael Málek/