Vedle některých dalších témat, jako je např. prodlužování produktivního věku obyvatel nebo bezpečnost a ochrana zdraví stárnoucí pracovní síly, řeší Evropa otázku nárůstu nových technologií a jejich uplatňování na pracovišti a s nimi spojených tzv. nových (a nově vznikajících) rizik. Nové a nově vznikající riziko je definováno jako riziko, které je vyvoláno novými pracovními situacemi nebo používanými materiály, jehož trend je vzrůstající a které přináší z hlediska ochrany života a zdraví pro pracovníky i zaměstnavatele nové výzvy vyžadující implementaci politických, administrativních a technických přístupů umožňující dosažení požadované (vysoké) úrovně BOZP. Má se za to, že takové riziko: dříve neexistovalo, neboť je způsobeno novými procesy, novými technologiemi, novými typy pracovišť anebo sociálními či organizačními změnami nebo představuje dlouhodobý problém v podobě negativního jevu vznikajícího v důsledku změn v sociálním nebo společenském vnímání (např. stres, šikana) či změn chování a postojů pracovníků (podceňování rizik) nebo bylo nově rozpoznáno až na základě nejnovějších vědeckých poznatků. [4] Nové technologie a jejich propojování, současný trend digitalizace a s ní související automatizace výroby, síťová propojení, virtualizace a změny na trhu práce jsou tématy aktuálně probíhající čtvrté průmyslové revoluce (kterou též označujeme jako Průmysl. 4.0 nebo Práce 4.0). Ta zásadním způsobem mění povahu průmyslu, energetiky, obchodu, logistiky a dalších částí hospodářství i celé společnosti. Tradiční organizace práce se pod vlivem nových procesů, které budou navzájem více propojené a kontinuální, přemění ze striktně oddělené dělby mezi profesemi a činnostmi do struktury, která bude výrazně plošná s decentralizovaným rozhodováním. Výkon práce bude kromě běžných pracovních činností vyžadovat samostatné rozhodování, které bude podporováno aplikací automatických, monitorovacích a optimalizačních systémů, a bude zahrnovat i koordinaci, kontrolu a návazné aktivity. To přinese zcela nový charakter a organizaci práce, nový koncept a uspořádání pracovišť a nový rytmus práce. ZMĚNY CHARAKTERU PRÁCE MĚNÍ RIZIKA I BOZP Vliv nových technologií se podle dosavadních poznatků [1, 2, 3] promítne do fyzického i psychického zdraví pracujícího člověka. Technologie Průmyslu 4.0 využívané za účelem automatizace a robotizace mohou přispět k odstranění nebo snížení náročnosti fyzicky namáhavé a monotónní práce a práce, která je životu nebezpečná nebo jejíž dlouhodobý výkon ohrožuje zdraví a způsobuje nemoci z povolání. Snížit se díky nim může např. riziko úrazů nebo ergonomická rizika při manipulaci s materiály a výrobky (břemeny). Tím se zvýší bezpečnost práce a posílí ochrana zdraví zaměstnanců. Přestože manuální a stereotypní práci budou v rostoucím měřítku zastávat stroje, bude třeba ve specializovaných technických profesích, v profesích používajících digitální technologie a při práci s omezenou možností fyzického pohybu (dlouhé a/nebo nevhodné sezení při práci, jednostranná zátěž, přetěžování) počítat s riziky, která přinese změna charakteru práce. Řeč je o rizicích, jejichž vlivem může docházet k nárůstu nemocí svalově-kosterního aparátu (muskuloskeletální poruchy a onemocnění) s trvalými nebo špatně léčitelnými následky. Využití komunikačních technologií a virtuálních vazeb mezi zaměstnanci a vedením firem značně rozšíří možnosti dálkové práce (home office, homeworking, teleworking), a v některých profesích se tyto formy práce stanou zcela běžnými. Nemoci svalově-kosterního aparátu jsou ovšem typické