Ceny elektřiny v negativním cenovém pásmu jsou v Evropě čím dál častějším fenoménem. Radost z toho však nemají investoři do obnovitelných zdrojů. Evropské trhy s elektřinou se dostávají mnohem častěji do situace, kdy se kvůli přebytku elektřiny v distribuční síti její cena na spotovém trhu dostává do negativního pásma. Jinými slovy, za její okamžitý odběr dostávají zákazníci zaplaceno. K tomuto jevu docházelo často i letos v květnu, protože ve Španělsku produkovaly ve velkém energii solární parky a k tomu se přidal i plný výkon větrných farem v pobřežních vodách Norska. Znamenalo to mimo jiné, že evropský trh zaplavil rekordní podíl energie z obnovitelných zdrojů, uvedla agentura Bloomberg. Prospěch z toho měl až milion odběratelů, kteří inkasovali peníze za odběr elektrické energie. Ze záporných cen energie ale nemají radost investoři v sektoru obnovitelných zdrojů. Přitom velikost tohoto sektoru se v Evropě odhaduje na 800 miliard dolarů. „Negativní ceny zpomalí zavádění dalších obnovitelných kapacit u většiny hráčů,“ stěžuje si ředitel solárního developera Sonnedix Axel Thiemann. Podle něj se tím zpomalí tempo nových investic do budování větrných a solárních parků. Krátkodobě záporné ceny elektřiny nejsou na energetických trzích novinkou. V Evropské unii se poprvé objevily v roce 2008 v Německu, když země začala výrazně zvyšovat produkci elektřiny z větrných a solárních zdrojů. Šlo o ojedinělý fenomén, ovšem s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů energie na trhu se stal stále častějším. Německo, jako jedna z předních zemí v oblasti obnovitelných energií, zažívalo v posledních letech značné výkyvy v cenách elektřiny. V roce 2023 například počet hodin se zápornými cenami dosáhl 300, a tento trend se podle analytiků očekává, že bude pokračovat. Ve Spojeném království se záporné ceny elektřiny staly významným fenoménem v posledním desetiletí. S nárůstem kapacity větrných a solárních elektráren začaly ceny na velkoobchodních trzích klesat pod nulu, zvláště v obdobích s vysokou produkcí a nízkou spotřebou. Konzultační firma Modo Energy předpokládá, že počet hodin se zápornými cenami v UK by mohl do roku 2027 přesáhnout tisícovku za rok. Tento vývoj tlačí na nutnost investic do flexibilních zdrojů energie a úložišť, které by mohly přebytečnou energii efektivněji využívat. Záporné ceny elektřiny nejsou omezeny jen na Evropu. V Austrálii, zejména v rámci Národního trhu s elektřinou (NEM), dosahují záporné ceny rekordních úrovní od roku 2018. V roce 2023 bylo 14 % času s cenami pod nulou, což bylo nejvíce v historii. Podobně v Kalifornii, kde rychlý nárůst solární kapacity vedl k častějšímu výskytu záporných cen, bylo v prvních čtyřech měsících roku 2023 zaznamenáno 592 hodin s cenami pod nulou. Tyto trendy ukazují, že záporné ceny elektřiny se stávají globálním fenoménem, vyžadujícím inovativní řešení a nové investiční strategie. Generální ředitelka švédské energetické společnosti Vattenfall Anna Bergová uvedla, že období negativních cen bude na velkoobchodním energetickém trhu stále častějším fenoménem. „Musíme se s tím naučit žít,“ přiznala. Pro hráče na trhu s energiemi to bude znamenat větší investice do bateriových úložišť energie, které dokážou zvýšit flexibilitu odběru na trhu.
