Vlákna, která obalují svět

Textilie dnes nacházíme i tam, kde je nečekáme. Jsou ve stavebnictví, zemědělství, automobilovém průmyslu a s novými technologiemi získávají stále nové vlastnosti. Začněme tou nejjednodušší definicí: vlákna jsou přírodní i umělá, textil tkaný i netkaný. Jsou z něj kordy pneumatik i airbagy, autoplachty, stany, sítě proti zvěři, ochrana proti plevelům, chirurgické šicí nitě, různé mříže, membrány, filtry, izolace, geotextilie pro stavebnictví. Technický textil se vyrábí z umělých i přírodních vláken, k nim se přidávají vlákna uhlíková, keramická, kovová, mikro a nanovlákna. Mnohé nové produkty vznikají recyklací použitého textilu a odpadů. Využití se najde u nejrůznějších výplní pro zateplení, při budování protihlukových bariér apod. PŘÍRODNÍ VLÁKNA NEZMIZÍ Technickým účelům slouží až dvě třetiny netkaných textilií. Chemicky a synteticky vyrobené vlákenné produkty, membrány a fólie mají důležitou roli u různých specializací, známe například názvy goretex, sympatex apod. Současná architektura jich využívá pro konstrukce, izolace i po vrchy. Termoplastický fluoropolymer – etylen-tetrafluoroetylen kopolymer, známý jako ETFE, je fólie, kterou použili pro tzv. Ptačí hnízdo – olympijský stadion v Pekingu – i při stavbě sousedního plaveckého stadionu. Neznamená to ale, že by se plně nevyužívala také přírodní vlákna. Nelze je vynechat pro jejich kvality a schopnosti, důležité je, jaká technologie se zvolí pro následné zpracování bavlny, vlny, lnu, konopí či ramie. Může to být spojování, proplétání, laminování, potahování, vrstvení, lepení... Přírodní vlákna tak mění svoje přirozené vlastnosti, vlna přestává hřát a dokáže i chladit, nekouše, je měkká. Bavlna je sametově hebká, pružná a tvárná apod. Jednou z poměrně nedávných novinek je mercerizované merino. Dřív se mercerizovala pouze bavlna – zpracovávala se v chladných roztocích louhu za současného napínání materiálu. Ano, je to dost drastické zacházení s přírodním vláknem, ale výsledkem je měkkost a splývavost. Technologie užívaná při mercerizování vlny je aplikována v prvním stupni opracování, především u předení. Tento proces kompletně odstraní stupňovitou strukturu merino vlákna, dá mu velice hladký a měkký povrch. Když tyto stupně zmizí, od hladkého povrchu se odráží světlo a dává vláknu přírodní lesk i jemný třpyt. Existuje také zcela nová úprava, která dovoluje vkročit ve vlněném obleku klidně pod sprchu, aniž by se materiál srazil, zničil. Pohodlnější jistě je zavěsit ho na ramínko: po jemném sprchování 3 až 4 minuty při 40 °C se oblek zbaví kouře, prachu, ale i čerstvých skvrn, zavěšený proschne a nemusí se ani žehlit. CO VLASTNĚ ANI NEVIDÍME Vývojem se neproměňuje pouze geometrie vlákna, ale i jeho jemnost. Mikro je řádově na třetím místě za desetinnou čárkou, a to se ještě po zavedení mikrovlákna objevila nanotechnologie, která čaruje s vlákny pouhým okem neviditelnými. Dokážeme je navrstvit na textilii či jiný materiál tak, že vytvoří ochranný kryt, aniž by přitom takto upravený ztratil schopnost dýchat. Textilní struktura (příze, tkanina, pletenina, fólie) dnes může spojovat protichůdné vlastnosti – dokáže být současně velmi kompaktní i hodně porézní. Různě jemně podélně rýhovaná vlákna umožňují vzlínání vlhkosti a tím transfer do dalších vrstev. V miniaturních rýhách se mohou ukrývat částečky uhlíku, které pohlcují pachy nebo vlhkost. Do výchozí vlákenné struktury – polymeru, se zabudovávají stále další mikročástečky, které přinášejí nové nečekané vlastností. Ionty stříbra například odpuzují bakterie, speciální mikrokapsle, jakési šupiny na povrchu, reagují na změnu teploty coby borové šišky, otevírají se nebo uzavírají podle toho, je-li nám horko či zima. Keramické částečky zase brání prostupu UV záření. Hybatelem změn je bezesporu sport, v tomto odvětví má už každý tvar, povrch, každý šev a součást oblečení svoji funkci. Povrch plaveckých kombinéz má strukturu rybích šupinek, které snižují odpor vody, po atletických aerodynamicky klouže vzduch, trička, v nichž se hraje tenis či squash, dýchají a odvádějí pot, regulují tělesnou teplotu. Pracuje se s dutými vlákny, která jsou lehká a hřejí víc než ta vyplněná, mikrovlákenné kompozice jsou prodyšné, ale chrání před nepříznivými povětrnostními vlivy, fólie nepropustí vodu, pot naopak v podobě páry projde ven. Tyto vlastnosti jsou vítané u oděvů pracovních, kromě prodyšnosti a odvodu vlhkosti mohou mít upravený povrch tak, že odpuzují prach. S „novým“ textilem se setkáváme i v domácnosti. Dutá vlákna se používají jako výplně, pro přikrývky, textilní závěsy jsou protiprašné a nehořlavé, ubrusy odpuzují tekutiny – rozlité víno setřepeme, nevsákne se, nevytvoří skvrnu... Vlákna nás prostě hýčkají a usnadňují nám život, aniž si to pořádně uvědomujeme. Vladimíra Storchová