i pro práci v kanceláři, vč. kanceláří typu home office. Nové technologie přinesou také možnost kvalitativního obohacení práce, jejího výkonu ve zcela jiném, než domácím, a tedy v zajímavějším pracovním prostředí, umožní zaměstnancům větší autonomii a více příležitostí pro profesní rozvoj a prostor pro inovativní myšlení. Tyto změny vítá zejména mladá generace. Pro některé pracovníky dřívějších ročníků narození však může takový způsob práce a zejména tlak na větší flexibilitu, výkon náročnějších úkolů, postupující dematerializace a vizualizace pracovních procesů apod. znamenat rostoucí psychickou zátěž. Výhodou práce na dálku je nepochybně úspora času, flexibilita a další výhody. Negativem je naproti tomu při dálkové práci nahrazení fyzického společenského kontaktu kontaktem virtuálním. K psychickým problémům může vést buďto omezená nebo chybějící komunikace zaměstnance s nadřízeným či členy pracovního kolektivu, nebo naopak nadměrná četnost kontaktu se zaměstnavatelem, kolegy, zákazníky nebo klienty v podobě např. rušivých nebo tlak vyvíjejících telefonátů, chatových nebo e-mailových zpráv. Práce na dálku umožňuje také stírání dříve běžných ostrých hranic mezi pracovní dobou a volným časem. Problematickým může být vysoké pracovní nasazení zaměstnance, snaha dodržovat termíny plnění zadaných úkolů nebo vynucený požadavek nepřetržité zastižitelnosti. V důsledku toho dochází ke krácení nebo úplné absenci času na odpočinek zaměstnance, což opět vede k nárůstu psychické zátěže. Vysoká psychická zátěž, zejména je-li trvalého charakteru, pak zvyšuje riziko jak fyzických, tak psychických onemocnění. OD PREVENCE FYZICKÝCH RIZIK K PO SILOVÁNÍ PREVENCE RIZIK PSYCHOSOCIÁLNÍCH Lze očekávat, že silný a stále se zrychlující tok technických a technologických inovací v běžné praxi bude mít v nejbližších 10 až 15 letech obrovský vliv a dopad na celou společnost. V souvislosti s aktuálními technologickými změnami a nárůstem uplatňování nových technologií do pracovních systémů už nyní začíná být zřejmé, že novým rizikům již čelíme. Svými potenciálními důsledky jsou nová rizika výzvou je co nejdříve rozpoznat a řešit ve prospěch pozitivních sociálně- ekonomických procesů a minimalizovat jejich možné negativní dopady. Sociálně- ekonomickou otázkou je přitom bezpečnost a ochrana zdraví při práci a za negativním dopadem je nutné vidět pracovní úraz, nemoc z povolání nebo jiné poškození zdraví, které bylo zapříčiněno prací jakožto ekonomicky závislou činností. Technologický pokrok vede ke snižování namáhavé a rizikové práce, ke zlepšování hygienických parametrů pracovního prostředí, ke zdokonalování ochranných pracovních prostředků využívajících chytré technologie. Na druhé straně se ale stává příčinou psychosociálních rizik a zejména stresu. Optikou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se tak mění směr prevence rizik podle změn charakteru práce. Ačkoliv potřeba prevence fyzických rizik (za účelem snižování pracovní úrazovosti a jiného poškození zdraví) v nezbytné míře zůstává, je pro snižování pracovní úrazovosti, nemocí z povolání, a tím ke zlepšování fyzického zdraví pracujících, nezbytné praktické uplatňování zásad průmyslové ergonomie a posilování prevence psychosociálních rizik (snižování stresové zátěže) vč. přijetí oboustranně závazných organizačních opatření pro stanovení doby práce na virtuálním nebo dálkovém pracovišti nebo při vykonávání jiné flexibilní formy práce. PhDr. Irena Kuhnová Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. www.vubp.cz; www.bozpinfo.cz; https://zsbozp.vubp.cz