Kanibalizace
Ironií výskytu negativních cen je, že výstavba solárních a větrných elektráren vytváří podmínky, které další investice do sektoru odrazují, tedy kanibalizaci cen. Provozovatelé se mohou zdráhat provádět budoucí investice, protože nedostávají dostatečně zaplaceno za čistou energii, kterou vyrábějí. „Tento efekt je nyní tak silný, že zájem o investice do solárních parků prudce klesá,“ řekl pro Bloomberg Alexander Hauk, mluvčí německého Svazu místních veřejných služeb (VKU). Skupina zastupuje více než 700 firem po celé zemi. Rychlý růst kapacity solárních a větrných elektráren v Evropě začíná výrazně snižovat ziskovost producentů, protože přebytek energie z těchto zdrojů tlačí dolů velkoobchodní ceny elektřiny a snižuje příjmy z obnovitelných zdrojů. Tento jev je důsledkem evropského energetického systému, který prioritizuje dodávky čisté elektřiny a stanovuje ceny velkoobchodní elektřiny podle nejdražšího zdroje potřebného k pokrytí poptávky. V minulosti byl hlavním zdrojem elektřiny v Evropě zemní plyn, a tak ceny elektřiny historicky určovala právě jeho cena. Od invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022, která způsobila problémy na evropských trzích se zemním plynem, evropští producenti urychlili výstavbu kapacit obnovitelných zdrojů a snížili výrobu elektřiny z fosilních paliv. To posunulo rovnováhu na trhu směrem k solárním a větrným zdrojům, což vedlo k tomu, že levně vyráběná obnovitelná energie čím dál více ovlivňuje velkoobchodní ceny elektřiny. Například v první polovině roku 2023 větrné a solární elektrárny společně tvořily přibližně 19 % celkové výroby elektřiny, zatímco podíl zemního plynu klesl na 24,7 %. Nárůst obnovitelných zdrojů spolu s poklesem výroby elektřiny ze zemního plynu změnil profil zatížení evropských energetických trhů a umožnil provozovatelům využít maximální objemy obnovitelné energie při zachování nízké spotřeby zemního plynu. To vedlo k růstu příjmů z výroby elektřiny, protože producenti mohli ušetřit na nákladech za drahý zemní plyn, zatímco levně vyráběné obnovitelné zdroje pokrývaly nedostatek elektřiny. Ale dosáhnout takových výnosů může být stále těžší. Do provozu se totiž dostávají další solární parky, které pak soutěží mezi sebou a s ostatními druhy zdrojů o stanovení velkoobchodních cen elektřiny. Elektrárny na zemní plyn produkují elektřinu obvykle během špiček poptávky, a tak většina elektřiny, často prakticky 100 %, se vyrobí v době, kdy je poptávka a cena vysoká. U obnovitelných zdrojů bývá nižší, a nejnižší bývá u solárních zařízení, která produkují elektřinu pouze za slunečního svitu a často dosahují maximálního výkonu právě v době, kdy poptávka je nejnižší a cena na minimu. Slavný je příklad kalifornského trhu s elektřinou, kde denní ceny elektřiny vytvářejí křivku známou jako „kachní“ kvůli vlivu přebytku solární energie na ceny během dne. Výrobci elektřiny musí akceptovat stále nižší ceny elektřiny, když je solární výkon na maximu (to je cena nízko jako břicho kachny při chůzi), pak ovšem musí zvýšit výrobu z jiných zdrojů, když slunce zapadne a cena vyletí (kachní krk). Evropští producenti solární energie zatím nečelí takovým problémům jako v Kalifornii, kde solární energie tvoří 40 % celkové výroby elektřiny. Avšak s přidáváním další kapacity solárních elektráren do evropského systému musí solární producenti očekávat, že další konkurence z jiných solárních zdrojů sníží ceny elektřiny pro všechny výrobce. To povede k poklesu ziskovosti u výrobců elektřiny ze solárních výroben. V Německu, největším solárním trhu, v roce 2023 solární producenti více než 90 % vyrobené elektřiny prodali za maximální možnou cenu. V roce 2029 by to mohla být jednom polovina, odhaduje alespoň analýza společnosti Refinitiv. Většina evropských energetických společností se stále zaměřuje na nahrazování fosilních paliv obnovitelnými zdroji, takže možná nevěnovaly dostatečnou pozornost hrozbě kanibalizace cen. Ale s tím, jak kapacita solárních elektráren na celém kontinentu rychle roste, musí společnosti plánující financování nových výrobních kapacit počítat s dopadem kanibalizace, jinak riskují ztrátu podílu na trhu vůči konkurentům, kteří budou na tuto situaci lépe připraveni. /jj/
