Ve všech svých obdobích vývoje dokázalo lidstvo vždy, přes všechny oběti, překonat těžkosti i krize vírou, nadějemi, a především vlastním přičiněním každého z obyvatel naší modré a moudré planety. Nejbližším důkazem toho jsou společné dějiny a výsledky všech pracovitých generací žijících v našich zemích, které vlastními myšlenkami a vlastními silami vždy překonaly všechny útrapy válečné, morové i ty politicko-ekonomické. Doba, ve které nyní žijeme, je a bude nelehká pro celou planetu i pro každého z nás. O to více je nutné rychle pochopit, proč k této současné krizové situaci došlo a jak vše rychle napravit. Zásadní otázkou zůstává, zda jde o ekonomickou krizi následkem pandemie a není-li tomu opačně… Současná tvrdá realita v řadě zemí je potenciálně velkým a nebezpečným problémem celého světa. Jak všichni dobře víme, vznik velkých problémů má vždy své malé příčiny: nevědomost, nepřipravenost, nezájem, nedostatek, nemorálnost… Mohou to však být i příčiny mnohem nebezpečnější životu i míru. Tomáš Baťa na začátku 30. let minulého století napsal: „Pravou příčinou současné světové krize hospodářské je morální bída.“ Obdobně a nadčasově se již před několika lety vizionářsky a s nadhledem úspěšného podnikatele z řad našich současných, skutečných národohospodářů vyjádřil Ing. Kvido Štěpánek, který navíc potřebu rychlého řešení nahromaděných problémů vyjádřil často citovanou větou: „Jsou-li na cestě k totálnímu pádu ještě nějaké výhybky, tak hledám kolem sebe odhodlané výhybkáře…“ Připomeňme si optimisticky, že když se lidé z našich zemí dostali do problémů, obvykle přičiněním agresivních sousedů, snažili se vždy „vlastní silou“ výhybky přehodit. Krize postihly v historii lidstva řadu zemí i říší. Přes rozdílnost věků a doby mohou být příčiny velmi podobné. Pro příklad nechť poslouží některé z příčin uváděné historiky a literaturou naší doby o selhávání vedoucímu až k pádu Říše římské před patnácti stoletími (Svatá říše římská existující v letech 27 př. n. l. – 395 n. l.): – vysoké daně (přibližně polovina výdělku), – korupce ve státní správě, – výroba se přesouvá do levnější ciziny, – obchod se dostává do rukou asijských obchodníků, – na práci se najímají zahraniční levné pracovní síly, – dovoz převyšuje mnohonásobně vývoz, – občané nechtějí bojovat za svou vlast, je zrušena povinná vojenská služba, obrana země, životů a říše je věcí najatých žoldnéřů, – státní rozpočty se důsledně neomezují, kryjí se inflacemi a vyššími daněmi, – zvyšování daní vede ke snížení jejich výběru, – přerozdělování financí a zisků od prosperujících k neschopným, – rozsáhlá sociální síť z důvodu potřeby podpory lidu, – klesající zájem o založení rodiny, populace klesá, úbytek obyvatelstva je doplňován imigranty, – klesající úroveň školství, – morální dekadence, nárůst výstředností, touha po zabíjení, – klesající výnosy firem a farem, – nezájem pracovníků na kvalitě práce. Zamysleme se společně, právě nyní, nad příčinami pádu této kdysi tak silné říše. A hlavně zůstaňme sví a se svými prověřenými lidskými zásadami a vlastnosti. Pracovití, svobodní, vzdělaní, informovaní a při rozumu ve všech odbornostech a profesích. S vírou v bezpečí ve vlastní zemi a v překonávání problémů vlastní silou, tak jak jsme to právě dokázali a dokazujme v této náročné době. Vlastní silou v řízení země, v technologiích průmyslových i zemědělských, a hlavně ve spolupráci s celým světem! Tato dvě slova „vlastní silou“ jsou původně heslem Gerstnerovým (František Josef Gerstner, 1756–1832) a jeho spolutvůrců při budování železnice na území našich zemí, kteří se v nelehkých podmínkách své doby zasloužili o rychlý nástup počátků průmyslové revoluce. Nyní, když se nacházíme na počátku druhého období průmyslové revoluce nazývané též druhým věkem strojů, platí toto heslo stále. Přes současné „zaškobrtnutí“ světa vstoupili jsme do zcela nové doby. Nového věku strojů s vysokým stupněm automatizace a řízení, robotů, štíhlé výroby, internetu strojů a digitálních továren. To, že tato doba přichází, potvrdilo se i v této době: řízením a rozhodováním na dálku, možností práce ze svých domovů, nekontaktní výukou, rychlým šířením informací v řadě zdravotnických i bezpečnostních aplikací. Média, která jsme ještě před nedávnem přijímali s výčitkami, že nás připravují o peníze, soukromí i čas, zachraňují, předpovídají a nezastupitelně pomáhají a chrání. Jen my sami, vedeni vírou v sebe, své blízké, rodiny, spolupracovníky a firmy, musíme usilovat o udržitelný rozvoj každého z nás, našich firem, našich zemí, a to zaváděním nových technologií za pomoci digitalizace a všech forem vzdělávání. Slova Gerstnerova „vlastní silou“ nejsou samozřejmě ani dnes míněna ve smyslu individualistickém či návratu k limitovaným možnostem jedince. Naopak jsou vedena k motivaci špičkových kolektivů bez omezování dotacemi či týmů projekčních, výzkumných a výrobních, nezávislých na řízení z nadnárodních center či zahraničních bankovních domů hájících a prosazujících, stejně jako tehdy, své zájmy. Svět i po této krizi bude zákonitě jiný! Nenechme se nikdo z nás zavést zpět do zaběhlých pořádků koloniálního typu. Po zkušenostech se zahraničními poradci ze všech světových stran a přerozdělováním majetku z našich zemí, předáním či odkoupením zahraničními firmami včetně vody, energie, spojů či obchodních sítí plynou většinově zisky a mnohdy i daně mimo naše země. Neměli bychom dělat další přešlapy a chyby! A již vůbec ne formou zadlužování dalších generací. Není nutné příkladně mluvit o významu vody pro život a výrobu, ale razantně požadovat navrácení tohoto základního národního bohatství zpět do vlastnictví našeho státu. Po čerstvých zkušenostech a bezradnosti evropských úředníků, které se projevily neomluvitelným selháním jejich i tohoto překonaného způsobu hospodaření přerozdělováním a omezováním téměř všeho, máme plné právo na hospodaření ve svých zemích vlastní silou, byť ve společné moderní Evropě, která však nemůže a nesmí přehlížet příčiny vedoucí ke ztrátě vlastní existence. Příklady nezdolné tvůrčí síly našich lidí, firem a společností, můžeme sledovat pravidelně na stránkách tohoto špičkového technického periodika. Rychlé a nadčasové informace, které Technický týdeník přináší, jsou jasným světlem na cestě udržitelnosti rozvoje a kvalitního života v našich zemích. Díky všem, kteří pravidelně připravují vlastní silou tento zdroj poznání a vzdělávání. Díky také vám všem, kteří nacházíte v chronickém nedostatku času a prostředků vlastní síly a čas na čtení a prostředky na podporu Technického týdeníku, abychom mohli všichni i nadále psát a číst česky pravdivé technické informace. Doc. Ing. Viktor Kreibich, CSc.
